Mutations in IDH1/2 genes are a marker of good prognosis for glioma patients, associated with low grade gliomas and secondary glioblastomas. Immunohistochemistry and Sanger sequencing are current standards for IDH1/2 genotyping while many other methods exist. The aim of this study was to validate Competitive amplification of differentially melting amplicons (CADMA) PCR for IDH genotyping by comparison with SNaPshot assay and two immunohistochemical methods. In our study, 87 glioma patients (46 from Olomouc and 41 from Ostrava) were analyzed. IDH1/2 mutations in native bioptical samples were analyzed at DNA level by CADMA and SNaPshot while IDH1 mutations in FFPE samples were analyzed at protein level by two IHC methods. CADMA PCR sensitivity for IDH1 was 96.4% and specificity 100% for 86 concluded samples. SNaPshot assay sensitivity was 92.9% and specificity of 100% for 85 concluded samples. IHC in the laboratory no. 2 reached sensitivity 85.7% and specificity 100% for 86 concluded samples. IHC in the laboratory no. 4 reached sensitivity of 96.4% and specificity of 79.7% in 74 concluded samples. Only one IDH2 mutation was found by SNaPshot while CADMA yielded false negative result. In conclusion, CADMA is a valid method for IDH1 p.(R132H) testing with higher sensitivity than SNaPshot assay. Also, molecular genetic methods of IDH1 testing from native samples were more robust than IHC from FFPE.

• MeSH
• glioblastom genetika   MeSH
• gliom genetika   MeSH
• imunohistochemie metody   MeSH
• isocitrátdehydrogenasa genetika   MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• mutační analýza DNA metody   MeSH
• nádorové biomarkery genetika   MeSH
• nádory mozku genetika   MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Chylothorax po resekci jícnu je méně častou, ale závažnou komplikací s incidencí 1-10 %. Vzniká po poranění ductus thoracicus nebo jeho přítoků. Denní ztráty mohou dosahovat několika litrů, což může vést k hypovolemii, malnutrici a imunosupresi. Terapeutický postup není standardizován. Profylaktická ligace ductus thoracicus byla navržena během primoresekce ke snížení incidence chylothoraxu. Její onkologický benefit není znám. Metoda: Jde o retrospektivní unicentrickou analýzu pacientů po transtorakální resekci jícnu z let 2008-2016 operovaných na chirurgickém oddělení Nemocnice Nový Jičín, a. s. Transtorakálně (Ivor-Lewisova a McKeownova resekce) bylo operováno 58 pacientů. Profylakticky byl ligován ductus thoracicus u 31 pacientů (53 %). Byla analyzována incidence chylothoraxu a množství disekovaných uzlin ve skupině s ligací ductus thoracicus (A PTDL 31 pacientů) a bez provedení ligace (B bez ligatury 27 pacientů). Výsledky: Celková incidence chylothoraxu po transtorakální resekci byla 3,4 %. Chylothorax se vyskytl u dvou mužů (typ 3B) ve skupině profylaktické ligace ductus thoracicus (6,5 %) a ve skupině bez ligace pozorován nebyl. Statistický významný rozdíl nebyl potvrzen (p=0,494). Leak byl úspěšně řešen jednou torakotomickou a jednou torakoskopickou reoperací s ligaturou duktu. Disekováno bylo nesignifikantně více uzlin ve skupině s profylaktickou ligací (18 A PTDL vs. 15 B bez ligatury, p=1). Závěr: Profylaktická ligace ductus thoracicus v prezentovaném souboru nevedla ke snížení výskytu chylothoraxu. Torakotomická nebo torakoskopická revize pro chylothorax je dobře proveditelná. U velkoobjemové a delší dobu trvající sekrece by indikace operace měla být časná.

Introduction: Chylothorax after esophageal resection is an uncommon but serious complication with a reported incidence of 1-10%. It occurs after the injury of the thoracic duct or its tributaries. Chylothorax may cause an overall loss of several liters per day and may lead to dehydration, malnutrition and immunosuppression. Therapeutic approach has not been standardized. Prophylactic ligation of the thoracic duct during primary resection has been introduced to decrease the overall incidence of chylothorax. Its oncological benefit is unknown. Method: A retrospective single-center study of patients who underwent transthoracic esophagectomy from 2008-2016 for esophageal carcinoma at the Department of Surgery, Hospital Nový Jičín. 58 patients underwent transthoracic esophagectomy (Ivor-Lewis and McKeown). Prophylactic ligation of the thoracic duct was performed in 31 patients (53%). The incidence of chylothorax and the amount of harvested lymph nodes was analysed in the group with thoracic duct ligation (A PTDL 31 patients) and in the non-ligation group (B 27 patients). Results: Overall incidence of chylothorax after transthoracic esophagectomy was 3.4%. Chylothorax occurred in two men (type 3B) in the prophylactic group (6.5%) and it was not observed in the non-ligation group. Statistically significant difference was not confirmed (p=0,494). Chylous leak was successfully treated thoracoscopically and by thoracotomy with repeat ligation of the thoracic duct. Non-significantly more lymph nodes were harvested in the prophylactic group (18 A PTDL vs. 15 B, p=1). Conclusion: Prophylactic ligation of the thoracic duct in our study did not reduce the incidence of chylothorax. Redo thoracotomy and redo thoracoscopy for chylothorax is feasible. In patients with high-output and long lasting leaks the indication for redo surgery should be early.

• Klíčová slova
• profylatická ligace ductus thoracicus,
• MeSH
• chylotorax * MeSH
• dospělí MeSH
• ductus thoracicus * chirurgie   MeSH
• ezofagektomie * metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• profylaktické chirurgické výkony metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Introduction: Nonfunctional pituitary adenomas are treated surgically, and even partial resection can improve or eliminate clinical symptoms. Notably, progression requires further intervention, which presents an increased risk, especially in older patients. This study investigated whether the histopathological characteristics of nonfunctional adenomas could predict recurrence. Materials and Methods: Data were obtained retrospectively from 30 patients who underwent surgery for the partial resection of pituitary adenomas. Remnant tumor growth was observed in 17 patients, while the residual tumor was unchanged more than 7 years after surgery in 13 patients. Statistical analysis was performed to investigate correlations between remnant tumor progression and tumor histopathological findings, including protein expression of p21, p27, p53, and Ki-67. Results and Discussion: Remnant tumors that demonstrated regrowth showed significantly higher protein expression of p21 and Ki-67. Expression of the p53 tumor suppressor was also higher in this group, but the difference was at the limit of statistical significance. Conclusion: Tumors with high expression of p21 and p53 and with a high Ki-67 index were more likely to show residual pituitary adenoma progression. Such cases should undergo frequent radiological examination and timely reoperation, and radiosurgery should be considered.

• MeSH
• adenom patologie   chirurgie   MeSH
• antigen Ki-67 MeSH
• buněčný cyklus MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru * MeSH
• nádorové proteiny metabolismus   MeSH
• nádory hypofýzy patologie   chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Primární tumory srdce a dolní duté žíly jsou poměrně vzácné. Incidence primárních tumorů srdce je 0,001–0,030 %, zatímco u metastazujících tumorů je to 20krát až 40krát více. Z celkového počtu zaznamenaných primárních tumorů je jen 10 % maligních. U dolní duté žíly je situace podobná, i zde je většina tumorů pouze sekundárních. Předkládaná kasuistika popisuje případ 70letého muže s čerstvou anamnézou pobytu v rovníkové Africe přijatého pro dušnost a srdeční selhání, jemuž byla diagnostikována expanze v oblasti pravé síně a dolní duté žíly. Pro podezření na trombus byla započata antikoagulační léčba, nicméně vzhledem k dalšímu zhoršení pacientova stavu především v důsledku pravostranného srdečního selhání byla provedena chirurgická excize tumorózní hmoty. Navzdory úspěšnému odstranění tumoru však pacient na následky pravostranného srdečního selhání zemřel. V diskusi jsou rozebrány na základě soudobé literatury četnosti výskytu, možnosti léčby a prognózy uvedené diagnózy.

Primary tumors of the heart and the inferior vena cava are relatively rare. The incidence of the former is 0.001–0.030%, while the frequency of metastatic tumors is 20–40 times higher. Out of the total number of primary cardiac tumors recorded, only about 10% are malignant, and a similar statement can be made about the inferior vena cava, i.e. most of these tumors are of secondary origin. This paper reports the case of a Caucasian male, aged 70, with a recent history of visiting equatorial Africa, who was originally admitted for dyspnea due to cardiac failure, and was subsequently diagnosed with expansion in the region of the inferior vena cava and the right atrium. Due to a presumed thrombus, anticoagulative treatment was initiated. As the hemodynamic condition of the patient deteriorated further, predominantly in terms of right-sided heart failure, a surgical excision of the tumorous mass had to be performed. Despite the surgery, the patient died as a result of refractory right-sided heart failure. The discussion herein contains an analysis of the incidence of and current treatment options for primary tumors of the inferior vena cava and the heart, including prognosis, based on up-to-date literature.

• MeSH
• fatální výsledek MeSH
• leiomyosarkom * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory srdce diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání etiologie   MeSH
• srdeční síně patologie   MeSH
• vaskulární nádory diagnóza   chirurgie   MeSH
• vena cava inferior patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Objasnění patologicko-anatomického korelátu k intenzitě peroperačně zaznamenané fluorescence. Během fluorescencí navigované resekce glioblastomu mohou být v chirurgickém poli identifikovány tři různé intenzity fluorescence posuzované tkáně za použití kyseliny 5-aminolevulinové: 1. červená, silně intenzivní zóna fluorescence; 2. růžová, slabě intenzivní zóna fluorescence; 3. tkáň bez fluorescence. Soubor a metodika: Soubor 13 pacientů s multiformním glioblastomem, u kterých byly odebrány reprezentativní vzorky tkáně z příslušných zón intenzity fluorescence k histopatologickému hodnocení. Semikvantitativní metoda byla použita pro hodnocení podílu maligních buněk ve tkáni. Výsledky: Silně intenzivní zóna fluorescence vykazovala při histologickém hodnocení 75–100% podíl infiltrace nádorových buněk. V zóně se slabou intenzitou fluorescence dosahovala infiltrace 50–75 %, přičemž ve dvou případech byla zaznamenána koexistence glioblastomu a low grade gliomu. V zóně bez fluorescence byly v šesti případech vzorky negativní, v sedmi případech však dosahovalo proporcionální zastoupení maligních buněk kolem 25 % tkáně vzorku. Korelace mezi intenzitou fluorescence a relativním zastoupením maligních buněk ve tkáni dosáhla statistické významnosti (p < 0,001) a potvrdila se vysoká prediktivní hodnota fluorescence pro přítomnost nádorových buněk (PPV = 92 %). Závěr: Intenzita fluorescence během operace koreluje s proporcionálním zastoupením maligních buněk ve tkáni. Přítomnost maligních buněk byla prokázána i za hranicí pozitivity fluorescence ve více než polovině případů.

Aim: To ascertain correlation between histological findings and the intensity of intraoperative fluorescence. During 5-aminolevulinic acid fluorescence-guided glioblastoma resection, three different levels of fluorescence intensity of the examined tissue can be distinguished in the operative field: 1. red, highly intensive fluorescence zone; 2. pink, moderately intensive fluorescence zone; 3. none, tissue without fluorescence. Groups and methods: A prospective study of 13 patients who underwent fluorescence-guided glioblastoma surgery. Representative specimens of the corresponding levels of fluorescence intensity were collected for histological examination. The semi-quantitative method was used to evaluation relative proportion of malignant cells in the tissue. Results: The histological examination from the highly intensive fluorescence zone biopsy samples revealed 75–100% proportion of malignant cells in the tissue. The infiltration reached 50–75% of the examined tissue in the moderately intensive fluorescence zone, and co-existence of glioblastoma and low grade glioma was noted in two cases. In six cases, there were no malignant cells in the negative fluorescence zone. However, seven specimens were positive for malignant cells, with the infiltration rate around 25% of the tissue. The correlation between the fluorescence intensity and the relative proportion of malignant cells in the tissue was statistically significant (p value < 0.001), and high positive predictive value of the fluorescence for the presence of malignant cells (PPV = 92%) was observed. Conclusion: The intensity of intraoperative fluorescence correlates with the relative proportion of malignant cells in the tissue. The presence of malignant cells beyond observable fluorescence was confirmed in more than a half of the biopsy samples.

• Klíčová slova
• fluorescencí navigovaná resekce,
• MeSH
• falešně negativní reakce MeSH
• falešně pozitivní reakce MeSH
• fluorescence * MeSH
• fotosenzibilizující látky aplikace a dávkování   MeSH
• glioblastom * chirurgie   patologie   MeSH
• imunohistochemie MeSH
• kyselina aminolevulová aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• mikrochirurgie MeSH
• nádory mozku chirurgie   patologie   MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• peroperační doba * MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prospektivní studie MeSH
• reziduální nádor chirurgie   metabolismus   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

U 64-letého pacienta se náhle objevila hypoglykémie, která vedla až k bezvědomí. Hypoglykemické stavy se několikrát opakovaly, ale k bezvědomí již nedošlo. Vyšetřením magnetickou rezonancí byl zjištěn nádor pravého laloku jater velikosti 20 x 14,6 x 19 cm. Další nádorová ložiska vyšetření neprokázalo. U pacienta byla navržena pravostranná hemihepatektomie. V průběhu operace byl stav hodnocen jako inoperabilní a byl proveden pouze odběr pro bioptické vyšetření. V histologickém obraze byl poměrně buněčný nádor z protáhlých buněk blandního vzhledu. Počet mitóz byl pod 4 mitózy /10 HPF. Nekrózy ani hemoragie v tumoru nebyly nalezeny. V rozsahu excize nádor nebyl opouzdřený ani nebyly přítomny známky invazivního růstu. Imunohistologicky nádor exprimoval: NSE, CD34, CD99, Bcl2, STAT6; KI-67 bylo pozitivní asi u 20 % buněk. Histologický obraz a imunofenotyp odpovídal solitárnímu fibróznímu tumoru jater. Vzhledem k velikosti nádoru, jeho buněčnosti a poměrně vysoké expresi proliferačního markeru Ki-67 řadíme nádor do kategorie potenciálně maligních. Pacientovi byla provedena embolizace tepen, které zásobují nádor krví. Vliv tohoto zákroku na velikost nádoru bude posouzen později. Hypoglykemické stavy ustoupily a pacient se cítí dobře.

A 64-year-old patient developed sudden hypoglycemia leading to unconsciousness. Hypoglycemic episodes recurred on several occasions but were not accompanied by unconsciousness. Magnetic resonance imaging revealed a liver tumor in the right lobe sized 20.0 × 14.6 × 19.0 cm. No other masses were detected. Right hemihepatectomy was indicated but could not be performed due to heavy bleeding near the tumor. Histological examination showed a relatively cellular tumor made of elongated bland cells. The mitotic index was fewer than 4 mitoses per 10 HPF. The tumor was without necrosis or hemorrhage. The excised tumor was not encapsulated and showed no signs of invasive growth. On immunohistological examination, the tumor expressed NSE, CD34, CD99, Bcl2 and STAT6; Ki-67 was positive in approximately 20% of the cells. Both the histological pattern and immunophenotype were suggestive of solitary fibrous tumor of the liver. Given its size, cellularity and relatively high expression of the proliferation marker Ki-67, the tumor was classified as potentially malignant. The patient underwent embolization of arteries supplying the tumor with blood. The effect of the procedure on the tumor will only be assessed later. Hypoglycemia has resolved and the patient feels well.

• MeSH
• hypoglykemie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory jater diagnóza   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• protilátky MeSH
• solitární fibrózní tumory * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• terapeutická embolizace využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Cílem práce bylo shromáždit dostupná klinická, radiologická a patologická data o kalcifikujícím pseudotumoru nervové osy (CAPNON). Soubor: Soubor je tvořen kazuistikou a současně přehledem všech pa­cientů publikovaných v anglické literatuře, vyhledaných v databázi PubMed pomocí klíčových slov: calcifying pseudoneoplasm, calcifying pseudotumour, brain stone, cere­bral calculi a fibro‑osseous lesion. Zahrnuty jsou taktéž všechny citace případů v nalezených publikacích. Výsledky: Včetně naší pa­cientky jsme v literatuře nalezli celkem 72 pa­cientů. Intrakraniálně bylo lokalizováno 62 % těchto lézí, v páteřním kanále 31 % a v kranio‑cervikálním přechodu zby­lých 7 %. Průměrný věk výskytu je 45,6 (rozmezí 2–83) let. U intrakraniální lokalizace byla tato léze nalezena supratentoriálně v 74 % a infratentoriálně v 26 %. Z nejčastějším projevů intrakraniálních CAPNON jsme nalezli epilepsii v 33,3 %, bolesti hlavy v 24 %, nebo ně­kte­rý z příznaků zadní jámy v 16,7 %. U pa­cientů s epilepsii byl CAPNON nalezen v temporálním laloku v 50 %. U CAPNON nalezených v páteřním kanále byla dominantním projevem bolest v 82 %, následovaná poruchou chůze v 27 %. V kranio‑cervikálním přechodu byla dominantním příznakem bolest v 80 %. Závěr: CAPNON je velmi vzácnou, benigní, pomalu rostoucí lézí centrální nervové soustavy. Ve většině případů ji nalezneme intrakraniálně s lehkou převahou u mužského pohlaví. Původ této léze není zcela jasný. Dia­gnóza CAPNON by měla být zvažována setkáme‑li se s nálezem solidně kalcifikované léze při vyšetření CT mozku a hypodenzní léze v T1 a T2 obraze při vyšetření MR. Léčebnou modalitou je radikální odstranění této léze. Incidentální léze musí být monitorovány, jelikož mohou růst a stát se symp­tomatickými. Klíčová slova: kalcifikující pseudotumor – mozkový kámen – fibro-oseozní léze Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Aim: The aim of this study was to summarize clinical, radiological and pathological data on calcifying pseudoneoplasm of the neural axis (CAPNON). Methods: A case report of a female patient with CAPNON is presented. In addition, all CAPNON patient case histories published in English language are included. Articles were identified via PubMed searches using the following key words: calcifying pseudoneoplasm, calcifying pseudotumour, brain stone, cerebral calculi and fibro‑osseous lesion. All cases referenced within the identified publications are also included in this review. Results: Seventy two cases were identified, including our case report. Of these, 62% were intracranial, 31% spinal and 7% were located in the cranio‑cervical junction (CCJ). The mean age of the CAPNON patients was 45.6 (range 2–83) years. 74% of intracranial CAPNON were supratentorial and 26% were infratentorial. Symp­toms of intracranial CAPNON included epilepsy in 33.3%, headaches in 24% and posterior fossa symp­toms in 16.7%. The majority of patients with epileptic seizures had lesions in the temporal lobe (50%). Pain was the dominant symp­tom in 82% and gait disorder in 27% of spinal CAPNON cases. Pain was the dominant symp­tom (80%) in CCJ CAPNON. Conclusion: CAPNON is a rare, benign, slowly‑growing lesion of the central nervous system. In the majority of cases, location is intracranial and there is a slightly higher prevalence in men. The origin of CAPNON remains unclear. CAPNON should be considered whenever a CT scan reveals a calcified lesion combined with hypointensity on T1 and T2-weighted MRI. Radical removal is the treatment of choice. Incidental lesions must be monitored, as they may grow and become symp­tomatic.

• MeSH
• bolesti hlavy etiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• epilepsie etiologie   MeSH
• kalcinóza diagnóza   chirurgie   komplikace   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory mozku * diagnóza   chirurgie   komplikace   patologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• rentgendiagnostika MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• týlní lalok patologie   MeSH
• ultrazvuková terapie využití   MeSH
• vzácné nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• DNA MeSH
• fenotyp MeSH
• gliom * diagnóza   genetika   MeSH
• jednonukleotidový polymorfismus * MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Chromophobe renal cell carcinoma (CRCC) with neuroendocrine differentiation (CRCCND) has only recently been described. Eighteen cases of CRCC with morphologic features suggestive of neuroendocrine differentiation were selected from among 624 CRCCs in our registry. The tissues were fixed in neutral formalin, embedded in paraffin, cut into 4- to 5-μm-thick sections, and stained with hematoxylin and eosin. As CRCC with neuroendocrine features, tumors with following morphology were suggested: (1) trabecular/palisading/ribbon-like, gyriform, insular, glandular, and solid pattern; (2) uniform polygonal cells formed in small islets; and (3) cribriform pattern in combination with palisading. Selected cases were further analyzed using immunohistochemistry, electron microscopy, array comparative genomic hybridization, and fluorescence in situ hybridization. Cases were classified as CRCCND or CRCC with neuroendocrine-like features (CRCCND-L) based on the immunohistochemical expression of neuroendocrine markers: CRCCND, 4 cases, age range 49 to 79 years, size ranged from 2.2 to 22 cm, and CRCCND-L, 14 cases, age range 34 to 74 years, size range 3.8 to 16.5 cm. Follow-up information was available for 11 of 18 patients aged 0.5 to 12 years. Two of 4 CRCCNDs showed aggressive clinical course with metastatic spreading. Chromophobe renal cell carcinomas with neuroendocrine differentiation were focally positive for CD56 (4/4), synaptophysin (4/4), chromogranin A (1/4), and neuron-specific enolase (3/4). All 14 CRCCND-Ls were mostly negative or very weakly focally positive for some of the aforementioned markers. All 18 tumors were positive for cytokeratin 7 and CD117. Ultrastructural analysis showed poorly preserved neuroendocrine granules only in 2 of 4 analyzed CRCCNDs. Losses of chromosomes 1, 2, 6, and 10 were found in all analyzable CRCCNDs, whereas multiple losses (chromosomes 1, 2, 6, 10, 13, 17, and 21) and gains (chromosomes 4, 11, 12, 14, 15, 16, 19, and 20) were found in CRCCND-L.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• imunohistochemie MeSH
• karcinom z renálních buněk genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory ledvin genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• neuroendokrinní nádory genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• srovnávací genomová hybridizace MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Refluxní choroba jícnu je poměrně časté onemocnění, refluxními potížemi strádá během života až 40 % populace. Naštěstí asi polovina nemocných, kteří jsou vyšetřeni pro jasné obtíže, nevykazuje makroskopické poškození sliznice jícnu a jen poměrně malé procento pacientů má závažný endoskopický nález – Barrettův jícen (10 %). Jedná se o závažnou komplikaci – prekancerózu s 30krát vyšším rizikem vzniku adenokarcinomu než u pacientů bez Barrettova jícnu. Článek pojednává o rizikových faktorech a prediktorech progrese Barrettova jícnu do adenokarcinomu. Mužské pohlaví, bílá rasa, refluxní choroba jícnu, Barrettův jícen a obezita jsou rizikovými faktory pro adenokarcinom jícnu. Dostatečný příjem ovoce a zeleniny a užívání nesteroidních protizánětlivých léků a aspirinu představují protektivní faktory. Znalost těchto faktorů se může uplatnit v prevenci vzniku adenokarcinomu jícnu, protože právě selekcí pacientů na základě rizik a prediktorů progrese Barrettova jícnu do dysplazie a adenokarcinomu lze vytvořit účelnější a cost-efektivnější dispenzární programy.

Gastroesophageal reflux disease is a quite common disorder, and the condition affects some 40 per cent of population in the course of their lifetime. Fortunately, about half of the patients examined due to clear symptoms do not manifest macroscopic damage of the oesophageal mucosa, and serious endoscopic findings (Barrett's oesophagus) are observed in only a small percentage of patients (10%). Barrett's oesophagus is a serious complication – precancerous condition with a 30-fold higher risk of development of oesophageal adenocarcinoma when compared with patients without this condition. The article presents risk factors and predictors of progression of the Barrett's oesophagus into the stage of adenocarcinoma. The main risk factors associated with oesophageal adenocarcinoma are male sex, white race, gastroesophageal reflux.

• MeSH
• adenokarcinom patologie   MeSH
• Barrettův syndrom * diagnóza   patologie   MeSH
• biologické markery * MeSH
• časná diagnóza MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• epitel * patologie   MeSH
• ezofágus * patologie   MeSH
• gastroezofageální reflux MeSH
• gastrointestinální endoskopie MeSH
• geny erbB-2 MeSH
• geny p53 MeSH
• hiátová hernie MeSH
• hyperplazie MeSH
• imunohistochemie MeSH
• inhibitor p16 cyklin-dependentní kinasy genetika   MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA MeSH
• pohárkové buňky patologie   MeSH
• prekancerózy MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sliznice patologie   MeSH
• stupeň nádoru MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH