Východiska: V průběhu pandemie virem SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus 2) trpěli pacienti, léčení pro COVID-19 (coronavirus disease 2019) infekci na jednotkách intenzivní péče (JIP), neuropsychiatrickými problémy jako byla úzkost, deprese či zmatenost. Samotné prostřední JIP mělo tendenci výše zmíněné příznaky zhoršovat. Prostředí JIP tak spolu s neuroinflamací, vyvolanou virovou infekcí, může vést k „toxické“ kombinaci. Diskuze a plánování strategií poskytování psychologické péče se tak ukázaly během pandemie COVID-19 jako nová velká výzva. Série případů: Autoři uvádějí vlastní zkušenosti s poskytováním psychologické péče na JIP u dvou onkologických pacientek s oxygenační poruchou při infekci SARS-CoV-2. Naše pozorování naznačuje těsnou časovou souvislost mezi elevací zánětlivých markerů interleukinu 6 (IL-6), resp. C-reaktivního proteinu (CRP) a rychlým rozvojem intenzivní úzkosti při progresi dechové tísně, asociované s mozkovou hypoxií a potenciální neuroinflamací. Závěr: Vzhledem k tomu, že IL-6 reguluje indukci exprese genu pro CRP, mohou být změny hladin IL-6, spojené s úzkostí při potenciální neuroinflamací detekovány řádově o několik hodin dříve oproti změnám hladin CRP, což může lékařům pomoci v diagnostice. Onkologičtí pacienti s infekcí virem SARS-CoV-2 léčeni na naší JIP žádali o osobní kontakt s klinickými psychology u lůžka a tento přístup považovali za nenahraditelný. Psychologickou péči vnímali pacienti jako přínosnou.
Background: During the severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) pandemic, patients treated with acute coronavirus disease 2019 (COVID-19) in intensive care units (ICU) have suffered from neuropsychiatric complications such as anxiety, depression, and confusion. Conditions related to the environment have the potential to worsen these symptoms. In combination with virus-dependent neuroinflammation, they form a “toxic” mixture. Discussion and planning strategies for providing psychological care in the ICU during the pandemic have revealed a great current challenge. Case series: We share our experience concerning psychological interventions for oncological patients with oxygen saturation depletion. Our observation of two SARS-CoV-2 patients suggests a close time-related association between the increase in inflammatory markers interleukin 6 (IL-6) and C-reactive protein (CRP) and intensive anxiety in the fast development of breath shortening in acute COVID-19 infection due to brain hypoxia and potential neuroinflammation. Conclusion: As cytokine IL-6 regulates induction of CRP gene expression, the changes in IL-6 concentrations associated with anxiety symptoms and breath shortening in the observed cluster can be detected hours earlier than changes in CRP levels, with a diagnostic implication for the clinicians. The SARS-CoV-2 patients with oncological diseases treated in our ICU asked for personal bedside contact with clinical psychologists, considered it irreplaceable and reported this psychological care as beneficial.
- MeSH
- C-reaktivní protein MeSH
- COVID-19 * psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- interleukin-6 MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * psychologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- služby péče o duševní zdraví MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl studie: Léčba pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 (Coronavirus Disease 2019) kortikoidy je doporučena Světovou zdravotnickou organizací na základě výsledků studie RECOVERY. Stále však existuje mnoho otázek stran dávkování, načasování nebo volby konkrétní účinné látky. Toto dotazníkové šetření mělo za úkol zjistit, jakou strategii v podávání systémových kortikoidů skutečně praktikují lékaři ošetřující nemocné s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče v České republice. Typ studie: Průřezové dotazníkové šetření. Materiál a metoda: Elektronický dotazník obsahující 15 otázek byl zaslán členům České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, České společnosti intenzivní medicíny a České pneumologické a ftizeologické společnosti. Dotazník byl vyhodnocen pomocí deskriptivní statistické analýzy. Výsledky: Dotazník vyplnilo celkem 233 respondentů, z toho 231 odpovědí bylo analyzováno. Nejvíce zastoupenou skupinou respondentů byli sekundární lékaři s ukončeným specializačním vzděláváním v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína (AIM) (32 %, n = 74). Nejčastější indikací k zahájení podávání kortikoidů u pacientů s covidem-19 byla probíhající oxygenoterapie (maskou nebo nosní kanylou) (59,3 %, n = 137) a vysokoprůtoková nosní kanyla (HFNC) (21,6 %, n = 50). Nejčastěji aplikovaným kortikoidem byl dexamethason (75,8 %, n = 175) v dávce 8 mg i. v. (48,6 %, n = 85), nebo v dávce 6 mg i. v. (32,0 %, n = 56), následován metylprednisolonem (25,5 %, n = 59) v dávce 80 mg i. v. (35,6%, n = 21), nebo v dávce 40 mg i. v. (13,6 %, n = 8). Nejčastější délka terapie byla 10 dnů dexamethason (60,6 %, n = 106), metylprednisolon (20,3 %, n = 12). Závěr: Zahájení kortikoidní terapie bylo nejčastěji indikováno u pacientů s covidem-19 a oxygenoterapií. Nejčastěji aplikovaným lékem byl dexamethason 8 mg i. v. a 6 mg i. v. po dobu 10 dnů.
Study objective: Administration of systemic corticosteroids in patients with severe COVID-19 (Coronavirus Disease 2019) has been recommended by World Health Organization (WHO) according to the RECOVERY trial results. However, there is still ongoing debate regarding the evidence supporting the dose, timing, route of administration and type of corticosteroid. This survey aimed to describe the current clinical practice of administration of systemic corticosteroids for patients with COVID-19 within Intensive Care Units (ICU) in Czech Republic. Study design: cross-sectional survey Material and methods: Electronic survey containing 15 questions was sent to the members of Czech Society of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care, Czech Society of Intensive care and Czech Pneumological and Phthisiological Society members. The results were analysed by descriptive statistic methods. Results: The survey fulfilled 233 respondents and 231 answers were eligible for analysis. The most prevalent group was attending physician with completed training in anaesthesiology and intensive care medicine (AIM) (32 %, n = 74). The most prevalent indication for initiation of corticosteroid treatment was oxygen therapy (face mask or nasal cannula) (59,3 %, n = 137) and high-flow nasal oxygen therapy (HFNC) (21,6 %, n = 50). The most preferred corticosteroid was dexamethasone (75,8 %, n = 175) at dose of 8 mg intravenously (i. v.) (48,6 %, n = 85), or dose of 6 mg i. v. (32,0 %, n = 56) followed by methylprednisolone (25,5 %, n= 59) at dose of 80 mg i. v. (35,6 %, n = 21), and 40 mg i. v. (13,6 %, n = 8), respectively. The preferred duration of therapy was 10 days (dexamethasone 60,6 %, n = 106, methylprednisolone 20,3 %, n = 12). Conclusion: Administration of corticosteroid was dominantly initiated in patients with severe COVID-19 receiving supplemental oxygen. The corticosteroid of first choice was intravenous dexamethasone at dose of 8 mg and 6 mg for 10 days, respectively.
Cíl studie: Paliativní péče v závěru života je nezbytnou součástí komplexního přístupu k pacientům na jednotkách intenzivní péče (ICU, Intensive Care Unit). Cílem průzkumu bylo identifikovat subjektivní popis a praxi péče v závěru života na ICU v České republice. Typ studie: průřezová, dotazníková studie Materiál a metodika: Respondenty byli zdravotničtí pracovníci (lékař, sestra) s profesní praxí na ICU během pandemie COVID-19 (Coronavirus Disease 2019). Elektronický dotazník (40 položek) byl distribuován prostřednictvím odborných společností ČR zdravotníkům, kteří byli přímo zapojeni do péče o pacienty s COVIDEM-19. Vyhodnocení dat bylo provedeno pomocí deskriptivní statistické analýzy. Výsledky: Analyzováno bylo 313 vyplněných dotazníků. Respondenti uvedli až 15 různých pojmů pro označení péče v závěru života, nejčastěji byl uveden pojem paliativní péče (75,1 %, n = 235). U podpůrné terapie byla nejčastěji uvedena úprava dle potřeb pacienta, a to zejména navýšení sedativ. Naopak paušálně bylo uvedeno vysazení nejčastěji parenterální (35,8 %, n = 112) a enterální (17,3 %, n = 54) výživy. V rámci managementu orgánové podpory bylo uvedeno ukončení eliminačních metod (69,7 %, n = 218) a katecholaminů (60,4 %, n = 189). Nejméně se ukončovala umělá plicní ventilace (24,6 %, n = 77), zajištění dýchacích cest endotracheální kanylou (11,5 %,n = 36) a tracheostomickou kanylou (2,9 %, n = 9). Další vzdělávání v paliativní péči by uvítala většina dotazovaných. Závěr: Paliativní péče v závěru života je zásadním tématem nejen během pandemie COVID-19. Používaná terminologie v ČR i samotná praxe se mohou významně lišit. Pro vzdělávání a výzkum vedoucí ke sjednocení postupů na ICU je tak stále významný prostor.
Study goal: Palliative care is an essential part of a complex approach to patients in the intensive care unit (ICU). This study aimed to describe palliative care practice in ICU in the Czech Republic. Study type: a cross-sectional, questionnaire study Material and methods: The inclusion criteria for study participation were nurses or physicians taking care of patients in the ICU for patients with Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). The participants could participate by filling out the electronic survey with 40 questions. The questionnaire was evaluated by descriptive statistical analysis. Results: 313 questionnaires were analyzed. Participants reported up to 15 different terms for end-of-life care, the most often being palliative care (75.1%, n=235). The supportive care, especially sedatives, was most frequently adjusted according to the patient’s needs. On the other hand, as a standard approach, the parenteral (35.8%, n=112) and enteral (17.3%, n=54) nutrition were most often withdrawn. Regarding organ support, renal replacement therapy (69.7%, n=218) and vasopressors (60.4%, n=189) were often withdrawn. The most rarely withdrawn organ support was artificial ventilation (24.6%, n=77), endotracheal intubation (11.5%,n=36), and tracheostomy cannula (2.9%, n=9). The majority of respondents would appreciate further education in palliative care. Conclusion: Palliative care is an essential theme not only in the COVID-19 pandemic. The palliative care terminology and practice used in the Czech Republic are heterogeneous. There is a space for further research and education in palliative care.
- Klíčová slova
- studie PEOpLE-C19,
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- dospělí MeSH
- jednotky intenzivní péče * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * MeSH
- pandemie MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- zdravotničtí pracovníci MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Intraoperační sledování evokovaných potenciálů představuje v současnosti významnou neurofyziologickou metodu používanou v rámci operačních výkonů, u kterých hrozí riziko narušení funkční integrity CNS. Jednou z nejvýznamnějších monitorovacích modalit jsou transkraniální motorické evokované potenciály (MEP), které mohou být efektivně sledovány proškoleným operačním týmem pod dohledem neurofyziologa. Pro správný neuromonitoring je potřeba efektivní spolupráce mezi operačním týmem, anesteziologickým týmem a neurofyziologem. Cílem tohoto článku je vytvořit ucelený přehled všech potenciálních faktorů, jež mohou ovlivnit výbavnost MEP v intraoperačním období. Autoři se zaměřují nejen na vliv jednotlivých léčiv používaných v rámci anestezie, ale i na samotnou formu anestezie či nefarmakologické faktory s možným vlivem na výbavnost MEP. Tento přehledový článek poskytuje základní informace všem, kteří se podílejí na perioperační péči o pacienty podstupující výkony s monitorací MEP, a může tak usnadnit spolupráci a zefektivnit komunikaci napříč zainteresovanými obory.
Intraoperative evoked potentials monitoring is an essential neurophysiological modality used in surgeries with a risk of CNS functional integrity damage. Transcranial motor evoked potentials (MEPs) are one of the most important modalities. Trained surgeons can effectively monitor MEPs under the supervision of a neurophysiologist. Effective cooperation among all operating team members, anaesthesiologists, and neurophysiologist is essential for proper neuromonitoring. The aim of this article is to comprehensively summarize all possible factors that can affect the quality of intraoperative MEPs monitoring. The authors focus on the effect of anaesthetic drugs and anaesthetic management, including anaesthesia maintenance or non-pharmacological factors, which can affect the MEPs’ reproducibility. This review provides essential information to all members of a perioperative team that take care for patients during surgery with MEPs monitoring. This information can facilitate cooperation and streamline communication across all related disciplines.
- MeSH
- celková anestezie MeSH
- intraoperační neurofyziologická monitorace * metody MeSH
- lidé MeSH
- motorické evokované potenciály MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: V rámci vzdělávacího programu specializačního vzdělávání v oboru anesteziologie a intenzivní medicína je nově nutné úspěšné absolvování kurzu Simulace kritických stavů. Cílem projektu bylo zaprvé zhodnotit porovnání sebehodnocení participantů před a po simulacích, zadruhé, jak budou simulace s vysokou mírou věrnosti mladými lékaři vnímány a zda budou mít vliv na jejich další zájem o pokračování v simulačním tréninku. Typ studie: Observační, dotazníkové šetření (survey). Typ pracoviště: Klinika anesteziologie univerzitní nemocnice. Materiál a metoda: Cílovou skupinou byli lékaři před absolvováním základního kmene. Každý prošel dvěma simulace mi s vysokou mírou věrnosti. Scénáře se týkaly akutních anesteziologických stavů – obtížného zajištění dýchacích cest a komplikací regionální anestezie. Simulace probíhaly na operačním sále s kompletním vybavením, vždy se zapojením anesteziologické sestry. Během situace jsme sledovali počínání lékaře, sestry a jejich spolupráci. Po ukončení simulace byla účastníkům poskytnuta zpětná vazba formou strukturovaného debriefingu. Pro studijní účely lékaři vyplnili dotazník před a po absolvování simulací. Otázky v dotazníku byly cílené jak na sebeevaluaci lékaře, tak na zhodnocení kurzu. Výsledky byly zpracovány metodami deskriptivní statistiky. Výsledky: Do simulací se zapojilo všech 14 lékařů kliniky v předkmenové přípravě. Všichni lékaři po simulacích projevili zájem o jejich častější nácvik, 93 % lékařů pak tyto scénáře motivují k dalšímu prohlubování teoretických znalostí. Všichni dotazovaní mají zájem absolvovat další simulace. Závěr: I přes malý studijní soubor ze šetření vyplývá, že tento koncept výuky je velice dobře přijímán, simulace motivují k prohlubování teoretických znalostí a praktických dovedností. Z tohoto pohledu mají simulace v postgraduálním vzdělá vání lékařů své opodstatnění a jejich implementace může přispět ke zvýšení erudice v našem oboru.
Objective: Successful completion of a simulation course on critical states has recently become required in Anaesthesiology and Intensive Care Board Certification process. Firstly, the objectives of this study were to compare data from self-assessment questionnaires answered by the participants before and after completing high-fidelity simulations and, secondly, to evaluate the perception of these simulations by young trainees and whether they will have an effect on their interest in continuing such a training. Design of the study: Observational; Survey research. Setting of the study: Department of Anesthesiology at University Hospital. Materials and methods: The target group were trainees enrolled in the residency training program at our department. Each of them completed two high-fidelity simulation sessions. The clinical scenarios focused on emergencies in anesthesiology i.e. difficult airway management and complications of regional anaesthesia. The simulations were held in an actual operat ing theatre with complete equipment and participating nurse anaesthetists at all times. Overall performance and skills of each trainee and the nurse were assessed, including their level of cooperation. A structured debriefing providing feedback to the participants was held following each simulation. For study purposes, each trainee answered two questionnaires (one preceding the first simulation and the other following the second). The questions aimed at self-assessment and evaluation of the course as such. Methods of descriptive statistics processed the results. Results: All of 14 residents enrolled in postgraduate training at our institution had participated in the study. Each of them expressed interest in increasing the frequency of training sessions following the simulations; 13 (93 %) felt motivated to gain new theoretical knowledge. All participants were interested in completing additional simulations. Conclusion: Despite the relatively small study population, the survey demonstrated this education concept very well accept ed. Simulations instigate trainees to deepen their theoretical knowledge and practical skills. From this perspective, medical simulations do have their place in postgraduate training, and their implementation could have a share in increasing erudition in our field.
- MeSH
- lidé MeSH
- odborná způsobilost * MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- simulace přesné reality pro potřeby výcviku * MeSH
- studium lékařství specializační postgraduální MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
The 18 October, 2017 marked the 10-year anniversary of the day when, upon entering the domain name akutne.cz, educational content was displayed in the worldwide Internet network for the first time. It is rather unique that, throughout the ten years, this has been a strictly academic activity aimed to unify and modernize the education of acute medicine. Recently, education in medical fields has undergone dynamic changes and a shift to modern teaching methods. The educational and publishing portal of AKUTNĚ.CZ (the AKUTNĚ.CZ Portal) reflects these changes and brings to light the modern forms of education for both under- and postgraduate candidates in Anaesthesiology and Intensive Medicine (AIM). It is a great appreciation and, at the same time, commitment to the future that a large part of more than 150 students of the Faculty of Medicine of Masaryk University who participated in its development have chosen AIM for their further professional grow.
