Cíl: Bezdomovectví je problémem sociálním, společenským, ekonomickým a též i zdravotnickým. Cílem studie bylo popsat charakteristiky hospitalizovaných bezdomovců v České republice ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu a navrhnout cílená opatření ke zlepšení stávající situace. Materiál a metodika: Zdrojem dat byly anonymní údaje z Národního registru hospitalizovaných za období let 2006–2015 obsahující základní diagnózu při hospitalizaci a dalších až pět doprovodných diagnóz podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Základní statistickou jednotkou je ukončený případ hospitalizace bezdomovce na lůžkovém oddělení nemocnic a léčeben. Výsledky: Ve sledovaném desetiletém období bylo do zdravotnických zařízení v České republice přijato k hospitalizaci celkem 3 387 bezdomovců, z toho 77,5 % mužů. Délka hospitalizace v průběhu let klesala, medián doby hospitalizace byl 6 dní. Nejvíce hospitalizovaných bezdomovců bylo ve věku mezi 40–69 lety. Podle typu zdravotnického zařízení bylo přijato 2 710 (80,0 %) bezdomovců do nemocnic, 468 (13,8 %) do psychiatrických léčeben, 180 (5,3 %) do zařízení pro dlouhodobě nemocné a 29 (0,9 %) do léčeben tuberkulózy a respiračních nemocí. Podle způsobu ukončení hospitalizace bylo 2 189 (64,6 %) bezdomovců propuštěno do původního prostředí, 280 (8,3 %) do zařízení následné péče, 277 (8,2 %) přeloženo do zdravotnického zařízení pro akutní péči, 222 (6,6 %) ukončilo hospitalizaci předčasně, 180 (5,3 %) bylo přeloženo na jiné oddělení a 80 (2,4 %) přemístěno do zařízení sociální péče. Během hospitalizace zemřelo 159 (4,7 %) osob. Základní příčina hospitalizace podle MKN-10 spadala nejčastěji do kapitoly V-Poruchy duševní a poruchy chování (19,9 %) a kapitoly XIX-Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin (18,1 %). Mezi 175 případy se základní diagnózou z kapitoly I-Některé infekční a parazitární nemoci byl zaznamenán hlavně svrab, zavšivení, mykóza, bakteriální infekce a tuberkulóza. Závěr: Údaje o hospitalizacích jsou jedním z důležitých nástrojů monitorování zdravotního stavu bezdomovců. Ukazují závažnost situace bezdomovců a potřebu získat více informací k uvedené problematice s cílem zlepšit dostupnost specifické zdravotně-sociální péče o nemocné bezdomovce. Preventivní programy, pobytové služby, specifické terénní zdravotně-sociální aktivity mohou přispět ke snížení negativních dopadů.

Aim: Homelessness is a social, societal, economic, and health problem. The aim of the study was to describe the characteristics of hospitalized homeless persons in the Czech Republic in relation to their health status and to propose targeted measures for improvement. Material and methods: The study used anonymous data from the National Registry of Hospitalized Patients from 2006–2015, including the primary diagnosis at hospital admission and up to five additional diagnoses according to the 10th revision of the International Classification of Diseases (ICD-10). The basic statistical unit is the completed case of hospitalization of a homeless person in an inpatient health care facility such as hospital or nursing home. Results: Over the 10-year study period (2006-2015), 3387 homeless persons, 77.5% of them male, were admitted to inpatient health care facilities in the Czech Republic. The length of hospital stay tended to decrease over the years, with a median of six days. The majority of hospitalized homeless persons were aged between 40 and 69 years. Their distribution by type of health care facility: 2,710 (80.0%) were admitted to hospitals, 468 (13.8%) to psychiatric hospitals, 180 (5.3%) to long-term care facilities, and 29 (0.9%) to tuberculosis and respiratory disease hospitals. According to the mode of termination of hospitalization, 2189 (64.6%) homeless persons were discharged to their original environment, 280 (8.3%) were transferred to an after-care facility, 277 (8.2%) were transferred to an acute care facility, 222 (6.6%) left against medical advice, 180 (5.3%) were transferred to another ward, and 80 (2.4%) were transferred to a social care facility. A total of 159 (4.7%) in-hospital deaths occurred. The underlying causes of hospitalization according to ICD-10 were mostly those under Chapter V - Mental and behavioural disorders (19.9%) and Chapter XIX - Injury, poisoning and certain other consequences of external causes (18.1%). Among the 175 cases with a primary diagnosis from Chapter I - Certain infectious and parasitic diseases, the most common conditions were scabies, pediculosis, mycosis, bacterial infections, and tuberculosis. Conclusion: Data on hospital admissions is one of the important tools for monitoring the health of homeless people. They illustrate the seriousness of the situation of homeless people and point to the need to obtain more information on this issue in order to improve the availability of specific health care and social care for sick homeless people. Prevention programs, residential services, and specific outreach health and social activities can contribute to reducing the negative impacts.

• MeSH
• hospitalizace * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé bez domova * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• zdravotnické služby statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

V roce 2017 došlo v České republice k mírnému nárůstu hlášené nemocnosti pertusí; prostřednictvím systémuhlášení infekčních nemocí EPIDAT bylo evidováno 667 případů pertuse, nemocnost 6,3/100 000 obyvatel. Nej-vyšší věkově specifická nemocnost byla registrována ve věkové skupině 15–19 let, nicméně 64 % všech nemoc-ných bylo hlášeno u osob nad 20 let věku. Většina laboratorně potvrzených případů byla diagnostikována sérolo-gicky. V roce 2017 bylo do Národní referenční laboratoře pro pertusi a diftérii v SZÚ ke konfirmaci a k dalšícharakterizaci posláno celkem 8 izolátů. V roce 2017 bylo hlášeno 46 případů onemocnění parapertusí, nemoc-nost 0,4/100 000 obyvatel.

In 2017 , there was a slight increase in reported cases of pertussis, with 667 cases, i.e. 6.3 cases per 100 000population, entered in the EPIDAT, the reporting system of infectious diseases. The most affected age group was15-19 years; however, 64% of all cases were reported in people over 20 years of age. Most laboratory confirmedcases were diagnosed serologically. In 2017, eight isolates were referred to the National Reference Laboratory forPertussis and Diphtheria of the National Institute of Public Health (NIPH) for confirmation and further charac-terization. In 2017, 46 cases of parapertussis were reported, i.e. 0.4 cases per 100 000 population.

• MeSH
• aktivní imunoterapie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hlášení nemocí statistika a číselné údaje   MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• infekce bakteriemi rodu Bordetella epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• pertuse * epidemiologie   komplikace   mortalita   MeSH
• pertusová vakcína terapeutické užití   MeSH
• vakcína proti diftérii, tetanu a pertusi terapeutické užití   MeSH
• vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli terapeutické užití   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• epidemiologie * organizace a řízení   MeSH
• kontrola infekčních nemocí trendy   MeSH
• mezinárodní spolupráce MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• vzdělávání odborné metody   normy   MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• epidemiologie * normy   organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• kontrola infekčních nemocí trendy   MeSH
• mezinárodní spolupráce MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• vzdělávání odborné metody   normy   MeSH
• Publikační typ
• tabulky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Východisko: Lymská borelióza (LB) a klíšťová encefalitida (KE) jsou dvě onemocnění přenášená vektory - klíšťaty. Obě onemocnění jsou endemická a jejich výskyt byl hlášen ve všech krajích České republiky (ČR), včetně městských aglomerací, ale v různém poměru. Vzhledem k podmínkám v příhraničních oblastech, jsou velkému riziku vystaveni také obyvatelé sousedních zemí, jako je Rakousko, Německo, Polsko a Slovensko. Materiál a metody: Abychom získali více informací o epidemiologii LB a KE v posledním desetiletí, provedli jsme analýzu dat ze systému národní surveillance z let 2007-2016. Výsledky: Incidence LB v ČR činila 37,3/100 000 obyvatel a rok (27,6-46,1/100 000). Incidence KE dosáhla 5,7/100 000 (3,4-8,2/100 000) a vykazovala klesající trend, který ale nebyl statisticky významný (p = 0,155). Rozdíl ve výskytu LB a KE se časem zvyšoval. Celkový poměr infikovaných mužů a žen činil 0,84 u LB a 1,51 u KE. Věkově specifická incidence u obou infekcí vykazovala dva typické vrcholy, první ve věkové skupině 5-9 let v případě LB a15-19 let v případě KE. Druhý vrchol byl u obou infekcí zaznamenán ve věkové skupině 55-64 let. KE představuje významnou hrozbu zejména u dětí do 15 let věku. U 39 074 případů LB patřily k nejčastějším klinickým projevům erythema migrans 62,1 % a neuroborelióza 25,1 %. U všech 5 969 případů KE se infekce projevila postižením nervového systému, a to ve formě meningoencefalitidy (47,9 %), meningoencefalomyelitidy (21,8 %) či meningitidy (19,8 %). Závěry: Data svědčí o vysokém riziku infekce LB a KE v ČR. Incidence obou infekcí během roku vykazuje bimodální rozložení. Výskyt LB je 5-6krát častější, než je tomu v případě KE. V posledních letech byl výskyt LB zhruba stabilní, zatímco výskyt KE vykazoval klesající trend. Naše studie je unikátní v tom, že umožnila porovnání výskytu LB a KE v prostoru a čase.

Background: Lyme borreliosis (LB) and tick-borne encephalitis (TBE) are two vector-borne diseases transmitted by ticks. Both diseases are endemic and have been reported in all regions of the Czech Republic including urban agglomerations, but in varying proportions. Because of the natural conditions in the border areas, the risk of infection is also high for travelers from the neighboring countries such as Austria, Germany, Poland, and Slovakia. Materials and Methods: To gain more information on the epidemiology of LB and TBE in the last decade, we analyzed national surveillance data from 2007 to 2016. Results: Incidence of LB in the Czech Republic was 37.3/100,000 population and year (27.6 - 46.1/100,000). Incidence of TBE incidence was 5.7/100,000 (3.4-8.2/100,000) and declined although the trend was not significant (p = 0.155). Difference between the incidences of LB and TBE was increasing in time. Overall male-to-female ratio was 0.84 and 1.51 for LB and TBE, respectively. The age-specific incidences of both infections have a typical two-peak shape, with the first peak in the age group 5-9 years for LB and 15-19 years for TBE. The second peak for both LB and TBE is in the age group 55-64 years. TBE poses a considerable risk to children < 15 years. Among 39,074 cases of LB, the most common clinical manifestations were erythema migrants 62.1% and Lyme neuroborreliosis 25.1%. All 5969 TBE cases manifested itself by affecting nervous system, namely meningo-encephalitis 47.9%, meningoencephalomyelitis 21.8% and meningitis 19.8%. Conclusions: The data evidence the high chance risk of infection with LB and TBE in the Czech Republic. The incidence of both infections shows a bimodal distribution during the year. LB cases are five to six times as frequent as TBE cases. Over the last years, the incidence of LB has remained roughly stable while TBE has shown a downward trend. The present study is unique in allowing the comparison of the incidence rates of LB and TBE over time and space.

• MeSH
• incidence MeSH
• klimatické změny MeSH
• klíšťová encefalitida * epidemiologie   mikrobiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• lymeská nemoc * epidemiologie   mikrobiologie   patologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• životní prostředí MeSH
• zoonózy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

V roce 2016 došlo v České republice k mírnému nárůstu hlášené nemocnosti pertusí; prostřednictvím systému hlášení infekčních nemocí EPIDAT bylo evidováno 627 případů pertuse, nemocnost 5,9/100 000 obyvatel. Nejvíce nemocných, celkem 122 osob, bylo registrováno ve věkové skupině 15–19 let, nemocnost 26,6/100 000 obyvatel. V souvislosti s pertusí došlo k úmrtí dítěte ve věku dvou měsíců. Většina laboratorně potvrzených případů byla diagnostikována sérologicky. V roce 2016 bylo do Národní referenční laboratoře pro pertusi a diftérii v SZÚ ke konfirmaci a k další charakterizaci posláno celkem 9 izolátů. V roce 2016 bylo hlášeno 58 případů parapertuse, nemocnost 0,5/100 000 obyvatel.

In 2016, there was a slight increase in reported cases of pertussis, with 627 cases, i.e. 5.9 cases per 100 000 population, entered in the EPIDAT, the reporting system of infectious diseases. The most affected age group was 15-19 years with 122 reported cases. i.e. 26.6 cases per 100 000 population. One fatal case of pertussis was reported in a two-month-old child. Most laboratory confirmed cases were diagnosed serologically. In 2016, nine isolates were referred to the National Reference Laboratory for Pertussis and Diphtheria of the National Instituteof Public Health (NIPH) for confirmation and further characterization. In 2016, 58 cases of parapertussis were reported, i.e. 0.5 cases per 100 000 population.

• MeSH
• Bordetella parapertussis izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• Bordetella pertussis izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• epidemiologické monitorování MeSH
• hlášení nemocí MeSH
• incidence MeSH
• infekce bakteriemi rodu Bordetella * epidemiologie   mortalita   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• pertuse * epidemiologie   mortalita   prevence a kontrola   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl práce: Cílem práce bylo analyzovat a vyhodnotit soubor celonárodní databáze hospitalizovaných případů onemocnění Lymeskou borreliózou (LB) neuroborreliózou (LNB) v České republice za období let 2003–2013. Materiál a metody: Data využitá v této studii byla získána z Národního registru hospitalizovaných pacientů, jehož správcem na celostátní úrovni je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Data jsou každoročně získávána a zpracována z nemocnic včetně fakultních a nemocnic následné péče. Registrace diagnóz hospitalizovaných pacientů je prováděna podle Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize. Celkem byly ve studii zpracovány údaje 23 631 pacientů s klinicky a laboratorně prokázanou LB hospitalizovaných v uvedených letech. Výsledky: Onemocnění LB s postižením nervového systému (LNB) označená kódy MKN-10 (G00-G99) byla zjištěna v 27,1 % (6 392 případů). Počet hospitalizací nemocných LB měl ve sledovaném období mírně sestupný trend s meziročním kolísáním. Trend LNB byl však naopak vzestupný s mírným meziročním kolísáním (345–779), (p = 0,003). Celkem bylo ve sledovaném období 11 let postiženo LNB 6 392 osob, z toho 3 220 mužů a 3 172 žen. V některých případech bylo detekováno více neurologických diagnóz (či symptomů) u jednotlivých nemocných souběžně. Celkově bylo při 6 392 hospitalizacích LNB zaznamenáno 8 168 diagnóz ze skupiny G (Nemoci nervové soustavy) podle MKN-10. Nejčetnější byly poruchy lícního nervu – nervi facialis (21,1 %), meningitidy (18,3 %), polyneuropatie (13,6 %), encefalomyelitidy (11,3 %), onemocnění nervů, nervových kořenů a pletení (4,9 %). Průměrný věk hospitalizovaných pacientů s LNB byl 44,4 roku u mužů a 44,7 u žen. Průměrný věk byl mezi jednotlivými podkapitolami kapitoly G statisticky významně odlišný (p < 0,001) a pohyboval se v rozmezí 38,0–63,0 let. Relativní nemocnost LB v pětiletých věkových skupinách měla první maximum ve skupině 5–9letých následované extrémním poklesem hodnot u 20–24letých a druhým vyšším maximem ve skupině 55–59letých (rate ratio hospitalizovaných pro srovnání vrcholu u dospělé a dětské populace je 1,78). V případě LNB bylo druhé maximum posunuto až do věku 65–74 let a bylo na podobné úrovni jako maximum u dětí (rate ratio 0,95). Rozdělení onemocnění LNB podle měsíce přijetí k hospitalizaci ukázalo nejvyšší počet přijatých v měsících červenec a srpen a nejnižší v prosinci a dubnu. Doba hospitalizace pacientů s LNB (průměr 12,4, medián 13 dní) byla signifikantně delší (p < 0,001) než doba hospitalizace ostatních pacientů LB, (průměr 10,3, medián 10 dní). Závěr: Základní podmínkou spolehlivé diagnostiky LNB je spolupráce kvalifikovaných neurologů, infekcionistů a mikrobiologů. Soubor 6 392 pacientů hospitalizovaných s LNB byl analyzován podle pohlaví a věku, délky hospitalizace a rozdělení dle měsíce přijetí k hospitalizaci. Studie prokázala výskyt onemocnění LNB ve všech věkových skupinách. Vyjádření LNB diagnózy pomocí MNK-10 umožní validní srovnávání výsledků neurologických vyšetření případů onemocnění LB jak na národní, tak i mezinárodní úrovni.

Study objective: The objective was to analyse and evaluate a cohort of Lyme borreliosis (LB) patients with neuroborreliosis (LNB) hospitalised in the Czech Republic in 2003–2013. Material and methods: Data analysed in this study were obtained from the National Register of Hospitalised Patients, which is a nationwide population register maintained at the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic. Data collection from all departments of bed care establishments are regularly processed every year. Registration of basic hospitalisation diagnoses is performed in accordance with the 10th revision of the International Classification of Diseases (ICD-10). The study cohort consisted of 23,631 patients with clinically and laboratory confirmed LB hospitalised between 2003 and 2013. Results: Nervous system involvement, i. e. LNB (ICD-10 codes G00-G99) was recorded in 27.1% (6,392) of LB patients. Hospital admissions for LB exhibited a slight downward trend with year-on-year fluctuations over the study period. In contrast, LNB showed an upward trend with slight year-on-year fluctuations (345–779 cases) (p = 0.003). Overall, 6,392 persons, 3,220 males and 3,172 females, were diagnosed with LNB over the 11-year study period. Some patients presented with multiple concomitant neurological symptoms. Overall, 6,392 hospitalised patients were diagnosed with 8,168 diseases of the nervous system. The most common diagnoses were facial nerve disorders (21.1%), meningitis (18.3%), polyneuropathies (13.6%), encephalitis, myelitis, and encephalomyelitis (11.3%), and nerve root and plexus disorders (4.9%). The average age of male and female patients hospitalised with LNB was 44.4 and 44.7 years, respectively. It varied significantly between the ICD-10 code groups (p < 0.001) from 38.0 to 63.0 years. The relative incidence of LB by five-year age group showed the first peak at the age of 5–9, followed by a considerable drop at the age of 20–24 and then by another higher peak at the age of 55–59 (the hospitalisation rate ratio comparing the peaks in the adults and children was 1.78). For LNB, the second peak shifted to the age of 65 to 74 years and was similar to the peak in children age groups (hospitalisation rate ratio of 0.95). The distribution of hospital admissions for LNB by month of admission showed the highest numbers of admissions in July and September and the lowest numbers of admissions in December and April. The length of hospital stay was significantly higher (mean of 12.4 days and median of 13 days) in LNB patients (p < 0.001) than in other LB patients (mean of 10.3 days and median of 10 days). Conclusion: The basic prerequisite for reliable diagnosis of LNB is a multidisciplinary collaboration of highly experienced neurologists, infection disease specialists, and microbiologists. The cohort of 6,392 patients hospitalised for LNB was analysed by gender, length of hospital stay, and month of hospital admission. The study found LNB cases to occur in all age groups. LNB diagnosis performed in accordance with the ICD-10 enables valid comparison between neurological outcomes of LB patients at both the national and international levels.

• MeSH
• Borrelia burgdorferi patogenita   MeSH
• hospitalizace MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• lymeská nemoc * diagnóza   MeSH
• lymská neuroborelióza * diagnóza   MeSH
• mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
• nemoci nervového systému MeSH
• prevalence MeSH
• sérologické testy MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl práce: Zjistit prevalenci protilátek proti viru hepatitidy E (HEV) v populaci České republiky ve věku od 15 do 64 let a provést analýzu podle věku a pohlaví a zhodnotit přínos imunoblotového testu pro ověření specificity základního screeningového EIA testu. Materiál a metody: Pro studii byla využita séra z mnohoúčelového sérologického přehledu z roku 2001. K vyšetření anti-HEV IgG byl použit test enzymové imunoanalýzy (EIA) RecomWell HEV IgG (Mikrogen Diagnostik, SRN). Následné konfirmační vyšetření bylo provedeno imunoblotovým testem RecomLine HEV IgG/IgM (Mikrogen Diagnostik, SRN). Výsledky: EIA testem RecomWell IgG bylo vyšetřeno celkem 1715 sér a reaktivita anti-HEV IgG byla zjištěna u celkem 115 vzorků (6,7 %). U mužů bylo zjištěno 58 reaktivních sér (6,7 %) a u žen 57 (6,6 %). Prevalence anti-HEV IgG s věkem stoupá z hodnoty 3,5 % ve věkové skupině 15–24letých na 16,8 % ve skupině 55–64letých. Závěry: Na základě sérologického přehledu byla zjištěna séroprevalence protilátek proti viru hepatitidy E v České republice ve věkové skupině 15–64 let. Celková séroprevalence v přehledu činila 6,7 %, přepočtená na počet osob v ČR pak 8,6 %. Prevalence anti-HEV stoupá s věkem s maximem 16,8 % ve věkové skupině 55–64 let. Nebyl zjištěn rozdíl v prevalenci podle pohlaví. Použití imunoblotového testu RecomLine IgG pro ověření výsledků vyšetření protilátek anti-HEV třídy IgG v séroprevalenční studii nelze jednoznačně hodnotit jako přínosné.

Aim: To determine the prevalence of antibodies against hepatitis E virus in the general population of the Czech Republic of age 15 to 64, to analyse the age and sex distribution of these antibodies, and to evaluate the benefit of the immunoblot test for the confirmation of the specificity of the enzyme immunoassay (EIA) screening test. Material and methods: Sera from the last available multipurpose serological survey conducted in 2001 were tested. Anti-HEV IgG was detected by the RecomWell HEV IgG EIA test (Mikrogen Diagnostik, Germany). The immunoblot assay RecomLine HEV IgG/IgM (Mikrogen Diagnostik, Germany) was used for confirmation. Results: Using the RecomWell IgG EIA test, anti-HEV IgG reactivity was found in 115 (6.7%) of 1715 sera. No significant difference in the anti-HEV IgG reactivity was found between men 58 (6.9%) and women 57 (6.6%). The prevalence of anti-HEV IgG increased with age from 3.5% in the age group 15–24 years to 16.8% in 55-64-year-olds. Conclusions: The prevalence of hepatitis E IgG antibodies determined in the serological survey in the age group 15–64 years was 6.7%. Recalculated for the general population of the Czech Republic, the prevalence was 8.6%. The prevalence of anti-HEV antibodies increased with age, reaching a peak of 16.8% in the age group 55–64 years. The prevalence was not significantly different between men and women. Using the immunoblot RecomLine IgG test for the confirmation of the specificity of the screening test in the seroprevalence study was not of clear benefit.

• MeSH
• dospělí MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• hepatitida - protilátky MeSH
• hepatitida E epidemiologie   MeSH
• imunoanalýza metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• imunoblotting * metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• prevalence * MeSH
• protilátky virové * krev   MeSH
• virus hepatitidy E * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl práce: Ve čtyřech topograficky odlehlých oblastech České republiky byl proveden tříletý výzkum (2011–2013) populační denzity klíštěte Ixodes ricinus a jeho infikovanosti jím přenášených hlavních patogenů. Bylo vybráno 13 lokalit se zvýšenou incidencí onemocnění klíšťovou encefalitidou v předchozí dekádě (2001–2010), indikující tím pravidelný kontakt obyvatelstva s I. ricinus, a tak i významná místa pro studium výskytu dalších patogenů. Do pracovního programu bylo zařazeno zjištění druhového spektra spirochét komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato a podmínek jejich výskytu. Materiál a metodika: Ve vybraných lokalitách krajů Ústeckého, Olomouckého, Jihočeského a kraje Vysočina byly stanoveny fixní plochy (každá 600 m2) v optimálních místních habitatech I. ricinus, na nichž byl prováděn každoroční kontrolní sběr v jaroletní a podzimní sezoně aktivity klíšťat. Sebraná dospělá klíšťata I. ricinus (1 396 samců a 1 404 samic) byla individuálně vyšetřena na přítomnost genospecií komplexu B. burgdorferi s. l. Výsledky: Spirochéty B. burgdorferi s.l. byly detekovány v klíšťatech ve všech 13 zkoumaných lokalitách a v celém rozsahu nadmořské výšky 280–1030 m. Celková pozitivita dosáhla 11,4 % (samci 10,4 %, samice 12,4 %) v rozmezí hraničních hodnot 1,3 % (Ústí nad Labem v roce 2011) a 19,7 % (Jihočeský kraj, 2012). V různém poměru a kombinacích byly detekovány: Borrelia afzelii, B. garinii, B. burgdorferi s. s., B. bavariensis, B. bissettii, B. valaisiana, B. spielmanii a B. lusitaniae. Tříletá pozorování ukazují, že regionální rozdíly v infikovanosti I. ricinus jsou dány charakterem lokální biocenózy jednotlivých oblastí. Dynamika sezonních změn, podmíněná klimatickými faktory, určuje jejich meziroční rozdíly. Závěry: Tři zdravotně nejvýznamnější genospecie tvoří hlavní část detekovaných borélií. Převládá B. afzelii (115 detekcí), následována B. garinii (100) a B. burgdorferi s. s. (19). Ostatní genospecie byly detekovány ojediněle. Je třeba zdůraznit význam zjištěného výskytu B. bissettii, vzhledem k závažnosti patogenního působení prokázaného v současnosti a dosud jen sporadickým znalostem o rozšíření této borélie na území České republiky. O významu v humánním lékařství se diskutuje také u ostatních sporadicky se vyskytujících genospecií.

Study objective: Three years long research study (2011–2013) on population density of Ixodes ricinus and the infection rate of the pathogens that they transmit was conducted in four topographically distant areas in the Czech Republic. In the previous decade (2001–2010) thirteen loci with increased incidence of tick borne encephalitis cases were defined, suggesting the permanent interaction of human population with ticks and indicating the landmarks for study of the presence of other tick borne pathogens. The work program included the identification of existing spectrum of spirochetes from Borrelia burgdorferi sensu lato complex and the conditions of their occurrence and distribution. Material and methods: In the areas of the Ústí nad Labem Region, Olomouc Region, South Bohemian Region, and Highlands Region, 600 m2 plots were selected in the local optimal I. ricinus habitats where tick flagging was performed every year in the spring-summer and autumn seasons of the tick questing activity. Collected adult ticks (1369 males and 1404 females) were individually screened for B. burgdorferi s. l. spirochets. Results: Spirochetes from B. burgdorferi s.l. complex were detected in all 13 studies sites in all altitudes from 280 to 1030 meters a. s. l. The total rate of infection was determined as 11.4% (males 10.4%, females 12.4%) with range limits from 1.4% (Ústí nad Labem in 2011) to 19.7% (South Bohemian Region, 2012). Genospecies were detected in various proportions and in different combinations: Borrelia afzelii, B. garinii, B. burgdorferi s. s., B. bavariensis, B. bissettii, B. valaisiana, B. spielmanii and B. lusitaniae. The three-year observation justifies the assumption that the regional differences in infectivity of I. ricinus are based on the character of the local biocenosis of the respective region. The dynamics of its seasonal changes, conditioned by climatic factors, determines the annual differences. Conclusion: Three of the medically most important Borrelia species formed a core group among all detected genospecies. B. afzelii was a dominated one (115 detections), followed by B. garinii (100) and by B. burgdorferi s.s. (19). Other genospecies were detected sporadically. However, the detection of B. bissettii should be emphasized due to the recently proven pathogenic effects of this genospecies and yet little-known sporadic expansion in the Czech Republic. The medical importance and distribution of other sporadically occurred genospecies is also discussed.

• Klíčová slova
• Borrelia afzelii, regionální výskyt, Borrelia garinii, Borrelia bavariensis, Borrelia spielmanii, Borrelia valaisiana, Borrelia lusitaniae, Borrelia bissettii,
• MeSH
• Borrelia burgdorferi komplex * genetika   izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• Borrelia burgdorferi genetika   izolace a purifikace   MeSH
• druhová specificita MeSH
• epidemiologické monitorování MeSH
• genotyp MeSH
• klíště * genetika   MeSH
• koinfekce genetika   MeSH
• multiplexová polymerázová řetězová reakce MeSH
• nadmořská výška MeSH
• roční období MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• techniky amplifikace nukleových kyselin MeSH
• životní prostředí MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl práce: Cílem tříletého sledování (2011–2013) výskytu klíštěte obecného Ixodes ricinus bylo ověřit v oblastech se zvýšenou incidencí klíšťové encefalitidy (zjištěnou v předchozí dekádě 2001–2010) jednak stavy místních populací tohoto přenašeče, jednak jeho infikovanost virem klíšťové encefalitidy. Takto komplexně zaměřený a dlouhodobý výzkum založený na předchozích epidemiologických zjištěních nebyl dosud v Evropě realizován. Materiál a metodika:Ve vybraných lokalitách krajů Ústeckého, Olomouckého, Jihočeského a kraje Vysočina byly stanoveny fixní plochy (každá 600 m2) v optimálních místních habitatech I. ricinus, na nichž byl prováděn každoroční kontrolní sběr v jaroletní a podzimní sezoně aktivity klíšťat. Celkem bylo shromážděno a laboratorně vyšetřeno 18.721 klíšťat I. ricinus (z toho 1448 samic, 1425 samců a 15.848 nymf). Výsledky a závěry: Výsledky ukazují, že pozorované regionální rozdíly v infikovanosti I. ricinus jsou založeny na stavu místní populace těchto klíšťat ovlivněné charakterem celé lokální biocenózy. Dynamika jejích sezonních změn, podmíněná především klimatickými faktory, určuje meziroční rozdíly infikovanosti I. ricinus, a tak i změny epidemiologické situace nákaz klíšťaty přenášených. Číselný poměr aktivních dospělců a nymf klíšťat vykazuje v různých oblastech značnou variabilitu a mohl by být v budoucnu použit jako jeden z indikátorů charakterizujících místní populace I. ricinus, úroveň zoonotické cirkulace viru klíšťové encefalitidy, a tak i zdravotní riziko dané oblasti. Dále bylo zjištěno, že populace klíšťat dotčená lokálně jednorázově působícími extrémními meteorologickými jevy, se rychle meziročně obnovuje. Ačkoliv je stále pozorováno pronikání I. ricinus a jimi přenášených patogenů do vyšších nadmořských poloh, vysoké riziko lidských nákaz virem klíšťové encefalitidy je ve sledovaných regionech dosud do úrovně 600 m n. m.

Study objective: The aim of the three-year study (2011–2013) was to monitor population density of Ixodes ricinus ticks and its infection rate with the tick-borne encephalitis virus in areas with a high incidence of tick-borne encephalitis as reported in the previous decade 2001–2010. Such a comprehensive and long-term study based on existing epidemiolo­gical findings has not previously been conducted in Europe. Material and methods: In the areas of the Ústí nad Labem Region, Olomouc Region, South Bohemian Region, and Highlands Region, 600 m2 plots were selected in the local optimal I. ricinus habitats where tick flagging was performed every year in the spring-summer and autumn seasons of the questing activity. In total, 18,721 I. ricinus ticks (1448 females, 1425 males, and 15,848 nymphs) were collected and investigated. Results and conclusion: The results have shown that the differences in the infection rate of I. ricinus observed between regions are driven by variation in the density of the local I. ricinus populations which is influenced by the characteris­tics of the whole local biocenosis. The overall prevalence estimate of TBE virus in Ixodes ricinus ticks at the altitudes below 600 m a.s.l. was 0.096 % (95% CI 0.055–0.156) for nymphs, and 0.477 % (95% CI 0.272–0.773) for adults. The dynamics of the seasonal variation in I. ricinus populations, depending primarily on the climatic factors, are behind the interyear differences in the infection rate of ticks and, consequently, in the epidemiological situation of tick-borne encephalitis. The nymph to adult ratio was 5.5 on average but showed great interregional variability (from 10.3 in the Ústí nad Labem Region to 1.8 in the Highlands Region). It might be used in the future as one of the indicators of the composition of the local I. ricinus population and of the level of the circulation of tick-borne pathogens in zoonotic sphere and also for use in the health risk assessment in a given area. Despite the permanent expansion of ticks and tick-borne pathogens in higher altitudes the high risk limit for human infection with tick-borne encephalitis is 600 m a.s.l. in the Czech Republic.

• MeSH
• epidemiologické monitorování MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• klíště * virologie   MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   MeSH
• lineární modely MeSH
• nadmořská výška * MeSH
• podnebí MeSH
• roční období MeSH
• viry klíšťové encefalitidy * izolace a purifikace   MeSH
• životní prostředí MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH