Úvod a cíle: Retrospektivní analýza četnosti a poměru pohlaví narozených dětí s brániční kýlou v České republice v období 1961–2020. Materiál a metodika: V práci jsme využili údaje z Národního registru vrozených vad vedeného v rámci Registru reprodukčního zdraví v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) a data z předchozích grantových analýz našeho kolektivu. Dalším zdrojem dat byly údaje o prenatální diagnostice ze Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP za roky 1961 až 2020. Výsledky: Ve sledovaném období se narodilo více než 7,5 milionu dětí. Z tohoto celkového počtu bylo zachyceno 1 742 případů diagnóz u narozených dětí s brániční kýlou, 973 chlapců, 758 dívek a v 11 případech bylo pohlaví neznámé/neurčeno. Z celkového počtu narozených dětí bylo 51,22 % chlapců a 48,78 % dívek bez brániční kýly. V případě dětí narozených s brániční kýlou bylo statisticky významně více chlapců 56,21 % opro- ti 43,79 % dívek (P < 0,001). Zastoupení chlapců a dívek se v průběhu sledovaného období mění, v prvních dvaceti letech nebyla převaha chlapců nad dívkami tak výrazná a statisticky významná oproti skupině bez VV. Celková incidence vady v průběhu sledovaného období nemá jednoznačný zřetelný trend plynulého poklesu ani nárůstu incidence. Vliv prenatální diagnostiky na četnost vady v populaci jsme hodnotili po pětiletých obdobích. Hodnoty podílu prenatální diagnostiky v prvních pěti pětiletých obdobích rostou, pouze v posledním období 2016–2020 se již vzestup zastavil. Závěr: Celková incidence brániční kýly se v průběhu sledovaného období výrazně nemění. Podíl prenatální diagnostiky se však zvyšuje. Vada se vyskytuje častěji u chlapců než u dívek, tento rozdíl je statisticky významný.
Introduction and objectives: Retrospective analysis of the frequency and sex ratio of children born with diaphragmatic hernia in the Czech Republic in the period 1961–2020. Material and methodology: In the work, we used data from the National Registry of Congenital Anomalies kept within the National Registry of Reproductive Health at the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic (ÚZIS ČR) and data from previous grant analyzes by our team. Another data source was prenatal diagnosis data from the Czech Society of Medical Genetics and Genomics for the years 1961 to 2020. Results: More than 7.5 million children were born in the observed period. From this total number, 1,742 cases of diagnoses were recorded in children born with diaphragmatic hernia, 973 were boys, 758 were girls, and in 11 cases, the gender was unknown/undetermined. Of the total number of children born, 51.22% were boys and 48.78% were girls without diaphragmatic hernia. In the case of children born with a diaphragmatic hernia, there were statistically significantly more boys 56.21% versus 43.79% girls (P<0.001). The representation of boys and girls changes during the observed period, in the first twenty years the predominance of boys over girls was not so pronounced and statistically significant compared to the group without diaphragmatic hernia. The overall incidence of the defect during the monitored period does not have a clear trend of continuous decrease or increase in incidence. We evaluated the influence of prenatal diagnosis on the frequency of the defect in the population after five-year periods. The values of the share of prenatal diagnostics are increasing in the first five five-year periods, only in the last period 2016-2020 has the rise stopped. Conclusion: The overall incidence of diaphragmatic hernia does not change significantly during the observed period. However, the share of prenatal diagnosis is increasing. The defect occurs more often in boys than in girls, this difference is statistically significant.
Cíle: Retrospektivní epidemiologická analýza četnosti a poměru pohlaví u dětí narozených s diagnózou vro- zeného hydrocefalu v České republice v období 1961–2020. Metodika: V práci jsou využita data z Národního registru vrozených vad vedeného v rámci Registru reprodukčního zdraví v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) a data z předchozích analýz v rámci grantového projektu našeho kolektivu. Dalším zdrojem dat byly údaje o prenatální diagnostice ze Společnosti lékařské genetiky a genomiky. Výsledky: V období 1961-2020 se v České republice narodilo více než 7,5 milionu dětí. Z toho u 2572 narozených dětí byl zachycen vrozený hydrocefalus, u 1369 chlapců, u 1185 dívek a v 18 případech bylo pohlaví neznámé/neurčeno. V 677 případech byla diagnóza vrozeného hydrocefalu zjištěna prenatálně a následně byla gravidita z genetické indikace ukončena. Incidence vrozeného hydrocefalu v období 1961-1965 je významně vyšší než v ostatních obdobích. Dále do roku 1995 byl zjištěn sestupný trend a po roce 1995 incidence opět stoupá. Podíl prenatální diagnostiky průběžně stoupal a dosáhl maxima v posledních letech sledovaného období. Z celkového počtu narozených dětí bez vrozených vad bylo 51,22 % chlapců a 48,78 % děvčat. Mezi dětmi narozenými s vrozeným hydrocefalem bylo oproti tomu statisticky významně více chlapců (53,60 %) a méně dívek (46,40 %), P=0,016. Podrobnější analýza ukázala, že poměr pohlaví u narozených s vrozeným hydrocefa- lem se v průběhu času mění. Podíl chlapců mezi dětmi narozenými s hydrocefalem byl v prvních dvou, stejně jako posledních dvou dekádách oproti dětem bez VV mírně a nevýznamně vyšší. V období 1981–1990 byl podíl chlapců mezi dětmi s danou VV statisticky významně vyšší než mezi dětmi bez VV (cca 56 % vs. 51 %). Naopak v období 1991–2000 byl podíl chlapců mezi dětmi s danou VV lehce a statisticky nevýznamně nižší než mezi dětmi bez VV. Závěr: Celková incidence vrozeného hydrocefalu v průběhu sledovaného období klesla na nejnižší hodnoty na začátku 90. let minulého století, pak se opět zvyšovala. Za zvýšením počtu případů stojí s největší pravděpodobností rozvoj prenatální i postnatální ultrazvukové diagnostiky. Dále jsme prokázali, že mezi dětmi s hydrocefalem bylo statisticky významně více chlapců oproti dětem narozeným bez VV.
Objectives: Retrospective epidemiological analysis of the frequency and sex ratio of children born with a diagnosis of congenital hydrocephalus in the Czech Republic in the period 1961–2020. Methodology: The work uses data from the National Registry of Congenital Anomalies maintained within the National Registry of Reproductive Health at the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic (ÚZIS ČR) and data from previous grant-supported analyses of our team. Another source of data was prenatal diagnosis data from the Czech Society of Medical Genetics. Results: In the period 1961-2020, more than 7.5 million children were born in the Czech Republic. Of these, 2,572 children were born with congenital hydrocephalus, 1,369 were boys, 1,185 were girls, and in 18 cases the gender was unknown/undetermined. In 677 cases, the diagnosis of congenital hydrocephalus was established prenatally and the pregnancy was subsequently electively terminated. The incidence of congenital hydrocephalus in the period 1961-1965 is significantly higher than in other periods. Furthermore, a downward trend was detected until 1995, and after 1995 the incidence rises again. The proportion of prenatal diagnostics gradually increased and reached a peak in the last years of the observed period. Of the total number of children born without birth defects, 51.22% were boys and 48.78% were girls. In the case of children born with congenital hydrocephalus, there were statistically significantly more boys (53.60%) and less girls (46.40%), P=0.016. A more detailed analysis showed that the sex ratio of those born with congenital hydrocephalus changes over time. The proportion of boys among children born with hydrocephalus was slightly and insignificantly higher in the first two, as well as the last two decades compared to children without hydrocephalus. In the period 1981 – 1990, the share of boys among children with a given anomaly was statistically significantly higher than among children without anomalies (approx. 56% vs. 51%). On the contrary, in the period 1991–2000, the share of boys among children with a given anomaly was slightly lower than among children without anomalies. The difference is not statistically significant. Conclusion: The overall incidence of congenital hydrocephalus during the monitored period decreases to the lowest values in the early 90s of the last century, then increases again. The increase in the number of cases is most likely due to the development of prenatal and postnatal ultrasound diagnostics. Furthermore, we demonstrated statistically significantly more affected boys compared to the children born without birth defects.
BACKGROUND: The latest WHO classification of tumours of endocrine organs defines new units of borderline thyroid tumours (BTT). The aim of our study was to evaluate ultrasonographic and cytological features, mutation profile and surgery treatment in rare thyroid tumours. METHODS: An analysis of 8 BTT out of 487 patients, who underwent thyroid surgery between June 2016 and June 2020. The definitive diagnosis was made postoperatively by extensive histopathological examination. Molecular genetic analysis of genes associated with thyroid oncology (BRAF, HRAS, KRAS, NRAS, TERT, TP53, fused genes) were performed from one FNAB, and 7 formalin-fixed paraffin-embedded (FFPE) samples. RESULTS: BTT were found in a total of 8 patients (1.6%), with a predominance of men with respect to other operated patients. FNAB samples were classified in the Bethesda system as Bethesda I, Bethesda II and Bethesda III in one, four and three cases, respectively. Hemithyroidectomy and total thyroidectomy were performed equally in four patients. The histopathological diagnosis revealed non-invasive encapsulated follicular neoplasm with papillary-like nuclear features (NIFTP) in three patients, follicular tumour of uncertain malignant potential (FT-UMP) in three patients, well differentiated tumour of uncertain malignant potential (WDT-UMP) in one patient, and hyalinizing trabecular tumour (HTT) in one case. In NIFTP cases mutation in HRAS gene in one patient together with probable pathogenic variant in TP53 gene and in NRAS gene in two patients were detected. In HTT patient PAX8/GLIS3 fusion gene was detected. CONCLUSION: The surgical treatment of BTT is necessarily individual influenced by preoperative clinical, ultrasonographic, cytological and molecular genetic findings, and the presence of other comorbidities.
- MeSH
- folikulární adenokarcinom * patologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory štítné žlázy * genetika chirurgie patologie MeSH
- tyreoidektomie MeSH
- uridinmonofosfát MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Cílem této práce bylo analyzovat vztah mezi novými případy klinické formy klíšťové encefalitidy a různými meteorologickými a sezonními prediktory. Materiál a metodika: Modelování vychází z národních dat České republiky za období 2001–2016 v denním rozlišení, a to z hodnot průměrné teploty, průměrné relativní vlhkosti vzduchu a počtu případů klíšťové encefalitidy klasifikovaných podle data prvních příznaků. Používají se čtyři varianty negativně binomického modelu z třídy zobecněných aditivních modelů. Základní model dává výskyt klíšťové encefalitidy do souvislosti se zpožděnou průměrnou denní teplotou okolí a denní průměrnou relativní vlhkostí vzduchu a jejich interakcí se zpožděním odrážejícím inkubační dobu a další faktory. Hodnota zpoždění byla odhadnuta optimalizačním postupem založeným na Akaikeho informačním kritériu. Model také zahrnuje vliv sezony a vliv dne v týdnu. Pro zvýšení biologické věrohodnosti byl základní model rozšířen a byl použit distributed lag model, který zohledňuje možné časově proměnlivé účinky meteorologických proměnných a zahrnuje více zpoždění. Výsledky: Statisticky nejvýznamnějším efektem je sezonnost v rámci roku a pak interakce teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Vztah obou meteorologických faktorů a jejich interakce se mění v průběhu sezony aktivity hladových klíšťat Ixodes ricinus. To také mění podmínky výskytu nových klinických případů klíšťové encefalitidy. Časově proměnlivý vliv meteorologických faktorů na výskyt klíšťové encefalitidy vykazuje netriviální změny v průběhu roku. V období před polovinou kalendářního roku (kolem 22. týdne) je efekt nižší, poté následuje zvýšení až do 35. týdne. Závěr: Byly vyvinuty flexibilní modely s kvantitativně charakterizovanými vlivy teploty, vlhkosti vzduchu a jejich interakce, se zpožděním efektu odhadnutým optimalizačním procesem. Výkonnost finálního modelu byla zkontrolována pomocí nezávislých dat, aby se ověřila možnost využití výsledků ke zlepšení predikce rizika nárůstu klinických případů klíšťové encefalitidy.
Objectives: The aim of this work was to analyze the relationship between new cases of clinical tick-borne encephalitis (TBE) and various meteorological and seasonal predictors. Material and Methods: The modelling is based on national data from the Czech Republic for the period 2001–2016 in daily resolution, namely on average temperatures, average relative air humidity and the number of TBE cases classified according to the date of the first symptoms. Four variants of a negative binomial model from the generalized additive model class are used. The basic model relates the occurrence of TBE to the lagged ambient daily average temperature and daily average relative air humidity and their interaction with the lag reflecting the incubation period and other factors. The lag value was estimated via the optimization procedure based on Akaike information criterion. The model also includes the effect of the season and the effect of the day of the week. To increase the biological plausibility, the basic model has been expanded to account for possible time-varying effects of meteorological variables and to incorporate multiple lags. Results: The most statistically significant effect is the within-year seasonality and then the interaction of the temperature and relative air humidity. The relationship of both meteorological factors and their interactions vary throughout the activities season of the hostquesting Ixodes ricinus. This also changes the conditions of occurrence of the new clinical cases of TBE. The time-varying effect of meteorological factors on the incidence of TBE shows non-trivial changes within a year. In the period before the middle of the calendar year (around the week 22) the effect decreases, then it is followed by an increase until the week 35. Conclusion: Flexible models were developed with quantitatively characterized effects of temperature, air humidity and their interaction, with the delay of the effect estimated through the optimization process. Performance of the model with multiple lags was checked using independent data to verify the possibility of using the results to improve the prediction of the risk of clinical cases of TBE uprise.
- MeSH
- incidence MeSH
- klíště patogenita MeSH
- klíšťová encefalitida * epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- meteorologické pojmy * MeSH
- roční období MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Přehledový článek shrnuje výsledky českého lidského biomonitoringu za téměř tři dekády své existence. Národní biologický monitoring byl ve Státním zdravotním ústavu v Praze uveden do činnosti v roce 1994 v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, aby byl posléze navázán na evropské a světové odborné aktivity v této oblasti. V jeho průběhu byla sledována celá škála organických i anorganických xenobiotik a esenciálních látek v krvi, moči a vlasech dospělé a dětské populace, v mateřském mléce kojících žen a také v dalších, méně obvyklých matricích. Výstupem jsou cenné dlouhodobé časové řady, které mj. ukazují, jakým způsobem mohou fungovat zavedená preventivní opatření v praxi a jak korespondují se snižující se expozicí populace. Na druhé straně lze jeho prostřednictvím ověřit, zda a jak rychle může dojít k expozici člověka nově používaným chemickým látkám. Správně interpretované výsledky lidského biologického monitoringu jsou důležité pro odborníky z oblasti veřejného zdraví ke stanovení referenčních hodnot, k porovnání se zdravotními limity, k hodnocení zdravotních rizik, pro účely zdravotní politiky i k mezinárodnímu srovnání. Ve vhodně zpracované podobě mohou sloužit k informovanosti a vzdělávání laické veřejnosti o zátěži lidské populace chemickými látkami z prostředí. Dlouhodobé zkušenosti z oblasti českého biologického monitoringu umožňují Státnímu zdravotnímu ústavu účast v mnoha zahraničních projektech, zaměřených na sledování expozice různých populačních skupin chemickým látkám z prostředí.
The article summarises the results of Czech Human Biomonitoring over a period of three decades. Human biomonitoring in the Czech Republic was commenced at the National Institute of Public Health, Prague, in 1994 as part of the Environmental Health Monitoring System and was later linked to European and worldwide professional activities in this area. During the course of this project the whole range of organic and inorganic xenobiotics and essential substances was monitored in the blood, urine and hair of the adult and child populations, in the breast milk of breastfeeding women and in other, less common matrices. The results have provided valuable long-term time series that show how established preventive measures can work in practice and how they correspond to decreasing population exposure. Results can also be used to verify whether or not, and how quickly, can individuals be exposed to newly used chemical substances. Results of human biological monitoring are important for public health professionals to establish reference values, to provide comparison with health limits, to assess health risks, for health policy purposes and international comparison. Appropriately processed results can serve to inform and educate the public about human population burden by chemical substances in the environment. Long-term experience in the field of human biomonitoring enables experts of the National Institute of Public Health to participate in many foreign projects focused on monitoring the exposure of various population groups to chemical substances from the environment.
- MeSH
- biologické markery krev moč MeSH
- biologický monitoring * MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- městské obyvatelstvo MeSH
- nebezpečné látky analýza MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- prenatální diagnóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- spina bifida * diagnóza epidemiologie MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
OBJECTIVES: This observational study aimed to analyse data from big maternity hospital, determine the vaccination coverage and provide source information for further activities. BACKGROUND: Although vaccination of pregnant women against pertussis is recommended in the Czech Republic, data on vaccination coverage are not available. METHODS: The self-completed questionnaire was distributed to 5,475 pregnant women in the maternity hospital between 2020 and 2021. Questionnaires collected mother’s sociodemographic characteristics, pertussis vaccination status and sources of recommendations for vaccinations during pregnancy. RESULTS: A total of 4,617 completed questionnaires were analysed. Pertussis vaccination coverage during pregnancy was 1.6 % (95% confidence interval, 1.3–2.0 %). Only 12.5 % of women knew about the possibility of being vaccinated against pertussis during pregnancy. Women considered pertussis vaccination in pregnancy as important (12.9 %), useful (49.1 %) and useless (24.0 %). Of 579 pregnant women who had information about pertussis vaccination during pregnancy, only 12.1 % were vaccinated, while among those who did not have this information, 0.1% were vaccinated during pregnancy (p < 0.001). The most frequent source of information was Internet, then a general practitioner. CONCLUSION: It is necessary to raise awareness of recommendations for pregnancy vaccination among public and professionals, to emphasize the benefits of such vaccination in order to increase the vaccination coverage (Tab. 3, Ref. 31).
x
x
- MeSH
- AIDS * diagnóza epidemiologie přenos MeSH
- HIV infekce * diagnóza epidemiologie přenos MeSH
- lidé MeSH
- prevalence MeSH
- surveillance populace MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- grafy a diagramy MeSH
- tabulky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
x
x
- MeSH
- hlášení nemocí MeSH
- incidence MeSH
- klíšťová encefalitida * epidemiologie přenos prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- surveillance populace MeSH
- vakcinace MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
