Východiska: Molekulární klasifikace přináší zásadní změny do diagnosticko-léčebného algoritmu u pacientek s karcinomem endometria (endometrial cancer – EC). Cílem sdělení je analýza prvních zkušeností se zavedením molekulárního testování do reálné klinické praxe. Materiál a metody: Od května 2021 je ve FN Brno u všech pacientek s nově diagnostikovaným EC v rámci standardního histopatologického vyšetření stanovován také imunohistochemicky status proteinů p53 a mismatch repair (MMR). U tumorů nesplňujících klinická kritéria pro nízké riziko a vždy při průkazu deficience MMR nebo mutace p53 je prováděno také molekulárně genetické testování genu POLE. U každé pacientky je vyhodnoceno riziko recidivy podle nejnovějších guidelines z roku 2020 a na jeho základě doporučen další postup. Všem pacientkám s MMR-deficientními tumory a/nebo pozitivní rodinnou anamnézou je doporučena také genetická konzultace. Výsledky: Do analýzy bylo od května 2021 do května 2022 zařazeno celkem 85 pacientek s mediánem věku 66 let. MMR-deficientní tumory mělo 22 pacientek (26 %) a p53-mutované tumory 8 pacientek (9 %). U žádné ze 40 pacientek v nenízkém riziku s provedenou analýzou mutačního stavu genu POLE nebyl prokázán ultramutovaný typ tumoru. Celkem 46 (51 %) pacientek mělo v době diagnózy nízké riziko, 2 pacientky (2 %) střední, 14 pacientek (16 %) vyšší střední a 20 pacientek (24 %) vysoké riziko recidivy. Celkem 6 pacientek (7 %) bylo diagnostikováno s pokročilým nebo metastatickým onemocněním. Medián doby od operace po projednání na multidisciplinární komisi byl 21 dní (8–36). Celkem 76 pacientek (90 %) absolvovalo léčbu v plném rozsahu v souladu s rizikem recidivy. Z 18 pacientek s dostupnými výsledky genetického vyšetření byla u 4 (22 %) prokázána hereditární forma onemocnění. Závěr: Racionálně indikované molekulární testování kombinující imunohistochemické analýzy proteinů MMR i p53 u všech pacientek s EC a sekvenační analýzu genu POLE u pacientek v nenízkém riziku recidivy je v běžné praxi proveditelné a neprodlužuje dobu nutnou pro rozhodnutí o adjuvantní léčbě.
Background: Molecular classification has brought significant changes in the management of endometrial cancer (EC). In this article, we aim to analyze our first experience with an implementation of molecular testing into daily clinical practice. Materials and methods: In all newly diagnosed EC, the status of mismatch repair (MMR) and p53 proteins has been evaluated immunohistochemically as a part of the routine histopathological examination since May 2021. In tumors that do not meet clinical criteria for a low risk and those with MMR deficiency or p53 mutation, the molecular genetic testing of the POLE gene is performed as well. Recommendations for adjuvant treatment or follow-up are subsequently made based on the risk of recurrence. Genetic counselling is proposed to all patients with MMR-deficient tumors or family history of cancer. Results: A total of 85 patients with newly diagnosed EC between May 2021 and May 2022 were enrolled in the analysis. The median age was 66 years. The results of molecular testing were as follows: 22 (26%) MMR-deficient, 8 (9%) p53-mutated and none POLE-ultramutated of those 40 tumors with performed POLE sequencing. A total of 46 (51%) patient had a low risk, 2 (2%) intermediate, 14 (16%) high-intermediate and 20 (24%) patients had a high risk of recurrence. Advanced or metastatic diseases were diagnosed in 6 (7%) patients. The median time between surgery and multidisciplinary tumor board decision was 21 days (8–36). A total of 76 (90%) patients underwent the whole treatment plan according to the recurrence risk. At the time of analysis, the results of genetic testing were available in 18 patients and revealed 4 (22%) carriers of a pathogenic variant in any of the genes associated with Lynch syndrome. Conclusion: Molecular testing combining immunohistochemical analyses of MMR and p53 proteins in all newly diagnosed EC patients with sequencing analysis of POLE in those with non-low-risk disease is feasible and does not prolong the time needed for treatment decision.
- MeSH
- diagnostické techniky molekulární metody MeSH
- geny p53 MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nádory endometria * diagnóza genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Poškození kůže s hlubšími podkožními strukturami jsou častými nežádoucími účinky radioterapie. Limitují pak možnosti jejího pokračování a léčba následných komplikací je rutinní náplní praxe radiačního onkologa. Většinově se jedná o projevy akutní s perspektivou zhojení v řádech týdnů ad integrum. Méně často, avšak nezřídka s vážnými projevy, se objevuje toxicita chronická v horizontu měsíců, nebo dokonce mnoha let po ozařování, mající podobu postradiačního vředu s potenciálem vzniku sekundární malignity. Stran chirurgie se může jednat o jednu z nejobtížněji léčitelných chronických lézí, kdy je v extrémních případech k jejich vyléčení potřebná extenzivní resekce celé oblasti defektu a hlubších struktur s navazujícím komplexním, plasticko-chirurgickým, výkonem. Kazuistika: Tato kazuistika prezentuje rychle progredující zhoršení chronických postradiačních změn v oblasti levého prsu, k němuž došlo po 33 let od radioterapie, a to po zcela nezávažné traumatizaci kůže. Před tímto zvratem byly u pacientky v rámci dispenzarizace popsány pouze dlouhodobě stacionární změny běžného charakteru. Po vleklém ambulantním ošetřování defektu s neuspokojivými výsledky, kdy pacientka opakovaně odmítala radikální výkon ve smyslu sanační mastektomie, nakonec stav pro rychlou progresi nálezu vyústil v komplexní chirurgický výkon s nutnou spoluprací mammárního, plastického a hrudního chirurga. Závěr: Ačkoli se změny podobného charakteru vzácněji vyskytují i s odstupem mnoha let s podobnou závažností, nenacházíme v literatuře popsán podobně dramatický vývoj a následnou progresi po třech desetiletích od terapie, vyžadující takto rozsáhlou intervenci.
Introduction: Damage of the skin and its underlying structures is a common side effect of radiotherapy. These conditions limit further treatment and dealing with these complications is a routine practice of clinical oncologist. The majority of the complications are immediate, with a perspective of healing ad integrum within a few weeks. Less frequently, but sometimes with severe manifestations, chronic toxicity occurs belatedly after months, or even many years after irradiation, in form of post-radiation ulcer, for instance with potential of secondary malignant transformation. Regarding surgery, it might be one of the most challenging chronic wounds to treat. In extreme cases, extensive resection of the entire affected area is needed, inevitably ending with demanding reconstruction of the resulting defect. Case report: This case report presents a female patient with rapidly progressive post-radiation chest wall defect 33 years after the irradiation, when relatively insignificant skin injury occured. Prior to this sudden deterioration, only long-term, non-progressive changes, without a cutaneous defect, were described during the dispensarisation. After a protracted outpatient treatment with unsatisfactory results, when the patient repeatedly refused mastectomy, the condition inevitably led to the complex surgical procedure with necessary cooperation of breast, plastic and thoracic surgeons. Conclusion: Although changes of the similar severity rarely occur even after many years following the treatment, we haven‘t found such a dramatic change of the patient’s condition three decades after the therapy with urgency of this type of complex, surgical intervention in current literature.
- Klíčová slova
- postradiační defekt,
- MeSH
- lidé MeSH
- mastektomie rozsáhlá radikální metody MeSH
- nádory prsu * chirurgie radioterapie MeSH
- plastická chirurgie metody MeSH
- radiační poranění chirurgie etiologie MeSH
- radioterapie * škodlivé účinky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
