structure-function Dotaz Zobrazit nápovědu
Amygdala (corpus amygdaloideum), struktura mandlovitého tvaru, lokalizovaná v mediálním temporálním laloku mozku, hraje klíčovou roli v emočním chování. Amygdala spolu s hippocampem tvoří základní část limbického systému. U lidí, ale i u jiných živočichů, je spojena jak s reakcí strachu, tak s libými pocity. Klíčovou funkcí amygdaly je rovněž formování a uchovávání vzpomínek na emočně zabarvené události. Stavy, jako je autizmus, deprese, narkolepsie, posttraumatická stresová porucha a fobie, jsou pravděpodobně spojeny s abnormální funkcí amygdaly, ke které došlo v důsledku poškození, vývojových poruch, nebo neurotransmiterové nerovnováhy.
Amygdala (corpus amygdaloideum), almond-shaped structure, located in the brain‘s medial temporal lobe, plays a key role in the emotional behaviour. Amygdala together with hippocampus form principal part of the limbic system. In humans, as well as in animals, it is linked to both fear responses and feelings of pleasure. The key function of amygdala is also to form and store memories for emotive event s. Conditions such as autism, depression, narcolepsy, post-traumatic stress disorder, and phobias are suspected of being linked to abnormal f unctioning of the amygdala owing to damage, developmental disorders, or neurotransmitter imbalance.
Cytokiny jsou řazeny do skupin převážně podle jejich buněčného původu a funkce, jak napovídají například názvy růstových faktorů (epidermální, fibroblastové, nervové), faktorů stimulující kolonie krevních buněk nebo nádory nekrotizujících faktorů. Heterogenita je charakteristická i pro skupinu interleukinů, kterou spojují nikoliv obdobné funce, ale identifikace jejich primárních struktur a izolace cDNA. Mezi interleukiny jsou řazeny jak cytokiny růstového a diferenciačního charakteru nezbytné pro vývoj hemopoetických tkání (IL-3, IL-7), tak faktory regulační (IL-4, IL-10), ale také faktory zánětu účastnící se patogeneze (IL-8 - chemokiny). Dalším kritériem řazení cytokinů je jejich buněčný původ. Jsou to buňky prezentující antigen (APC), převážně však T lymfocyty, jejich subpopulace pomocná Th a cytotoxická Tc. Th1 a Tc1 buňky charakterizuje tvorba IL-2, IFNg a lymfotoxinu TNFa, převážně regulující buněčnou imunitu. Th2 a Tc2 působí převážně na tvorbu protilátek, sekretují IL-4, IL-5, IL-10. Některé cytokiny, jako IL-4, IL-12, mediují vztahy mezi uvedenými subpopulacemi a diferen-ciačně působí na nediferencované prekurzory Th0.
Cytokines are grouped regarding to their cell origin or function as the names of the growth factors suggest (epidermal, fibroblast, nerve), or colony stimulating factors of blood cells or tumor necrosis factors. The heterogenity of functions associated with certain criteria is best demonstrated on the group of interleukins, characterized mostly not by similarity, but by identification of the primary structure and of the cDNA. In this group are both cytokines of growth and differentiation features necessary for the development of tissue (IL-3, IL-7), both regulation factors (IL-4, IL-10), but also inflammation factors taking part in pathogenesis (chemokines, IL-8). The cellular origin of cytokines given by different Th cell subpopulations is another point of view on cytokine classification. Th1 cells are characterized by production of IL-2, IFN-g and lymphotoxin TNFa, which regulate predominantly the cellular immunity. Th2 cells are involved mainly in the production of antibodies, they secrete IL-4, IL-5, IL-10. Some cytokines like IL-1, IL-12 have a complex function, mediating the relations between the Th1 and Th2 cells, also possibly influencing the differentiation of the nondifferentiated Th0 cells.
Cytokiny jsou polypeptidy, proteiny i jejich glykosylované formy, které autokrinně, epikrinně nebo endokrinně mají významné působení na fyziologické funkce produkčních nebo sousedních buněk organismu, na morfogenezi a na udržení homeostázy celého organismu. Cytokiny jsou řazeny do skupin převážně podle jejich buněčného původu a funkce, jak chrakterizují názvy růstových faktorů (epidermální, fibroblastové, nervové), faktorů stimulující kolonie krevních buněk nebo nádory nekrotizujících faktory. Heterogenita je chrakteristická i pro skupinu interleukinů, kterou spojují nikoliv obdobné funkce, ale identifikace jejich primárních struktur a izolace cDNA. Mezi interleukiny jsou řazeny jak cytokiny růstového a diferenciačního charakteru nezbytné pro vývoj hemopoetických tkání (IL-3, IL-7), tak faktory regulační (IL-4, IL-10), ale také faktory zánětu účastnící se patogeneze (IL-8 - chemokiny). Dalším kritériem řazení cytokinů je jejich buněčný původ. Jsou to buňky prezentující antigen (APC), převážně však T lymfocyty, jejich subpopulace pomocná Th a cytotoxická Tc. Th1 a Tc1 buňky charakterizuje tvorba IL-2, IFNg a lymfotoxinu TNFa, převážně regulující buněčnou imunitu zaměřenou proti intracelulárním patogenům (virům). Th2 a Tc2 působí převážně na tvorbu protilátek, sekretují IL-4, IL-5, IL-10 a uplatňují se především proti extracelulárním patogenům (parazitům). Některé cytokiny jako IL-4, IL-12 mediují vztahy mezi uvedenými subpopulacemi a diferenciačně působí na nediferencované prekurzory Th0.
Cytokines are polypeptides, proteins and their glycosylated forms, which participate by autocrine, epicrine or endocrine action on physiological functions of production cells or neighbor cells, on morphogenesis and homeostasis. Cytokines can be with advantage grouped into functional groups which can be defined in many ways. The heterogeneity of functions associated with certain criteria is best demonstrated on the group of interleukins, characterized mostly not by similarity, but by identification of the primary structure and of the cDNA. In this group are both cytokines of growth and differentiation features necessary for the development of tissue (IL-3, IL-7), both regulation factors (IL-4, IL-10), but also inflammation factors taking part in pathogenesis (chemokines, IL-8). The cellular origin of cytokines given by different Th cell subpopulations is another point of view on cytokine classification. Th1 and Tc1 cells are characterized by production of IL-2, IFN-g and lymphotoxin TNFa, which regulate predominantly the cellular immunity directed mainly towards intracellular pathogens (viruses). Th2 and Tc2 cells are involved mainly in the production of antibodies, they secrete IL-4, IL-5, IL-10 and are directed mainly towards extracellular pathogens (parasites). Some cytokines like IL-1, IL-12 have a complex function, mediating the relations between the Th1 and Th2 cells, also possibly influencing the differentiation of the nondifferentiated Th0 cells.
- MeSH
- cytokiny fyziologie imunologie klasifikace MeSH
- homeostáza MeSH
- imunita genetika imunologie účinky léků MeSH
- interleukiny fyziologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cytokiny jsou významné informační a regulační molekuly přispívající k udržení homeostázy celého organismu. Mají společné buněčné zdroje (makrofágy, všechny typy buněk zpracovávající antigen (APC), subpopulace lymfocytů pomocných Th a cytotoxických Tc) a uplatňuje se buněčná pluralita tvorby cytokinů. Cytokiny vzájemně propojuje stále hlubší porozumění receptorové vazby a signalizačního převodu na genovou úroveň. Stejná signalizace provází vazbu růstového hormonu, prolaktinu, erytropoetinu, interleukinů i kolonie stimulujících faktorů. V závislosti na charakteru vazby, časové sekvenci i kvantitativních poměrech se mohou cytokiny projevovat buď vzájemnou podpůrnou - synergickou funkcí, nebo vzájemně se funkčně vytěsňovat – antagonizovat. Důsledkem všech uvedených faktorů, tj. buněčného zdroje, převodu signálu, výsledného synergického nebo antagonistického účinku, jsou funkční projevy vzájemného působení cytokinové sítě. Některé cytokiny podobně jako interleukiny mají vždy projevy prorůstové. Jsou to růstové faktory pojmenované podle zdroje a převážného působení na efektorové buňky, tj. epidermální, fibroblastové, nervové růstové faktory a další. Velká skupina cytokinů se účastní aktivace buněčných mechanismů imunity, děje, který vede k obranému zánětu. Teprve je-li za určitých podmínek např. nadměrná tvorba cytokinů, nebo jejich dysregulace, potom se projeví zánět tkáňovým poškozením, zánětem, který může vést až k šokovému stavu. Lokálně tvořené cytokiny a makrofágové peptidy zánětu působí nejen lokálně, ale přestupem do krevního oběhu mohou mít i vliv centrální na nervová centra hypotalamu.
Cytokines are important regulatory molecules which play a role in cell-cell interactions and homeostasis. Various cytokines can be produced by the same cell type, on the other hand a particular cytokine can be produced by different cell types, e.g. macrophages, all kinds of antigen presenting cells (APC), subpopulations of Th - helper and Tc - cytotoxic T-lymphocytes. Cytokines are interconnected by still deeper understanding of the cytokine-receptor signalling pathway. Similar signalling is applied in the binding of the growth factor, prolactin, erythropoetin, interleukins and of the colony stimulating factors. Depending on the character, the time-sequence and quantitative proportions of the cytokine-receptor interaction, cytokines can act together in synergistic function or be mutually functionally antagonistic. The consequences of the mentioned factors, i.e. cell source, signal transfer and the resulting synergistic or antagonistic effects are the functional manifestations of the interactions of the cytokine network. Some cytokines have significant growth effects and are therefore named growth factors and additionally according to the source and prevailing scope of action on effector cells, i.e. epidermal, fibroblast, nerve growth factors and others. A large group of cytokines is involved in activation of mechanisms of cell immunity, a process that leads to a protective inflammation. Under certain circumstances, such as excessive cytokine production or dysregulation of cytokine production, inflammation is manifested by a tissue damage, inflammation that can lead even to a shock state. The locally produced inflammatory cytokines and macrophage peptides act not only locally, but can influence the central nervous system of the hypothalamus by transfer into blood circulation.
- MeSH
- chemokiny fyziologie imunologie klasifikace MeSH
- cytokiny fyziologie imunologie klasifikace MeSH
- faktory růstu hematopoetických buněk fyziologie imunologie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- neurotrofní faktory fyziologie imunologie klasifikace MeSH
- růstové látky fyziologie imunologie klasifikace MeSH
- transformující růstové faktory fyziologie imunologie klasifikace MeSH
- tumor nekrotizující faktory fyziologie imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod prvé části „Cytokiny I" jsme věnovali přehledu obecných vlastností a funkcí cytokinů, především jedné skupině cytokinů - interleukinů. v této části jsou shrnuty jak cytokiny prorůstové, tak zánětotvomé, ale pro obě skupiny nejprve vytkneme společné vlastnosti: Je to společný buněčný zdroj cytokinů, společný charakter vazby a přenosu signálu, je to synergický nebo antagonistický efekt vzájemného působeni cytokinové sítě. Konečně jsou to protichůdné funkční důsledKy poammené icvantitativnimi i mterakčnimi vztahy Je to buď růstové a morfogenetické působení nebo vyvolání obranného zánětu, který se za určitých podmínek může změnit na zánět patogenetický.
The introduction of the first part „Cytokines 1" was dedicated to the survey of general properties and functions of cytokines, especially of one group of cytokines, i.e. interleukins. In this part both growth and inflammatory cytokines are summarized. For both groups, we first want to show properties common to all: It is the common cell source of cytokines, the common character of the bond and of the signal transmission, the synergic or antagonistic effect ofthe mutual action ofthe cytokine net. Finally these are the antipodal functional consequences conditioned by quantitative and interactional relationships, the either growth and morphogenetic action or incurrence of the defensive inflammation, which can under certain conditions change to a pathogenetic inflammation.
