Článek se zabývá problematikou v péči o dítě s kochleárním implantátem. V České republice se kochleární implantát (CI) operuje od roku 1993. Implantát dává možnost neslyšícím jedincům čerpat sluchové vjemy. Jedná se o zákrok, kdy je implantát vložen pod kůži a připojen k řadě elektrod, jež jsou zavedeny do hlemýždě. Tento zákrok provádí specializovaný chirurg na ušní, nosní a krční. Po dlouhodobé rehabilitaci má jedinec možnost správně rozumět mluvené řeči. S pomocí kochleárního implantátu se většina uživatelů může začlenit do společnosti, mezi zdravě slyšící populaci. Kochleární implantát je v současné době v ČR operován pouze v pražské FN Motol, v brněnské FN u sv. Anny a ve FN Ostrava. Tento článek prezentuje výsledky výzkumného šetření zaměřeného na vnímání a prožívání nastavování kochleárního implantátu u dětí. Kvalitativní přístup byl využit prostřednictvím metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor zahrnoval deset dospělých rodičů a pět dětských informátorů, kteří pocházeli z různých regionů České republiky. Výsledky naznačují, že vnímání nastavování kochleárního implantátu u dětí je individuální a rozdílné. Prožívání dítěte během programování implantátu může být ovlivněno spoluprací a trénováním zvuků ve spolupráci s rodiči v domácím prostředí. Zjištění ukazují, že problémy po programování implantátu by se měly vyskytovat minimálně díky kontrole prováděné klinickým inženýrem. V rámci ošetřovatelské péče nebyly identifikovány překážky v péči o dítě s kochleárním implantátem. Důležitým aspektem je také edukace rodičů o celkové údržbě řečového procesoru. Psychosociální podpora pro rodinu a spolupráce se školou jsou také klíčové.

The article deals with the issues in the care of a child with a cochlear implant. In the Czech Republic, cochlear implant (CI) surgery has been performed since 1993. The implant enables deaf individuals to draw auditory sensations. It is a procedure where the implant is inserted under the skin and connected to a series of electrodes that are inserted into the cochlea. This procedure is performed by a specialist ear, nose and throat surgeon. After long-term rehabilitation, the individual is able to understand spoken speech properly. With the help of a cochlear implant, most users can integrate into society, among the healthy hearing population. The cochlear implant is currently operated in the Czech Republic only in the Motol Hospital in Prague, the St. Anne’s Hospital in Brno and the Ostrava Hospital. This article presents the results of a research investigation focused on the perception and experience of cochlear implant fitting in children. A qualitative approach was used through a semi-structured interview method. The research population included ten adult parents and five child informants who came from different regions of the Czech Republic. The results suggest that children’s perception of cochlear implant fitting is individual and varies. The child’s experience during implant programming may be influenced by cooperation and training of sounds in collaboration with parents in the home environment. The findings suggest that problems after implant programming should be kept to a minimum through monitoring by a clinical engineer. No barriers to nursing care were identified in the care of the child with a cochlear implant. Parental education about the overall maintenance of the speech processor is also an important aspect. Psychosocial support for the family and collaboration with the school are also key.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• dítě MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• informování rodičů MeSH
• kochleární implantáty MeSH
• kvalita života MeSH
• rodiče MeSH
• sluchově postižení MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

• MeSH
• defibrilátory implantabilní etika   MeSH
• farmakoterapie MeSH
• kachexie dietoterapie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• paliativní péče MeSH
• péče o umírající etika   metody   MeSH
• srdeční selhání MeSH
• zdravotní sestry MeSH

• MeSH
• audiometrie MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kochleární implantáty MeSH
• novorozenecký screening MeSH
• plošný screening MeSH
• poruchy sluchu diagnóza   terapie   MeSH
• sluch MeSH
• sluchové testy MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH

Počet pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) neustále narůstá. Nově se v péči o tyto pacienty uplatňuje telemedicínské sledování (Home MonitoringTM, HM). Metodika: Výzkum probíhal kvantitativní metodou technikou dotazníkového šetření. Byl získán soubor 150 konsekutivních pacientů s ICD sledovaných systémem HM (HM+) a 150 konsekutivních pacientů s ICD, kteří byli sledováni standardní technikou (HM–). Dotazníky byla zkoumána kvalita života (QoL) (EQ-5D-3L), míra anxiety, deprese (HADS) a subjektivní vnímání přínosu systému HM a organizace dálkové péče. Výsledky: Způsob sledování ICD přímo neovlivnil QoL (p = NS). Na základě celkového skóre byl zaznamenán trend k lepšímu hodnocení QoL pacienty ve skupině HM+ oproti skupině HM– (68,6 ± 19,0 vs. 64,6 ± 16,5, p = 0,09). Výsledky též neodhalily významné rozdíly mezi skupinami pacientů HM– a HM+ ve výskytu anxiety a deprese. Z hlediska subjektivního vnímání přínosu systému HM a organizace dálkové péče byl zaznamenán nejvýraznější rozdíl (p < 0,0001) mezi skupinami pacientů v jimi preferovaném způsobu sledování: 54,9 % pacientů ze skupiny HM– by si přálo být raději sledováno dálkově a 45,1 % by setrvalo u stávajícího ambulantního sledování, zatímco ve skupině HM+ by pouze 6,7 % pacientů preferovalo namísto dálkového sledování osobní kontrolu u lékaře. Skupina HM+ preferovala využívání dálkového systému sledování (p = 0,007) a stejně tak měla kladný názor na dálkově prováděnou lékařskou péči (p = 0,034). Závěr: Způsob sledování implantovaných ICD přístrojů významně neovlivňuje QoL, anxietu či depresi u pacientů s ICD. Pacienti s ICD sledovaní systémem HM mají vysokou adherenci k dálkově prováděné lékařské péči a jen velmi neradi by o výhody spojené s tímto způsobem sledování ICD přišli.

The number of patients with implantable cardioverter-defibrillators (ICD) has been continuously rising. Telemonitoring care (Home MonitoringTM – HM) has been increasingly used during the monitoring of these patients. Methods: 150 patients with ICDs who were monitored using the HM system (HM+), and 150 patients with ICDs who were monitored using standard outpatient checkups (HM–) were included. A questionnaire, which focused on the quality of life (QoL) (EQ5D-3L), level of anxiety and depression (HADS), and a custom questionnaire examining the subjective approach of patients to the HM system and telecare workflow, was sent out to all patients. Results: The method of ICD monitoring did not directly influence the QoL (p = NS). A non-significant trend towards better QoL in HM+ compared to HM– patients was recorded. It was based on total QoL scores (68.6 ± 19 vs. 64.6 ± 16.5, p = 0.09). Regarding anxiety and depression, statistical testing also failed to find any difference between HM+ and HM– patients. The most striking difference between HM+ and HM– patients was recorded in the preference for the type of monitoring. 54.9% of HM– patients were interested in remote monitoring, 45.1% said they preferred outpatient check-ups, and only 6.7% (p < 0.0001) of HM+ patients were interested in switching to outpatient check-ups from remote monitoring. HM+ patients were more inclined to use remote ICD monitoring (p = 0.007) and had a positive approach toward the telecare system (p = 0.034). Conclusion: The method of device monitoring does not significantly affect QoL in patients with ICDs, nor does it affect levels of anxiety and depression. Generally, patients with ICDs monitored using the HM system were very satisfied with telecare and would prefer not to lose remote ICD monitoring. *

• Klíčová slova
• pilotní studie,
• MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• kvalita života MeSH
• monitorování fyziologických funkcí MeSH
• služby domácí péče poskytované nemocnicí MeSH
• telemedicína MeSH

• MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• kardiostimulace umělá * MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• srdeční resynchronizační terapie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• MeSH
• defibrilátory implantabilní využití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci mortalita   MeSH
• náhlá srdeční smrt prevence a kontrola   MeSH
• předoperační péče MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• zdravotní sestry využití   MeSH

• MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• implantabilní neurostimulátory MeSH
• kardiopulmonální resuscitace MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• lékařská etika MeSH
• paliativní péče MeSH
• péče o umírající MeSH
• srdeční zástava MeSH
• zákonodárství lékařské MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• technika lékařská, zdravotnický materiál a protetika
• NLK Publikační typ
• brožury

Podle literárních údajů cca 5 – 30 % pacientů s implantovaným kardiostimulátorem má asymptomatickou či symptomatickou žilní trombózu. S tímto údajem kontrastuje užívání spíše antiagregancií než antikoagulancií u těchto pacientů. Předkládaný projekt se zaměřuje na vyšetření hemokoagulačních parametrů (D-diméry, solubilní fibrinové monomery a trombin generační test) s cílem zjistit, zda dochází ke tvorbě trombů detekovatelných hematologickým vyšetřením u pacientů po implantaci kardiostimulátoru či implantabilního kardioverteru defibrilátoru.; According to literature, about 5 to 30% of patients with implanted pacemakers have asymptomatic or symptomatic venous thrombosis, but we use more often anti-platelet agents rather than anticoagulants. The project focuses on examination of hemocoagulation parameters (D-dimers, soluble fibrin monomers and thrombin generation) with aim to determine whether there is formation of thrombi detectable by haematological examination in patients after implantation of pacemaker or implantable cardioverter defibrillator.

• MeSH
• Aspirin MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• fibrin-fibrinogen - produkty degradace MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• srdeční resynchronizační terapie MeSH
• trombinový čas MeSH
• vitamin K antagonisté a inhibitory   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie
• hematologie a transfuzní lékařství
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Publikace obsahuje soubor rehabilitačních postupů vhodných nejen pro reedukaci dětí se sluchadly, ale i dětí s kochleárním implantátem. Veškeré informace jsou zpracovány jako stručné pokyny. Jsou podávány tak, aby byly srozumitelné všem rodičům, kteří s dítětem pracují v přirozených domácích podmínkách. Tyto pokyny však mohou také zároveň sloužit jako další studijní materiál pro logopedy v ambulancích i ve speciálně pedagogických centrech. Rehabilitační metody a postupy jsou určeny zejména pro práci s nejmenšími dětmi. Autorka pracuje v Centru kochleárních implantací u dětí, které je součástí Foniatrického oddělení ORL kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole. Problematikou rehabilitace dětí se sluchovými vadami se věnuje více než 20 let. Nakladatelská anotace

• MeSH
• dítě MeSH
• kochleární implantáty * MeSH
• výuka sluchově postižených MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
• NLK Obory
• otorinolaryngologie

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• management farmakoterapie MeSH
• revaskularizace myokardu MeSH
• srdeční resynchronizační terapie MeSH
• srdeční selhání diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie