Deep brain stimulation (DBS) of the subthalamic nucleus (STN) is a common treatment for intermediate and late stages of Parkinson’s disease (PD). The development of PD is associated with the progression of several non-motor symptoms that may predominate the clinical picture and which may substantially worsen in the course of STN DBS. Among the ‘hard’ criteria that exclude patients from the DBS program are atypical parkinsonian syndromes, dementia, actual depression, recurrent psychotic conditions, and postural instability with gait disorder despite optimal dopaminergic therapy. On the other hand, ‘soft’ exclusion criteria are associated with axial motor symptoms, higher biological age, the occurrence of mild cognitive impairment, a history of sporadic pre-psychotic symptoms, or a preceding anxiety-depressive episode. The aim of this project is to challenge the ‘soft’ criteria and to establish the importance of individual indicators in predicting the future of a STN DBS outcome as well as to define new additional criteria based on multi-modal preoperative testing.

Hluboká mozková stimulace (DBS) u Parkinsonovy nemoci (PN) je standardní léčebnou metodou pozdního a intermediálního stádia. Vývoj PN je spojen s rozvojem řady non-motorických symptomů, které v klinickém obraze mnohdy dominují, a které se mohou během DBS STN významně zhoršit. Mezi „tvrdá“ kritéria, na základě kterých bývá pacient z indikačního procesu DBS obvykle vyloučen, jsou projevy atypických parkinsonských syndromů, symptomy u PN s klinickým obrazem demence, floridní deprese, opakovanými psychotickými stavy, posturální nestabilitou nebo poruchou chůze a to i přes optimálně vedenou dopaminergní léčbu. „Měkká“ vylučovací kritéria jsou spojena s vyšším biologickým věkem, výskytem mírné kognitivní poruchy, anamnézou sporadických pre-psychotických symptomů či předchozí úzkostně-depresivní epizodou. Záměrem předkládaného projektu je snaha prověřit stávající měkká indikační kritéria s cílem stanovit důležitost jednotlivých ukazatelů v predikci budoucího úspěchu DBS STN současně se snahou doplnit je o kritéria nová, opřená o multimodální předoperační nálezy.

• Klíčová slova
• biomarkery, biomarkers, Parkinsonova nemoc, Parkinson Disease, mírná kognitivní porucha, mild cognitive impairment, řeč, subthalamic nucleus, hluboká mozková stimulace, deep brain stimulation, Oční pohyby, Eye movements, subtalamické jádro, resting state fMRI, mikroregistrace, non-motorické příznaky, axiální příznaky, DBS, resting state fMRI, speech production, microrecording, non-motor symptoms, axial symptoms, DBS,

• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Hypokinetic dysarthria (HD) belongs to the most common early symptoms of PD, which are difficult to treat by antiparkinsonian medication and/or surgical treatment. Impaired ability of communication significantly reduces the quality of life of PD subjects. Although some other axial symptoms of PD (e.g. postural instability/gait difficulty) are predictors of the development of dementia in PD, the relationship between HD and cognitive impairment is not clear. The aims of the project are firstly to identify the specific disorders of speech which are characteristic of PD depending on various demographic and clinical variables and secondly to identify the relationship between specific parameters of HD and cognitive impairment. Partial aims are to explore effects of PD treatment, its pathophysiological mechanisms, and the effect of rTMS on HD. The results will make the speech therapy in PD patients more efficient and may help to find suitable biomarkers for cognitive impairment and dementia in PD.

Hypokinetická dysartrie (HD) patří mezi nejčastější a již časné příznaky PN, které jsou obtížně ovlivnitelné běžnou medikací a/nebo chirurgií PN. Přitom snížená schopnost komunikace prokazatelně snižuje kvalitu života lidí s PN. Ačkoliv některé další axiální symptomy PN (např. posturální instabilita a poruchy chůze) predikují rozvoj demence u PN, není jasné, jaký je vztah mezi HD a kognitivní deteriorací. Projekt má za cíl jednak zjistit, jaké specifické motorické poruchy řeči jsou charakteristické pro PN v závislosti na různých demografických a klinických parametrech (ve srovnání s věkově vázanými kontrolami) a jednak zjistit, jaký je vztah mezi klinickými a fyzikálními parametry HD a kognitivní deteriorací. Dílčí cíle jsou zaměřeny na výzkum efektu terapie PN a jeho patofyziologických mechanismů a na efekt rTMS na specifické parametry HD. Výsledky výzkumu umožní zefektivnit logopedickou péči pacientů s PN a mohou pomoci v hledání vhodných markerů pro rozvoj kognitivní poruchy a demence u PN.

• MeSH
• demence MeSH
• dopaminové látky terapeutické užití   MeSH
• dysartrie MeSH
• epidemiologické faktory MeSH
• hluboká mozková stimulace MeSH
• kognitivní poruchy MeSH
• komunikace MeSH
• kvalita života MeSH
• Parkinsonova nemoc patofyziologie   MeSH
• poruchy artikulace MeSH
• transkraniální magnetická stimulace MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR