kontakt s dítětem Dotaz Zobrazit nápovědu
- Klíčová slova
- chronické nemoci,
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- dítě MeSH
- rodina MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
Východiska: Zdravotní gramotnost prvorodiček je gramotnost v oblasti péče o zdraví jak matek, tak jejich dětí. Dle WHO je třeba klást důraz na zdravý start do života, protože ten ovlivňuje celoživotní zdraví. Pří- spěvek se zaměřuje na zdravotní gramotnost matek dětí v symbiotickém období, neboť ty činí rozhodnutí ve vztahu ke zdraví dítěte. Cíl: Porozumět potřebám prvorodiček s dítětem v symbiotickém období života v oblasti zdravotní gramotnosti a odhalit, čím je obsah zdravotní gramotnosti prvorodiček tvořen. Metody: Výzkumným přístupem je fenomenologická interpretativní analýza (IPA), technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory s pěti prvorodičkami ve věku 24–31 let. Výsledky: Pro matky je stěžejní potřebou vlastní psychická pohoda a s ní související pohoda dítěte. Významným tématem je udržení či vytvoření sociálních kontaktů. Nejzásadnějšími problémy jsou neuspokojená potřeba spánku, eliminace zdrojů strachu a nejistoty, neutěšená finanční a bytová situace. Významným tématem je pro matky shánění informací o péči o dítě, které saturují potřeby „nic nepodcenit“, „být připravena“, „vědět, že v tom nejsem sama“. Závěry: Obsah zdravotní gramotnosti se netvoří pouze získáváním informací týkajících se problematiky nemocí. Je složen ze široké palety potřeb tvořící základ pocitu celkové pohody matky. V rámci edukace matek by bylo vhodné větší pozornost věnovat oblasti péče o sebe.
Background: Health literacy of the primiparas is the literacy in the area of the health care about mothers and their child. According to WHO, it is necessary to emphasize a healthy start of life since it impacts people’s health throughout their whole life. This report focuses on the health literacy of mothers with babies undergoing the symbiotic period, since they are the ones who make decisions related to the baby’s health. Aim: The aim is to understand the needs of the primiparas with babies in the symbiotic period and understand what the health literacy of primiparas comprises. Methodology: The basic research tool is the phenomenological interpretative analysis (IPA); for the data collection the researchers used semi-structured interviews with five primiparas aged from 24 to 31 years. Results: For the mothers, their own psychological well-being and consequentially the well-being of their baby is the crucial need. Maintaining or developing social contacts is an essential theme. The most important problems mentioned include the lack of sleep, elimination of the sources of fear and doubts, bleak financial and housing situation. A significant theme is information gathering which satisfies the need “not to underestimate anything”, “be prepared”, and “know I am not alone in this”. Conclusions: Health literacy does not include only obtaining information about some health problems. It is composed of a wide variety of needs that form the basic feeling of overall well-being of the mother. With respect to the education of the mothers it is advised to devote more attention to the care for themselves.
- Klíčová slova
- kontakt s dítětem,
- MeSH
- dítě hospitalizované MeSH
- Klíčová slova
- novorozenci, poporodní péče, péče o novorozence, kontakt s dítětem, kangaroo care, skin to skin,
- MeSH
- klokánkování MeSH
Bonding predstavuje biokomfort ako pre matku, tak aj dieťa. Cieľom štúdie bolo zistiť, aké sú skúsenosti žien s podporou bondingu po pôrode, či prítomnosť sprevádzajúcej osoby pri pôrode má vplyv na podporu bondingu. Metódy: Bola použitá exploratívna metóda dotazníka vlastnej konštrukcie. Dotazník bol zameraný na zistenie podpory bondingu po pôrode. Štúdie sa zúčastnilo 2001 žien zo Slovenska (vek 30,0 rokov ? 5,34 rokov). Pre štatistické spracovanie bola použitá jednorozmerná deskriptívna štatistika a chi-kvadrátový test. Výsledky: Kontakt koža na kožu po pôrode nebol umožnený 55,7 % respondentkám. U 31,6 % matiek bolo zrealizované priloženie dieťaťa koža na kožu, avšak iba na krátku dobu, najčastejšie na 1–5 minút (27,1 %), čo môžeme považovať iba za čiastočnú podporu bondingu. Bonding bol podporený iba u 20,3 % respondentiek. Zistili sme štatisticky významný vplyv prítomnosti sprevádzajúcej osoby pri pôrode (chi2 = 47,340; p <0,000005) na podporu bondingu po pôrode. Záver: Závery našej štúdie poukazujú na nepriaznivú skutočnosť, že podpora bondingu po pôrode sa preukázala nedostatočná. Zistené výsledky môžu byť prínosom pre argumentáciu požiadaviek otvoriť sa novému prístupu smerom k norme, k potrebám matiek a detí pred všetkými rutinnými zásahmi zdravotníckych pracovníkov. Podpora bondingu po pôrode znamená realizáciu fyziologického spôsobu starostlivosti o dieťa a naplnenie biologických, psychických a sociálnych potrieb ako matky, tak aj novorodenca.
Bonding represents bio-comfort for mother as well as for child. The aim of this study was to find out the experience of women with bonding support after child birth, as well as to recognize if the presence of accompanying person during child birth has a impact on bonding support. Methods: As an explorative method, we have used a questionnaire of its own construction. The questionnaire was focused on the detection of bonding support after child birth. 2001 Slovak women have participated in this study (age 30.0 ?5.34 years). In order to statistically process the data, we have used one-dimensional descriptive statistics and „Chi-quadrat“ test. Results: The direct skin to skin after child birth touch was not made possible for 55% respondents. 31.6% of women were enabled to lay their child skin to skin, however just for a short period of time, most frequently between 1 to 5 minutes (27.1%). This could be considered as only a partial bonding support. Bonding was supported only by 20.3% respondents. We have ascertained statistically significant influence of accompanying person during child birth (Chi2=47.340, p<0.000005) on bonding support after child birth. Conclusion: The conclusion of our study refers to the inconvenient fact that support of bonding after childbirth has proved to be insufficient. Gained results could be contributive to requirements argumentation for opening a new attitude towards the norm and needs of mother and child in relation to all routine interventions of medical personnel. Bonding support after child birth means realization of physiological way of child care and fulfillment of biological, psychological and social needs of both mother and newborn.
- Klíčová slova
- bonding,
- MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- hmat MeSH
- lidé MeSH
- mateřské chování * psychologie MeSH
- matky psychologie MeSH
- novorozenec MeSH
- porod psychologie MeSH
- postoj zdravotnického personálu MeSH
- připoutání k objektu * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem * psychologie MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Hodnocení kvality života dětí je stále spojované s medicínskou problematikou dětí s chronickým onemocněním. Dle našeho názoru optimálním kontraktem pro kvalitu života dětí je dotazník Pediatric Quality of Life InventoryTM (dále jen PedsQLTM), protože jeho výsledky jsou bohatě prezentovány v zahraniční literatuře. Validizované dotazníky PedsQLTM se využívají při hodnocení kvality života u dětí a dospívajících a jejich rodin. Cílem tohoto příspěvku je rozšířit povědomí o využití dotazníků PedsQLTM u vybraných onemocnění (ADHD a autismus) u zdravotníků i sociálních pracovníků. Předmětem studie je ověřování obsahu a reliability dotazníků využívaných pro měření kvality života. Objektem studie jsou děti s chronickým onemocněním ADHD a autismem. Byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Relevantní zdroje byly vyhledávány prostřednictvím vědeckých databází – WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. Dotazníky PedsQLTM jsou celosvětově využívány u dětí s ADHD a autismem. Využívají se k hodnocení kvality života u dětí s daným onemocněním a u rodin těchto dětí. Dotazníky se nesoustředí jen na kvalitu života jedinců, ale i rodin jako celku. Jako jeden z mála dotazníků hodnotí i dopad onemocnění dítěte na rodinu.
The assessment of the quality of life of children is continuously connected to their chronic health problems. In our opinion, the optimal indicator of the quality of life of children is the Pediatric Quality of Life InventoryTM questionnaire (PedsQLTM) because foreign literature is rich in its results. The validated PedsQLTM questionnaires are used to assess the quality of life of children and adolescents and their families. The goal of this article is to broaden the knowledge of medical and social workers in using these questionnaires in the case of selected disorders (ADHD and autism). The objective of this study is to verify the content and reliability of questionnaires that are used for the assessment of the quality of life. This study focuses on children with chronic disorders of ADHD and autism. We used the method of document content analysis. We searched for relevant sources in scientific databases – WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. PedsQLTM questionnaires are globally used for children with ADHD and autism. They are used for the assessment of the quality of life of children with the mentioned disorders and their families. The questionnaires do not focus only on the quality of life of individuals but families in total. It is one of the few questionnaires that assess the impact of such disorders on families.
11 stran
Brožura nabízí rady, jak zachovat kontakt s dítětem, pokud jeden z rodičů zůstal kvůli koronavirové pandemii neočekávaně v zahraničí.
- MeSH
- COVID-19 psychologie MeSH
- dítě MeSH
- komunikace MeSH
- koronavirové infekce psychologie MeSH
- mladiství MeSH
- pandemie MeSH
- rodiče MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- Konspekt
- Psychologie
- NLK Obory
- psychologie, klinická psychologie
- NLK Publikační typ
- brožury