• Klíčová slova
• bio-psycho-sociální potřeby rodičů, specifikace potřeb,
• MeSH
• jednotky intenzivní péče o novorozence organizace a řízení   MeSH
• matky psychologie   MeSH
• novorozenec nedonošený psychologie   růst a vývoj   MeSH
• ochrana práv dítěte etika   zákonodárství a právo   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodiče psychologie   MeSH
• služba pro doprovod pacientů organizace a řízení   psychologie   trendy   zákonodárství a právo   MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Publikační typ
• závěrečné práce

Publikace projektu VIP kariéra (Vzdělávání - Informace - Poradenství) se zaměřuje na potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol na výkon povolání.

• MeSH
• práce MeSH
• sociologie MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• zaměstnanost MeSH

• Konspekt
• Práce
• NLK Obory
• sociologie
• NLK Publikační typ
• výzkumné zprávy

Publikace informuje o průběhu a prostředí porodu a o potřebách rodící ženy. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• matky psychologie   MeSH
• porod MeSH
• těhotné ženy psychologie   MeSH
• zdraví matek MeSH
• zdravý životní styl MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• NLK Publikační typ
• informační publikace

Vztah s matkou je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících váš život. Co když je pro vás ale těžké navázat s ní jakýkoli vztah? Zjistěte, jak se bez pocitů úzkosti a viny od matky emocionálně odpoutat, nastavit zdravé hranice a začít žít s ohledem na vlastní hodnoty a potřeby.

Východiska: Zdravotní gramotnost prvorodiček je gramotnost v oblasti péče o zdraví jak matek, tak jejich dětí. Dle WHO je třeba klást důraz na zdravý start do života, protože ten ovlivňuje celoživotní zdraví. Pří- spěvek se zaměřuje na zdravotní gramotnost matek dětí v symbiotickém období, neboť ty činí rozhodnutí ve vztahu ke zdraví dítěte. Cíl: Porozumět potřebám prvorodiček s dítětem v symbiotickém období života v oblasti zdravotní gramotnosti a odhalit, čím je obsah zdravotní gramotnosti prvorodiček tvořen. Metody: Výzkumným přístupem je fenomenologická interpretativní analýza (IPA), technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory s pěti prvorodičkami ve věku 24–31 let. Výsledky: Pro matky je stěžejní potřebou vlastní psychická pohoda a s ní související pohoda dítěte. Významným tématem je udržení či vytvoření sociálních kontaktů. Nejzásadnějšími problémy jsou neuspokojená potřeba spánku, eliminace zdrojů strachu a nejistoty, neutěšená finanční a bytová situace. Významným tématem je pro matky shánění informací o péči o dítě, které saturují potřeby „nic nepodcenit“, „být připravena“, „vědět, že v tom nejsem sama“. Závěry: Obsah zdravotní gramotnosti se netvoří pouze získáváním informací týkajících se problematiky nemocí. Je složen ze široké palety potřeb tvořící základ pocitu celkové pohody matky. V rámci edukace matek by bylo vhodné větší pozornost věnovat oblasti péče o sebe.

Background: Health literacy of the primiparas is the literacy in the area of the health care about mothers and their child. According to WHO, it is necessary to emphasize a healthy start of life since it impacts people’s health throughout their whole life. This report focuses on the health literacy of mothers with babies undergoing the symbiotic period, since they are the ones who make decisions related to the baby’s health. Aim: The aim is to understand the needs of the primiparas with babies in the symbiotic period and understand what the health literacy of primiparas comprises. Methodology: The basic research tool is the phenomenological interpretative analysis (IPA); for the data collection the researchers used semi-structured interviews with five primiparas aged from 24 to 31 years. Results: For the mothers, their own psychological well-being and consequentially the well-being of their baby is the crucial need. Maintaining or developing social contacts is an essential theme. The most important problems mentioned include the lack of sleep, elimination of the sources of fear and doubts, bleak financial and housing situation. A significant theme is information gathering which satisfies the need “not to underestimate anything”, “be prepared”, and “know I am not alone in this”. Conclusions: Health literacy does not include only obtaining information about some health problems. It is composed of a wide variety of needs that form the basic feeling of overall well-being of the mother. With respect to the education of the mothers it is advised to devote more attention to the care for themselves.

• Klíčová slova
• mateřství, prvorodičky, potřeby matky, aspekty zvládnutí mateřství,
• MeSH
• matky MeSH
• péče o dítě MeSH
• péče o kojence MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• zdravotní gramotnost MeSH

Brožura a příručka, která se zaměřuje na vzdělávání nastávajícíh matek ohledně těhotenství a péče o dítě. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• matky MeSH
• péče o kojence MeSH
• příprava pro nastávající rodiče MeSH
• rodičovství MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• těhotenství MeSH
• Publikační typ
• přednášky MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• pediatrie
• zdravotní výchova
• NLK Publikační typ
• brožury

Narození dítěte v rodině je vždy velkou změnou. Pokud se však narodí dítě, které má specifické potřeby, pro matku to ve většině případů znamená nejen velkou změnu, ale i zcela jiné uspořádání budoucího života. Jiný životní styl má však jistě své přednosti i svá negativa. Cílem studie bylo zjistit, jaký je životní styl matek dětí s postižením, jaké jsou jeho změny a zda hrozí riziko sociální izolace. Se sociální izolací úzce souvisí i snaha zjistit, jaké dopady má místo bydliště na životní styl matky. Výzkum byl realizován pomocí kvalitativní strategie a data byla analyzována technikou zakotvené teorie. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, že životní styl matek se po narození dítěte s postižením značně změní v mnoha oblastech - jednak v oblasti rodinného a pracovního života, jednak v oblasti osobnostní, kde je nejčastější reakcí proměna osobnosti a především hodnot. Dále se ukázalo, že místo bydliště značně ovlivňuje životní styl, a to konkrétně v přístupu ke službám. Bydliště na vesnici či v malém městě je pro matku dítěte s postižením z hlediska dostupnosti služeb a dopravy velmi limitující. Tyto změny a skutečnosti však ve většině případů nevedou k negativnímu vnímání života s dítětem s postižením. Výzkum prokázal, že matky dětí s postižením často žijí jiný, ale ne nekvalitní život.

A newborn child always brings a great change to its family. If the newborn child has specific needs, its mother mostly experiences not only a great change but also a different organization of her future life. A different lifestyle has its advantages and disadvantages. The goal of this study was to ascertain the lifestyle of mothers of children with disorders, the changes to this lifestyle and whether there is a risk of social isolation. Social isolation is associated with the effort to ascertain the impacts of the place of residence on a mother's lifestyle. The research used a qualitative strategy and the data was analysed using the embedded theory technique. We learned that the lifestyle of mothers of children with a disorder significantly changes in many areas - family and work life as well as personal life, where the most frequent reaction is a change of personality and especially values. We also learned that the place of residence significantly affects their lifestyle, specifically regarding the approach to services. Living in a village or a small town is very restricting for these mothers regarding the approach to services. These changes and facts usually do not lead to a negative approach to life with a disabled child. The research showed that these mothers usually have a different but quality life.

• MeSH
• bydlení MeSH
• kvalita života MeSH
• matky MeSH
• postižené děti MeSH
• sociální izolace MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• životní styl MeSH
• životní změny MeSH

• MeSH
• ELISA metody   využití   MeSH
• fluorescenční protilátková technika metody   využití   MeSH
• infekční komplikace v těhotenství MeSH
• Listeria monocytogenes klasifikace   patogenita   ultrastruktura   MeSH
• listeriová meningitida diagnóza   mikrobiologie   MeSH
• listeriové infekce diagnóza   MeSH
• sérologické testy MeSH

• Konspekt
• Mikrobiologie
• NLK Obory
• mikrobiologie, lékařská mikrobiologie
• NLK Publikační typ
• studie

• MeSH
• matky MeSH
• pracovní výkon MeSH
• psychický stres MeSH
• psychosociální podpůrné systémy MeSH
• rodina MeSH
• sociální problémy MeSH
• výzkum MeSH
• zaměstnanost MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• pracovní lékařství
• NLK Publikační typ
• studie

Bonding predstavuje biokomfort ako pre matku, tak aj dieťa. Cieľom štúdie bolo zistiť, aké sú skúsenosti žien s podporou bondingu po pôrode, či prítomnosť sprevádzajúcej osoby pri pôrode má vplyv na podporu bondingu. Metódy: Bola použitá exploratívna metóda dotazníka vlastnej konštrukcie. Dotazník bol zameraný na zistenie podpory bondingu po pôrode. Štúdie sa zúčastnilo 2001 žien zo Slovenska (vek 30,0 rokov ? 5,34 rokov). Pre štatistické spracovanie bola použitá jednorozmerná deskriptívna štatistika a chi-kvadrátový test. Výsledky: Kontakt koža na kožu po pôrode nebol umožnený 55,7 % respondentkám. U 31,6 % matiek bolo zrealizované priloženie dieťaťa koža na kožu, avšak iba na krátku dobu, najčastejšie na 1–5 minút (27,1 %), čo môžeme považovať iba za čiastočnú podporu bondingu. Bonding bol podporený iba u 20,3 % respondentiek. Zistili sme štatisticky významný vplyv prítomnosti sprevádzajúcej osoby pri pôrode (chi2 = 47,340; p <0,000005) na podporu bondingu po pôrode. Záver: Závery našej štúdie poukazujú na nepriaznivú skutočnosť, že podpora bondingu po pôrode sa preukázala nedostatočná. Zistené výsledky môžu byť prínosom pre argumentáciu požiadaviek otvoriť sa novému prístupu smerom k norme, k potrebám matiek a detí pred všetkými rutinnými zásahmi zdravotníckych pracovníkov. Podpora bondingu po pôrode znamená realizáciu fyziologického spôsobu starostlivosti o dieťa a naplnenie biologických, psychických a sociálnych potrieb ako matky, tak aj novorodenca.

Bonding represents bio-comfort for mother as well as for child. The aim of this study was to find out the experience of women with bonding support after child birth, as well as to recognize if the presence of accompanying person during child birth has a impact on bonding support. Methods: As an explorative method, we have used a questionnaire of its own construction. The questionnaire was focused on the detection of bonding support after child birth. 2001 Slovak women have participated in this study (age 30.0 ?5.34 years). In order to statistically process the data, we have used one-dimensional descriptive statistics and „Chi-quadrat“ test. Results: The direct skin to skin after child birth touch was not made possible for 55% respondents. 31.6% of women were enabled to lay their child skin to skin, however just for a short period of time, most frequently between 1 to 5 minutes (27.1%). This could be considered as only a partial bonding support. Bonding was supported only by 20.3% respondents. We have ascertained statistically significant influence of accompanying person during child birth (Chi2=47.340, p<0.000005) on bonding support after child birth. Conclusion: The conclusion of our study refers to the inconvenient fact that support of bonding after childbirth has proved to be insufficient. Gained results could be contributive to requirements argumentation for opening a new attitude towards the norm and needs of mother and child in relation to all routine interventions of medical personnel. Bonding support after child birth means realization of physiological way of child care and fulfillment of biological, psychological and social needs of both mother and newborn.

• Klíčová slova
• bonding,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• hmat MeSH
• lidé MeSH
• mateřské chování * psychologie   MeSH
• matky psychologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• porod psychologie   MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• připoutání k objektu * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• vztahy mezi matkou a dítětem * psychologie   MeSH
• vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH