• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Bakteriologické monitorování hematoonkologických pacientů a jeho význam pro tvorbu klinicky relevantního empirického antimikrobiálního protokolu
[Bacteriological monitoring of haemato-oncological patients and its significance for development of clinically relevant antimicrobial protocol]

Robert Pytlík, E. Bendová, T. Kozák

. 1999 ; Roč. 5 (č. 9/10) : s. 305-310.

Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc00003463

Cíl práce: Retrospektivní posouzení změn bakteriální flóry a vývoje rezistence na antibiotika v letech 1995 -1998. Vytvoření empirického antimikrobiálního protokolu na základě získaných poznatků. Metodika: Pacienti léčení na Oddělení klinické hematologie FN Královské Vinohrady byli pravidelné mikrobiologicky monitorováni v průběhu intenzivní chemoterapie a během infekčních komplikací. Kultivace a stanovení cidivosti na antibiotika bylo prováděno podle běžných standardů. Statistické srovnání bylo provedeno pomocí X2 testů. Nový antibiotický protokol pro rizikové pacienty byl koncipován tak, aby v prvním kroku poskytl alespoň 90% a ve druhém kroku 100% pokrytí nejvirulentnějších kmenů. Výsledky: Bylo hodnoceno celkem 701 bakteriálních kmenů. Za uvedené období došlo k signifikantní změně poměru grampozilivních a gramnegativních mikrobů (1995 - 1996: 45 % grampozitivních kmenů, 1997 - 1998: 57 % grampozitivních kmenů). Z grampozitivních organismů byl nejčastěji kultivován Staphylococcus epidermidis (32 %), z gramnegativních pak Escherichia coli (37 %). U grampozitivních organismů došlo mezi léty 1997 a 1998 pouze k významnému nárůstu rezistence Enterococcus faecium na gentamicin (23 % v. 100 %). Rezistence na vankomycin zůsťala nulová. U gramnegativních organismů došlo mezi léty 1997 a 1998 k signifikantnímu nárůstu rezistence na gentamicin, amikacin a ceftazidim (7 % v. 21 %, 4 % v. 15 %, 3 % v. 20 %). V obou skupinách mikrobů došlo k překvapivému poklesu rezistence na ciprofloxacin i přes jeho rutinní profylaktické podávání. Nové empirické antimikrobiální protokoly byly postaveny na antipseudomonádových penicilinech, karbapenemech a a netílmicinu, které si zachovaly příznivé profily cidivosti po celé sledované období. Závěr: Kondnuální mikrobiologické monitorování je užitečným nástrojem pro vytvoření klinicky relevantního antimikrobiálního protokolu.

Objective: Retrospective evaluation of bacterial flora and its resistance to antibiotics in the years 1995-1998. Construction of an empirical antimicrobial protocol on the basis of these results. Methods: Patients treated at the Královské Vinohrady University Hospital, Department of Clinical Haematology were subjected to antimicrobial mononitoring during intensive chemotherapy and/or infectious episodes. Cultivation and sensitivity screening assays were performed according to acce:epted standards. Statistical analysis was performed with the use of chi-square test. A new antimicrobial protocol for high-risk patients was constructed to cover at least 90% of the most dangerous pathogens in the first, and 100% of pathogens in the second step. Results: 701 bacterial strains were evaluated. In the period under study a significant shift occurred towards grampositive pathogens (1995-96: 45% grampositive strains, 1997-98: 57% grampositive strains). Among grampositive microbes, the most frequendy found was Staphylococcus epidermidis (32%), among gramnegative microbes it was Escherichia coli (37%). Among grampositive organisms, the only significant increase of resistance wwas observed in Enterococcus faecium (23% re.sistance to gentamicin in 1997, 100% in 1998). No strain resistant to vancomycin was found. Among grampositive organisms, there was a significant increase of resistance to gentamicin, amikacin and ceftazidim (7% v 21%, 4% v 15%, 3% v 20% in the years 1997 and 1998). In both groups, a significant decrease of resistance to ciprofloxacin was observed, despite its routine prophyhyl^acúc use. New empirical protocols are based on antipseudomonadal penicillins, carbapenems and netilmicin, which kept a very good sensitivtivity profile during the studied period. Conclusion: Continuous bacteriological monitoring is a useful tool for the construction of a clinically relevant antimicrobial protocol.

Bacteriological monitoring of haemato-oncological patients and its significance for development of clinically relevant antimicrobial protocol

Bakteriologické monitorování hematoonkologických pacientů a jeho význam pro tvorbu klinicky relevantního empirického antimikrobiálního protokolu = Bacteriological monitoring of haemato-oncological patients and its significance for development of clinically relevant antimicrobial protocol /

Bacteriological monitoring of haemato-oncological patients and its significance for development of clinically relevant antimicrobial protocol /

Bibliografie atd.

Lit: 30

Bibliografie atd.

Souhrn: eng

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc00003463
003      
CZ-PrNML
005      
20180213085404.0
008      
000300s1999 xr u cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Pytlík, Robert, $d 1967- $4 aut $7 xx0061345
245    10
$a Bakteriologické monitorování hematoonkologických pacientů a jeho význam pro tvorbu klinicky relevantního empirického antimikrobiálního protokolu = $b Bacteriological monitoring of haemato-oncological patients and its significance for development of clinically relevant antimicrobial protocol / $c Robert Pytlík, E. Bendová, T. Kozák
246    11
$a Bacteriological monitoring of haemato-oncological patients and its significance for development of clinically relevant antimicrobial protocol
314    __
$a Oddělení klinické hematologie FN Královské Vinohrady, Praha, CZ
504    __
$a Lit: 30
504    __
$a Souhrn: eng
520    3_
$a Cíl práce: Retrospektivní posouzení změn bakteriální flóry a vývoje rezistence na antibiotika v letech 1995 -1998. Vytvoření empirického antimikrobiálního protokolu na základě získaných poznatků. Metodika: Pacienti léčení na Oddělení klinické hematologie FN Královské Vinohrady byli pravidelné mikrobiologicky monitorováni v průběhu intenzivní chemoterapie a během infekčních komplikací. Kultivace a stanovení cidivosti na antibiotika bylo prováděno podle běžných standardů. Statistické srovnání bylo provedeno pomocí X2 testů. Nový antibiotický protokol pro rizikové pacienty byl koncipován tak, aby v prvním kroku poskytl alespoň 90% a ve druhém kroku 100% pokrytí nejvirulentnějších kmenů. Výsledky: Bylo hodnoceno celkem 701 bakteriálních kmenů. Za uvedené období došlo k signifikantní změně poměru grampozilivních a gramnegativních mikrobů (1995 - 1996: 45 % grampozitivních kmenů, 1997 - 1998: 57 % grampozitivních kmenů). Z grampozitivních organismů byl nejčastěji kultivován Staphylococcus epidermidis (32 %), z gramnegativních pak Escherichia coli (37 %). U grampozitivních organismů došlo mezi léty 1997 a 1998 pouze k významnému nárůstu rezistence Enterococcus faecium na gentamicin (23 % v. 100 %). Rezistence na vankomycin zůsťala nulová. U gramnegativních organismů došlo mezi léty 1997 a 1998 k signifikantnímu nárůstu rezistence na gentamicin, amikacin a ceftazidim (7 % v. 21 %, 4 % v. 15 %, 3 % v. 20 %). V obou skupinách mikrobů došlo k překvapivému poklesu rezistence na ciprofloxacin i přes jeho rutinní profylaktické podávání. Nové empirické antimikrobiální protokoly byly postaveny na antipseudomonádových penicilinech, karbapenemech a a netílmicinu, které si zachovaly příznivé profily cidivosti po celé sledované období. Závěr: Kondnuální mikrobiologické monitorování je užitečným nástrojem pro vytvoření klinicky relevantního antimikrobiálního protokolu.
520    9_
$a Objective: Retrospective evaluation of bacterial flora and its resistance to antibiotics in the years 1995-1998. Construction of an empirical antimicrobial protocol on the basis of these results. Methods: Patients treated at the Královské Vinohrady University Hospital, Department of Clinical Haematology were subjected to antimicrobial mononitoring during intensive chemotherapy and/or infectious episodes. Cultivation and sensitivity screening assays were performed according to acce:epted standards. Statistical analysis was performed with the use of chi-square test. A new antimicrobial protocol for high-risk patients was constructed to cover at least 90% of the most dangerous pathogens in the first, and 100% of pathogens in the second step. Results: 701 bacterial strains were evaluated. In the period under study a significant shift occurred towards grampositive pathogens (1995-96: 45% grampositive strains, 1997-98: 57% grampositive strains). Among grampositive microbes, the most frequendy found was Staphylococcus epidermidis (32%), among gramnegative microbes it was Escherichia coli (37%). Among grampositive organisms, the only significant increase of resistance wwas observed in Enterococcus faecium (23% re.sistance to gentamicin in 1997, 100% in 1998). No strain resistant to vancomycin was found. Among grampositive organisms, there was a significant increase of resistance to gentamicin, amikacin and ceftazidim (7% v 21%, 4% v 15%, 3% v 20% in the years 1997 and 1998). In both groups, a significant decrease of resistance to ciprofloxacin was observed, despite its routine prophyhyl^acúc use. New empirical protocols are based on antipseudomonadal penicillins, carbapenems and netilmicin, which kept a very good sensitivtivity profile during the studied period. Conclusion: Continuous bacteriological monitoring is a useful tool for the construction of a clinically relevant antimicrobial protocol.
650    _2
$a hematologické nádory $7 D019337
650    _2
$a bakteriální infekce $x FARMAKOTERAPIE $x MIKROBIOLOGIE $7 D001424
650    _2
$a antibiotická profylaxe $x METODY $x NORMY $7 D019072
650    _2
$a gramnegativní bakterie $x IZOLACE A PURIFIKACE $x ÚČINKY LÉKŮ $7 D006090
650    _2
$a grampozitivní bakterie $x IZOLACE A PURIFIKACE $x ÚČINKY LÉKŮ $7 D006094
650    _2
$a antibiotická rezistence $7 D004352
650    _2
$a statistika jako téma $7 D013223
650    _2
$a lidé $7 D006801
700    1_
$a Bendová, E. $4 aut
700    1_
$a Kozák, T. $4 aut
700    1_
$a Gregora, E. $4 aut
773    0_
$w MED00011029 $t Klinická mikrobiologie a infekční lékařství $g Roč. 5, č. 9/10 (1999), s. 305-310 $x 1211-264X
910    __
$a ABA008 $b B 1913 $c 339b $y 0 $z 0
990    __
$a 20000426 $b ABA008
991    __
$a 20180213085715 $b ABA008
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 1999 $b Roč. 5 $c č. 9/10 $d s. 305-310 $i 1211-264X $m Klinická mikrobiologie a infekční lékařství $x MED00011029
LZP    __
$b přidání abstraktu

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...