• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Porodní hmotnost a gestační věk ve vztahu k průběhu gravidity
[Birth weight and gestational age in relation to the course of pregnancy]

Lubomír Kukla, M. Bouchalová, P. Čoupek

. 2001 ; Roč. 140 (č. 21) : s. 662-667.

Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc01017052

Grantová podpora
NE6143 MZ0 CEP - Centrální evidence projektů

Digitální knihovna NLK
Zdroj
Zdroj

E-zdroje Online

Východisko. V polovině těhotenství vyplnilo více než 3000 brněnských žen dotazníky pro studii ELSPAC (Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství). Referovaly o svém zdraví, činnostech, stresech a psychickém stavu od počátku gravidity. Metody a výsledky. Z lékařské dokumentace byly získány nálezy z jejich prenatálních prohlídek a záznamy o potížích a poruchách těhotenství. Po narození dětí byly informace z obou pramenů spojeny s údaji o jejich porodní hmotnosti (PHM) a gestačním věku (GV) pro analýzu rozptylu podle zjištěných znaků. U vztahů statisticky významných byly dále stanoveny deficity PHM (v gramech) a GV (v týdnech) jako rozdíly mezi skupinovými a celosouborovými průměry pro chlapce, dívky a všechny novorozence spolu. PHM, GV nebo oba ukazatele byly statisticky významně menší než souborové průměry po užívání některých medikamentů, alkoholu, dále u dětí žen, které se cítily kolem poloviny těhotenství ochablé, které pracovaly na částečný úvazek, měly v zaměstnání vedoucí postavení, prodělaly vážnou nemoc, pokusily se o sebevraždu, obávaly se, že plod má nějakou vadu a které nepovažovaly nastávající mateřství za svou prioritu. Těžší PHM měly děti žen, které se během gravidity provdaly, a delší GV těch, které užívaly kyselinu listovou. Vztah neuroticizmu k výsledku gravidity zjištěn nebyl, jen slabý účinek projevila stresogenita. Silný deficit PHM i GV se projevil u předčasného odlučování placenty, eklampsie, vcestného lůžka, cervikální cerkláže, hrozícího předčasného porodu, krvácení ve 2. trimestru, u hypertenze a hos- pitalizace, zvláště opakované. Jen PHM byla snížena při suspektní retardaci růstu, oligohydramniu a zvýšena byla při otocích. Jen GV byl zkrácen u žen, které nepřišly na UZ vyšetření a které musely dodržovat zvláštní dietu. Závěry. Pro PHM, rozdělenou do 8 tříd po 500 g byly sledovány některé znaky matek, z nichž výška, všechny ukazatele hmotnosti počínajíce její PHM, hodnoty nejvyššího systolického i diastolického tlaku v graviditě a nejnižší hladina hemoglobinu vykazovaly statisticky významné trendy, souběžně s PHM novorozenců.

Background. In midpregnancy, more than 3000 women in Brno filled in the questionnaires for the ELSPAC study. They informed of their health, activities, stress and psychological state during this pregnancy. Methods and Results. Out of medical documentation, the results from routine prenatal examinations were extracted and records concerning all disorders occurred during the gravidity. After delivery, information comming from both sources were linked to the birth weight (BW) and gestational age (GA) data of newborns and analysis of variance was performed. In statistically significant relations the differences were stated in BW (grams) and in GA (weeks) between the group means and sample means for boys, girls and all newborns together. BW, GA or both values were significantly lower after taking some medicaments, alcohol drinking, in offsprings of mothers who felt feeble around the quickening, who worked part time, who were in leading position in their employments, who experienced serious disease, who tempted a suicide, who worried that the foetus might be handicapped in any way and who did not take their future motherhood for a priority. Heavier were newborns of women who married during pregnancy and longer GA had children of those who took folic acid. The relation of neurotic symptoms to the outcome of pregnancy was not found and stressogenic events showed only a limited effect on it. A strong deficit in BW and GA followed after premature abruption of placenta, after eclampsia, placenta praevia, cervical cerclage, partus premature imminens, bleeding in the 2nd trimester, hypertension and hospitalization, namely when repeated. BW only was lower with IUGR, oligohydramnion, and higher BW followed after oedemas. GA only was affected in those whose mothers omitted the sonographic examination and who were obliged to have a special diet. Conclusions. When newborns BWs were divided into 8 classes by 500 g and some maternal characters follow ed across the scale, significant trends were found in maternal heights, in all their weight indicators including maternal BW as well as in the weight gain in pregnancy, in the highest means found during pregnancy of systolic and diastolic blood pressures and in the lowest haemoglobin levels.

Birth weight and gestational age in relation to the course of pregnancy

Porodní hmotnost a gestační věk ve vztahu k průběhu gravidity = Birth weight and gestational age in relation to the course of pregnancy /

Birth weight and gestational age in relation to the course of pregnancy /

Bibliografie atd.

Lit: 15

Bibliografie atd.

Souhrn: eng

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc01017052
003      
CZ-PrNML
005      
20190425142902.0
008      
011100s2001 xr u cze||
009      
AR
030    __
$a CLCEAL
040    __
$a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Kukla, Lubomír $4 aut
245    10
$a Porodní hmotnost a gestační věk ve vztahu k průběhu gravidity = $b Birth weight and gestational age in relation to the course of pregnancy / $c Lubomír Kukla, M. Bouchalová, P. Čoupek
246    11
$a Birth weight and gestational age in relation to the course of pregnancy
314    __
$a Výzkumný ústav zdraví dítěte, Brno, CZ
504    __
$a Lit: 15
504    __
$a Souhrn: eng
520    3_
$a Východisko. V polovině těhotenství vyplnilo více než 3000 brněnských žen dotazníky pro studii ELSPAC (Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství). Referovaly o svém zdraví, činnostech, stresech a psychickém stavu od počátku gravidity. Metody a výsledky. Z lékařské dokumentace byly získány nálezy z jejich prenatálních prohlídek a záznamy o potížích a poruchách těhotenství. Po narození dětí byly informace z obou pramenů spojeny s údaji o jejich porodní hmotnosti (PHM) a gestačním věku (GV) pro analýzu rozptylu podle zjištěných znaků. U vztahů statisticky významných byly dále stanoveny deficity PHM (v gramech) a GV (v týdnech) jako rozdíly mezi skupinovými a celosouborovými průměry pro chlapce, dívky a všechny novorozence spolu. PHM, GV nebo oba ukazatele byly statisticky významně menší než souborové průměry po užívání některých medikamentů, alkoholu, dále u dětí žen, které se cítily kolem poloviny těhotenství ochablé, které pracovaly na částečný úvazek, měly v zaměstnání vedoucí postavení, prodělaly vážnou nemoc, pokusily se o sebevraždu, obávaly se, že plod má nějakou vadu a které nepovažovaly nastávající mateřství za svou prioritu. Těžší PHM měly děti žen, které se během gravidity provdaly, a delší GV těch, které užívaly kyselinu listovou. Vztah neuroticizmu k výsledku gravidity zjištěn nebyl, jen slabý účinek projevila stresogenita. Silný deficit PHM i GV se projevil u předčasného odlučování placenty, eklampsie, vcestného lůžka, cervikální cerkláže, hrozícího předčasného porodu, krvácení ve 2. trimestru, u hypertenze a hos- pitalizace, zvláště opakované. Jen PHM byla snížena při suspektní retardaci růstu, oligohydramniu a zvýšena byla při otocích. Jen GV byl zkrácen u žen, které nepřišly na UZ vyšetření a které musely dodržovat zvláštní dietu. Závěry. Pro PHM, rozdělenou do 8 tříd po 500 g byly sledovány některé znaky matek, z nichž výška, všechny ukazatele hmotnosti počínajíce její PHM, hodnoty nejvyššího systolického i diastolického tlaku v graviditě a nejnižší hladina hemoglobinu vykazovaly statisticky významné trendy, souběžně s PHM novorozenců.
520    9_
$a Background. In midpregnancy, more than 3000 women in Brno filled in the questionnaires for the ELSPAC study. They informed of their health, activities, stress and psychological state during this pregnancy. Methods and Results. Out of medical documentation, the results from routine prenatal examinations were extracted and records concerning all disorders occurred during the gravidity. After delivery, information comming from both sources were linked to the birth weight (BW) and gestational age (GA) data of newborns and analysis of variance was performed. In statistically significant relations the differences were stated in BW (grams) and in GA (weeks) between the group means and sample means for boys, girls and all newborns together. BW, GA or both values were significantly lower after taking some medicaments, alcohol drinking, in offsprings of mothers who felt feeble around the quickening, who worked part time, who were in leading position in their employments, who experienced serious disease, who tempted a suicide, who worried that the foetus might be handicapped in any way and who did not take their future motherhood for a priority. Heavier were newborns of women who married during pregnancy and longer GA had children of those who took folic acid. The relation of neurotic symptoms to the outcome of pregnancy was not found and stressogenic events showed only a limited effect on it. A strong deficit in BW and GA followed after premature abruption of placenta, after eclampsia, placenta praevia, cervical cerclage, partus premature imminens, bleeding in the 2nd trimester, hypertension and hospitalization, namely when repeated. BW only was lower with IUGR, oligohydramnion, and higher BW followed after oedemas. GA only was affected in those whose mothers omitted the sonographic examination and who were obliged to have a special diet. Conclusions. When newborns BWs were divided into 8 classes by 500 g and some maternal characters follow ed across the scale, significant trends were found in maternal heights, in all their weight indicators including maternal BW as well as in the weight gain in pregnancy, in the highest means found during pregnancy of systolic and diastolic blood pressures and in the lowest haemoglobin levels.
650    _2
$a komplikace těhotenství $7 D011248
650    _2
$a rizikové faktory $7 D012307
650    _2
$a rizikové těhotenství $7 D018566
650    _2
$a porodní hmotnost $7 D001724
650    _2
$a epidemiologické studie $7 D016021
650    _2
$a gestační stáří $7 D005865
650    _2
$a psychický stres $7 D013315
650    _2
$a finanční podpora výzkumu jako téma $7 D012109
650    _2
$a těhotenství $7 D011247
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
700    1_
$a Bouchalová, M. $4 aut
700    1_
$a Čoupek, Petr $4 aut $7 xx0107275
773    0_
$w MED00010976 $t Časopis lékařů českých $g Roč. 140, č. 21 (2001), s. 662-667 $x 0008-7335
910    __
$a ABA008 $b B 1 $c 1068 $y 0 $z 0
990    __
$a 20020123 $b ABA008
991    __
$a 20190425142943 $b ABA008
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2001 $b Roč. 140 $c č. 21 $d s. 662-667 $i 0008-7335 $m Časopis lékařů českých $x MED00010976
GRA    __
$a NE6143 $p MZ0
LZP    __
$b přidání abstraktu

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...