Úvod.Článek obsahuje informace o skupině nemocných s reaktivní artritidou,která představuje jednu z podskupin Národního registru revmatických chorob.Cíle .1.Analýza demografických dat, klinického obrazu a terapie nemocných.2.Analýza vztahů mezi typem spouštějící infekce a těmito parametry:pohlavím,klinickýmobrazem,přítomností HLA-B27 antigenu a terapií.3.Vyhodnocení, zda terapie nemocných sledovaného souboru odpovídá literárním doporučením.Metody .Zařazeno 62 nemocných splňujících kritéria pro reaktivní artritidu navržené na 3.mezinárodní schůzi o reaktivní artritidě v Berlíně v r.1995.Na zařazování do registru se podílelo více revmatologů z různých českých a moravských regionů.Zařazování probíhalo od r.1999 do roku 2001 včetně. Získaná demografická data,údaje o klinickém obraze a terapii a přítomnosti HLA-B27 byla statis- ticky vyhodnocena.Dále byly statisticky vyhodnoceny vztahy mezi spouštějící infekcí a sledovanými parametry (pohlavím,klinickým obrazem,přítomností HLA-B27 antigenu a terapií).Statistické hodnocení proběhlo v programech Statistica a MS Excel.Nominální veličiny a rozdíly mezi skupi- nami byly hodnoceny pomocí kontingenčních tabulek a χ 2 testu,případně Fisherova exaktního testu.Výsledky .V souboru jsme nezjistili statisticky významný rozdíl ve výskytu urogenitální reaktivní artritidy v závislosti na pohlaví,statisticky významný rozdíl byl zjištěn mezi výskytem postenterické reaktivní artritidy mezi pohlavími s převahou mužů (78,6 %).Ve sledovaném souboru nebyl zjištěn rozdíl v klinickém obrazu v závislosti na spouštějící infekci.Přítomnost HLA-B27 antigenu se statisticky významně nelišila v závislosti na vyvolávající infekci,rovněž tak terapie se statisticky významně nelišila v závislosti na spouštějící infekci.Porovnáním terapie námi sledova- ného souboru s literárními doporučeními jsme zjistili určité odchylky od literárně doporučovaných postupů.Pacienti byli léčeni antibiotickou léčbou i v případě postenterické reaktivní artritidy (35,7 %),což neodpovídá literárním doporučením.Převážná část nemocných byla léčena sulfasala- zinem (74,2 %).Závěr .Terapie sulfasalazinem má být použita až při protrahovaném průběhu reaktivní artritidy,proto se domníváme,že význam terapie sulfasalazinem byl v souboru nadhod- nocen.

Introduction .The paper contains information on a group of patients with reactive arthritis which is one of the subgroups in the National register of rheumatic diseases.Objectives .1.Analysis of demographic data,clinical picture and treatment of patients.2.Analysis of relations between the type of triggering infection and these parameters,sex,clinical picture,presence of HLA-B27 antigen and therapy.3.Evaluation whether therapy of patients in the investigated group is consistent with recommendations in the literature.Methods .62 patients were included who met the criteria for reactive arthritis suggested at the 3rd international session on reactive arthritis in Berlin in 1995. In the recording in the register participated several rheumatologists from different Czech and Moravian regions.The enlistment took place from 1999 to 2001 incl.The assembled demographic data,data on the clinical picture,therapy and the presence of HLA-B27 were evaluated by statistical methods.Furthermore relations between the triggering infections and the investigated parameters (sex,clinical picture,the presence of HLA-B27 antigen and therapy)were evaluated by statistical methods.For statistical evaluation programme Statistica and MS Excel were used.Nominal varia- bles and differences between groups were evaluated by means of contingency tables and the χ 2 test or Fisher ’s exact test.Results .The authors did not find in the group a statistically significant difference in the incidence of urogenital reactive arthritis in relation to sex.A statistically signifi- cant difference was found between the incidence of postenteric reactive arthritis between sexes with a predominance of men (78.6 %).In the investigated group no difference was found in the clinical picture in relation to the triggering infection.The presence of HLA-B27 antigen did not differ significantly in relation to the causal infection and treatment did not differ significantly in relation to the triggering infection.Comparison of treatment of the investigated group with recommendations in the literature revealed certain deviations from procedures recommended in the literature.The patients were treated with antibiotics even in case of postenteric reactive arthritis (35.7 %)which is not consistent with recommendations in the literature.The majority of patients was treated with sulfasalazine (74.2 %).Conclusion .Sulfasalazine treatment should be used only in a protracted course of reactive arthritis,therefore the authors assume that the importance of sulfasalazine treatment in the described group was overestimated.

Revmatologický ústav Praha

Characteristics of patients with reactive arthritis from the National register of rheumatic diseases

Charakteristika pacientů s reaktivní artritidou z Národního registru revmatických chorob = Characteristics of patients with reactive arthritis from the National register of rheumatic diseases /

Characteristics of patients with reactive arthritis from the National register of rheumatic diseases /

Lit: 29

Souhrn: eng