Cíl: Cílem předložené práce bylo stanovení prevalence vankomycin-rezistentních enterokoků (VRE) ve výtěrech z rekta pacientů Fakultní nemocnice Olomouc (FNO) a osob v komunitním prostředí spádového regionu FNO. Materiál a metody. Z rektálních výtěrů pacientů hospitalizovaných ve FNO a osob z komunitního spádového prostředí byly v období 1. 7. 2002-1. 7. 2003 izolovány a identifikovány enterokoky, včetně stanovení citlivosti k antibiotikům. Fenotypové určení rezistence k vankomycinu bylo ověřeno PCR detekcí genů vanA, vanB, vanCI a vanC2. U kmenů Enterococcus faecium VanA byla provedena molekulárně biologická analýza. Ke stanovení příbuznosti kmenů byla použita makrorestrikční analýza genomové DNA naštěpené restrikční endonukleázou Smal. Výsledky. Ve sledovaném období bylo vyšetřeno 2 157 výtěrů z rekta hospitalizovaných pacientů a 4 874 od osob v komunitním prostředí. Celkem bylo izolováno 27 VRE nemocniční provenience a 13 kmenů z komunitní populace. Prevalence VRE v gastrointestinálním traktu hospitahzovaných pacientů byla 2,3 %, u osob z komunitního prostředí pak 0,6 %. V případě VRE nemocničního původu dominovaly kmeny Enterococcus faecium VanA (70,4 %), u komunitních VRE se nejčastěji jednalo o kmeny Enterococcus gaiJinarum VanC (46,2 %). Vzájemné genetické porovnání nemocničních a komunitních VRE neprokázalo žádnou podobnost. Závěr. VRE byly v CR prokázány v komunitním i nemocničním prostředí. Jejich prevalence v rektálních výtěrech je nízká a nepřesahuje hodnoty uváděné pro jiné evropské země.

Aim of the study. The presented study aimed at determining the prevalence of vancomycin-resistant enterococci (VRE) in rectal swabs taken from both patients in the Teaching Hospital in Olomouc (THO), Czech Republic, and subjects from the community setting of the hospital's catchment area. Materials and methods: Between July 1,2002 and July 1,2003, rectal swabs were taken from the THO patients as well as individuals from the community catchment area to be utilized for isolating and identifying enterococci and their suscetibihty to antibiotics. Vancomycin resistance phenotypes were verified by PCR detection of vanA, vanB, vanCl and vanC2 genes. A molecular biology analysis was performed in VanA Enterococcus faecium strains. To determine the relationship of strains, macrorestriction analysis of the total chromosomal DNA digested with Smal restriction endonuclease was used. Results: During the observed period, 2,157 rectal swabs from the hospitalized patients and 4,874 rectal swabs from the subjects in community setting were examined. In total, 27 VRE of hospital origin and 13 community-population strains were isolated. The prevalence of VRE in the gastrointestinal tract was 2.3 % in the hospitalized patients and 0.6 % in the community subjects. The prevailing strains were Enterococcus faecium VanA (70.4 %) in the VRE of hospital origin and Enterococcus gaUinarum VanC (46.2 %) in the community VRE. Mutual comparison between the hospital and community VRE showed no similarity. Conclusion: In the Czech Republic, VRE were proved both in community and hospital settings. Their prevalence in rectal swabs is low and does not exceed the values reported in other European countries.

Ústav mikrobiologie FNO a LF UP Olomouc

Prevalence of vankomycin-resistant enterococci in hospital and community environment

Prevalence vankomycin-rezistentních enterokoků v nemocničním a komunitním prostředí = Prevalence of vankomycin-resistant enterococci in hospital and community environment /

Prevalence of vankomycin-resistant enterococci in hospital and community environment /

Lit. 34