Spontánní ruptura jícnu je vzácná afekce vzniklá při náhlém vzestupu tlaku v jícnu v průběhu silného protrahovaného zvracení. Klinická manifestace ruptury jícnu závisí na velikosti a lokalizaci poranění a na době od vzniku ruptury. Diagnóza je v typických případech postavena na triádě příznaků: usilovné zvracení, náhle vzniklá bolest na hrudi a podkožní emfyzém. Pozitivní diagnóza je založena na pasáži jícnem s vodním kontrastem nebo na počítačové tomografii. Role endoskopie v diagnostice je limitována, protože endoskop samotný i insuflace vzduchu můžou zvětšit rozsah perforace. Boerhaaveho syndrom je chirurgickou náhlou příhodou, která má bez rychlé diagnostiky a terapie vysokou letalitu nad 90 %. Autoři popisují případ 71-letého muže s atypickou prezentací Boerhaaveho syndromu v dolní abdominální části jícnu bez typických klinických známek. Pacient byl přijat pro protrahované těžké zvracení a pro podezření na volvulus žaludku. Perforace jícnu byla diagnostikována pomocí endoskopie. Chirurgická léčba byla komplikovaná pooperační dehiscencí sutury, která byla úspěšně zvládnuta perioperačně zavedenou drenáží a úplnou parenterální, později enterální výživou pomocí tenké nasojejunální sondy.

Spontaneous oesophageal rupture is a rare affection resulting from barotrauma to the oesophagus during forceful protracted vomiting. The clinical presentation of oesophageal rupture is dependent upon the size and the location of the injury and time course since the outset. Clinical diagnosis, in typical cases, is based on the symptom triad: effort vomiting, sudden chest pain and subcutaneous emphysema. Positive diagnosis is established by means of water-soluble contrast swallow or based on computer tomography scan. Endoscopy has a limited role in diagnosis because an endoscope and insufflation of air can extend the perforation. Boerhaave’s syndrome is a surgical emergency and has a lethality rate of more than 90 % in the absence of prompt diagnosis and treatment. The authors describe the case of a 71-year-old male with atypical presentation of Boerhaave’s syndrome in the lower abdominal part of oesophagus without typical clinical findings. The patient was referred for severe vomiting and for suspicion of volvulus of the stomach. The perforation of the oesophagus was identified by means of endoscopy. Surgical treatment was complicated by a postoperative leak, which was successfully managed with drainage and enteral feeding via a fine bore nasojejunal tube.

Clinical Centre 2nd Department of Internal Medicine Charles University Teaching Hospital Hradec Králové

Spontánní ruptura jícnu - Boerhaaveho syndrom

Lit.: 35