Vrozené abnormality nejčastěji postihují močopohlavní ústrojí. Mezi tyto anomálie patří hypospadie, kdy je ústí močové trubice lokalizováno na nesprávném místě, a extrofie [i.e. exstrofie, ekstrofie, ektrofie] močového měchýře, kdy je močový měchýř lokalizován na vnější straně břišní stěny. Děti postižené těmito anomáliemi vyžadují okamžité provedení vícečetných rekonstrukčních operací. V současné době se při rekonstrukci užívá vlastní tkáň pacienta z jiného nežli uropoetického systému (kůže, segmenty gastrointestálních orgánů nebo sliznice), homologní tkáň dárce (ledvina z kadaverózního či žijícího dárce), heterologní tkáň nebo substance (bovinní kolagen) nebo umělé materiály (silikon, polyuretan, teflon). Implantace těchto materiálů je však často spojena se vznikem komplikací v podobě odmítnutí implantovaného graftu příjemcem nebo neshody systému vyvolané odlišnými funkčními parametry. Kupříkladu nahrazení tkáně močového měchýře gastrointestinálním segmentem může být problematické, vzhledem k tomu, že tyto dva typy tkáně nakládají s rozpustnými látkami opačným způsobem - materiál, který je urologickou tkání vylučován, gastrointestinální tkáň obvykle vstřebává. Tato neshoda může vést ke vzniku metabolických komplikací, infekce a dalších problémů. Možnost nahradit poškozenou nebo defektní urologickou tkáň funkčně ekvivalentním materiálem by umožnila zdokonalení výsledků rekonstrukčních zákroků v močopohlavním ústrojí. Pomocí technik tkáňového inženýrství bude možné tohoto cíle brzy dosáhnout.

The most common congenital abnormalities involve the genitourinary system. These include hypospadias, in which the urethral opening develops in an improper position, and bladder exstrophy, in which the bladder develops on the outer surface of the abdomen. Children with these conditions will require immediate and multiple reconstructive surgeries. Currently, reconstruction may be performed with native nonurologic tissues (skin, gastrointestinal segments, or mucosa), homologous tissues from a donor (cadaver or living donor kidney), heterologous tissues or substances (bovine collagen), or artificial materials (silicone, polyurethane, teflon). However, these materials often lead to complications after reconstruction, either because the implanted tissue is rejected, or because inherently different functional parameters cause a mismatch in the system. For example, replacement of bladder tissue with gastrointestinal segments can be problematic due to the opposite ways in which these two tissues handle solutes – urologic tissue normally excretes material, and gastrointestinal tissue generally absorbs the same materials. This mismatched state can lead to metabolic complications as well as infection and other issues. The replacement of lost or deficient urologic tissues with functionally equivalent ones would improve the outcome of reconstructive surgery in the genitourinary system. This goal may soon be attainable with the use of tissue engineering techniques.

Wake Forest University School of Medicine Medical Center Blvd Winston Salem

Bioengineered tissues for urogenital repair in children

Lit.: 62