Úvod: Exenatid, syntetický analog GLP-1, je nové antidiabetikum ze skupiny inkretinových mimetik, které je postupně zaváděno do klinické praxe. V naší studii jsme sledovali vliv 6měsíčního podávání exenatidu na kompenzaci diabetu, antropometrické a biochemické ukazatele u neuspokojivě kompenzovaných pacientů s diabetes mellitus (DM) 2. typu a obezitou. Metodika: Do studie bylo zařazeno 18 pacientů s neuspokojivou kompenzací DM 2. typu (průměrný HbA1c 8,5 +/- 0,3 %) dosud léčených dietou a perorálními antidiabetiky (4 z pacientů byli v minulosti léčeni i inzulinem). Exenatid byl podáván v subkutánní injekci 2krát denně po dobu 6 měsíců. Kontroly byly provedeny po 1 měsíci, kdy byla zvýšena dávka exenatidu z 5 µg 2krát denně na 10 µg 2krát denně, po 3 a 6 měsících. Byla sledována kompenzace diabetes mellitus, biochemické ukazatele a vliv na tělesnou hmotnost a další antropometrické parametry a nežádoucí účinky léčby. Výsledky: Podávání exenatidu po dobu 6 měsíců vedlo k signifikantnímu poklesu tělesné hmotnosti (začátek studie vs 6měsíční podávání 107,3 +/- 4,4 kg vs 103,7 +/- 4,6 kg, p = 0,02), BMI (36,7 +/- 1,2 kg/ m2 vs 35,3 +/- 1,3 kg/ m2, p = 0,01) a HbA1c (8,5 +/- 0,3 % vs 7,4 +/- 0,4 %, p = 0,04) a vzestupu HDL-cholesterolu (0,92 +/- 0,1 mmol/ l vs 0,98 +/- 0,1 mmol/ l, p = 0,02). Glykemie nalačno vykazovala na konci studie trend k nižším hodnotám, který ale nedosáhl statistické významnosti (n = 18, 11,7 +/- 0,8 vs 11,2 +/- 0,7 mmol/ l, p = 0,49). Plocha pod křivkou glykemie při podání standardizované snídaně u podskupiny 8 pacientů byla po 6měsíčním podávání exenatidu nižší ve srovnání s bazálními hodnotami (2 908 +/- 148 vs 2 093 +/- 194, p = 0,03). Hodnoty celkového a LDL-cholesterolu a triglyceridů se signifikantně nezměnily. Mezi hlavní nežádoucí účinky při podávání exenatidu patřilo přechodné nechutenství a nauzea (38,5 %), dyspepsie a funkční gastrointestinální potíže (38,5 %) a různé neuropsychické příznaky (nervozita, nespavost ? 30,8 %). Většina z těchto nežádoucích účinků se zmírnila a/ nebo pominula při delším podávání exenatidu, žádný z nich nevedl k přerušení podávání. Epizody hypoglykemie se vyskytly u 3 pacientů současně léčených deriváty sulfonylurey, těžká hypoglykemie se v průběhu studie nevyskytla. Závěr: Podávání exenatidu obézním neuspokojivě kompenzovaným pacientům s diabetes mellitus 2. typu vedlo k významnému poklesu tělesné hmotnosti, zlepšení kompenzace diabetu a vzestupu HDL-cholesterolu.

Exenatide, a synthetic GLP-1 analogue, is a new antidiabetic agent from the group ofincretine mimetics coming into the daily clinical practice. In our study we evaluated the effect of 6-months treatment with exenatide on diabetes compensation, anthropometric and biochemical parameters in the patients with poorly controlled type 2 diabetes mellitus and obesity. METHOD: We included 18 patients with poorly controlled diabetes (mean HbA1c 8.5 +/- 0.3%) treated with diet and peroral antidiabetic agents (4 patients were treated with insulin in the past). Exenatide was administered via subcutaneous injection twice daily for 6 months. Patients were examined after 1 month, when the dose ofexenatide was increased from 5 microg twice daily to 10 microg twice daily and after 3 and 6 months. We evaluated the diabetes compensation, biochemical parameters, body weight changes and side effects ofexenatide. RESULTS: 6-months exenatide treatment significant decreased body weight (baseline vs 6 month treatment 107.3 +/- 4.4 kg vs 103.7 +/- 4.6 kg, p = 0.02), BMI (36.7 +/- 1.2 kg/m2 vs 35.3 +/- 1.3 kg/m2, p = 0.01) a HbA1c (8.5 +/- 0.3% vs 7.4 +/- 0.4%, p = 0.04) and increased HDL-cholesterol (0.92 +/- 0.1 mmol/l vs 0.98 +/- 0.1 mmol/l, p = 0.02). Fasting glycemia tended to decline at the end of the study, but the difference did not reach the statistical significance. The area under the curve of glycemia levels after the standardized breakfast in the subgroup of 8 patients after the 6-months exenatide treatment was significantly lower when compared to baseline values (2,908 +/- 148 vs 2,093 +/- 194, p = 0.03). Concentrations of total and LDL-cholesterol and triglycerides did not change significantly. The most frequent side effects of exenatide treatments were transient anorexia and nausea (38.5%), dyspepsia and functional gastrointestinal discomfort (38.5%) and various neuropsychical symptoms (nervosity and insomnia - 30.8%). Most of the side effects disappeared during the treatment, none of these side effects was a reason for discontinuation of a treatment. 3 minor hypoglycemic episodes occured in patients simultaneously treated with derivates of sulfonylurea, but no serious hypoglycemia occured during the entire study. CONCLUSION: Exenatide treatment in obese patients with poor diabetes control was accompanied by statistically significant decrease of body weight, improvement of diabetes control and increase in HDL-cholesterol.

3 internmí klinika 1 LF UK a VFN Praha

Influence of 6-months treatment with exenatide on type 2 diabetes mellitus compensation, antrhopometric and biochemical parameters

Lit.: 21