Cíl: Ve své práci autoři prezentují výsledky léčby pacientů operovaných na Neurochirurgické klinice LF MU a FN Brno pro střelné poranění hlavy a mozku během let 2005-2008. Ve sdělení jsou zvažovány nejdůležitější prognostické faktory, které ovlivňují volbu terapeutického postupu. Součástí práce je i připomenutí klasifikace a patofyziologie penetrujících poranění. Autoři v textu předkládají základní přehled ranivé balistiky střelných poranění. Soubor a metodika: Celkem podstoupilo operační revizi 20 pacientů, ve všech případech se jednalo o muže, s průměrným věkem 59 let. Nejmladší byl ve věku 33, nejstarší 80 let. V 17 případech šlo o poranění, která si pacienti způsobili v sebevražedném úmyslu, ve dvou případech došlo k poranění při neopatrné manipulaci se střelnou zbraní. Jedenkrát byl pacient obětí násilného trestného činu. Soubor pacientů byl retrospektivně vyhodnocen stran výsledného klinického stavu ve škále Glasgow Outcome Scale (GOS) [1], u přeživších s odstupem do šesti měsíců od penetrujícího poranění. Byla zhodnocena závislost GOS na stavu vědomí pacienta při přijetí a na rozsahu postižení dle CT vyšetření mozku. Výsledky: Stav vědomí pacienta při přijetí a rozsah postižení mozkového parenchymu na vstupním CT mozku jsou nejdůležitějšími prognostickými faktory, dle kterých se řídí další postup léčby těchto těžce poraněných pacientů. V našem souboru mělo vstupní Glasgow Coma Scale (GCS) [2] 3 body celkem 15 pacientů (75 %), GCS 9 bodů 1 pacient (5 %), GCS 14 bodů 1 pacient (5 %) a GCS 15 bodů 3 pacienti (15 %). Primární vstupní vyšetření mozku výpočetní tomografií vykazovalo 9krát těžké multilobární extenzivní postižení mozkového parenchymu, 11krát se jednalo o fokální postižení jednoho laloku mozku, často v elokventní zóně. Mortalita v našem souboru dosáhla 65 %, celkem 4krát byl pacient zařazen jako dárce do transplantačního programu. Závěr: V odborné literatuře kolísá mortalita střelných poranění mozku mezi 60-90 %, v našem souboru dosáhla mortalita 65 %. Tento relativně příznivější výsledek je dán celkem 50% zastoupením jateční pistole užité při střelném poranění. I přes závažné primární poranění parenchymu mozku je při příznivé prognóze kladen důraz na minimalizaci dalších, sekundárních postižení mozkové tkáně.

Aim: The authors report the results of treatment to patients with gunshot and captive bolt injury to the brain, all of them undergoing surgery at the Department of Neurosurgery at the Faculty Hospital, Brno in the 2005-2008 period. The article addresses the most important prognostic factors influencing choice of therapeutic procedures. It also includes a classification and pathophysiology of penetrating injuries. The authors present a basic survey of the impact ballistics of gunshot injuries. Patient group and methods: The case histories of 20 patients were subjected to operational review. All of them were male, mean age 59, range 33 - 80 years. Attempts at suicide accounted for 17 of the them; two arose out of negligent handling of a firearm; and one patient was a victim of violent crime. The clinical status of the patients was retrospectively evaluated by means of the Glasgow Outcome Scale [1], 6 months after the penetrating injury on the part of the survivors. The dependence of GOS on the patient's state of consciousness on admission and the extent of brain involvement according to CT scan were evaluated. Results: The patient's state of consciousness on admission and the extent of brain parenchyma damage on CT scan are the most important prognostic factors dictating approaches to the treatment of these severely injured patients. In our group, the initial Glasgow Coma Scale [2] points totalled 3 in 15 patients (75%), 9 in 1 patient (5%), 14 in 1 patient (5%) and 15 in 3 patients (15%).Initial presenting examination of the brain with computer tomography revealed 9 cases of severe, extensive, multilobar involvement of the brain parenchyma, 11 cases of focal involvement of a single lobe, often in the "eloquent" brain. Mortality in the whole group reached 65%, and 4 cases were classified as donors to the transplantation program. Conclusion: The specialist literature indicates that the mortality rate of brain gunshot wounds varies between 60% and 90%, and our group suffered a mortality of 65%. This relatively favourable outcome is determined by the fact that 50% of the wounds were inflicted by a slaughterhouse (captive bolt) gun, which lacks the extended penetration of bullet-firing weapons. Despite the fact that serious primary injury to the brain parenchyma occurs, a favourable prognosis may result from emphasis on minimizing further secondary brain damage.

Neurochirurgická klinika LF MU a FN Brno

Gunshot wounds of the head and brain

Předneseno na Brněnských neurochirurgických dnech, Velké Bílovice, 13.11.2008

Lit.: 14