Riziko cévní mozkové příhody je u pacientů s fibrilací síní spoluurčováno přítomností rizikových faktorů a komorbiditami. Způsob prevence kardioembolických příhod se řídí podle stratifikace rizika konkrétního pacienta. Antikoagulační prevence se v současné době uskutečňuje pouze u každého druhého pacienta se zvýšeným rizikem tromboembolie. Riziko cévní mozkové příhody během aplikace perorálních antikoagulancií zvyšuje inter- a intraindividuální kolísání hodnot INR, které může být důsledkem genetické predispozice, změn ve stravování, nedostatečné laboratorní kontroly INR nebo lékových interakcí. Nová antikoagulancia působí buď inhibici koagulačního faktoru Xa, nebo přímo inhibují trombin (faktor IIa). Ve studii RE-LY bylo zjištěno, že přímý inhibitor trombinu dabigatran etexilat není s ohledem na výskyt hodnotícího ukazatele (cévní mozkové příhody anebo systémové embolizace) méně účinný než warfarin. Vyšší dávky dabigatran etexilatu (150 mg denně) byly dokonce účinnější než warfarin, při stejném počtu závažných hemoragických komplikací. Definitivní výsledky klinických studií s inhibitory faktoru Xa rivaroxabanem (ROCKET-AF) a apixabanem (ARISTOTLE) nebyly dosud publikovány. Uspořádání tří klinických studií, které hodnotí nová léčiva k profylaxi tromboembolických příhod, se v některých bodech liší, takže i po uveřejnění všech výsledků bude možné pouze nepřímé porovnání účinnosti různých mechanismů antikoagulace.

Das Risiko für Patienten mit Vorhofflimmern, einen Schlaganfall zu erleiden, wird durch die Risikofaktoren und Komorbiditäten bestimmt. Die Prävention kardioembolischer Ereignisse erfolgt gemäß einer Risikostratifi zierung der Patienten. Nur etwa jeder zweite Patient mit erhöhtem Thromboembolierisiko erhält eine Therapie mit Antikoagulanzien. Darüber hinaus führen inter- und intraindividuellen Schwankungen des INR-Wertes aufgrund genetischer Dispositionen sowie alimentärer Einfl üsse, Dosierungsfehler, zu seltene INR-Kontrolle und Arzneimittelinteraktionen zu einem erhöhten Schlaganfallrisiko. Neue Antikoagulanzien hemmen den Gerinnungsfaktor-Xa oder direkt den Faktor IIa (Thrombin). Der direkte Thrombininhibitor Dabigatranetexilat war in der RE-LY-Studie der oralen Antikoagulation mit Warfarin bei Patienten mit Vorhoffl immern bezüglich des kombinierten Endpunktes aus Schlaganfall und systemischer Embolie nicht unterlegen bzw. in höherer Dosierung (150 mg) bei gleichen Blutungskomplikationen überlegen. Die Ergebnisse der Studien zur Thromboembolieprophylaxe bei Vorhofl immern mit den Faktor-Xa-Inhibitoren Rivaroxaban (ROCKET-AF) und Apixaban (ARISTOTLE) stehen aktuell aus. Das Design der Endpunktstudien zur Thromboembolieprophylaxe bei Patienten mit Vorhoffl immern unterscheidet sich in mehreren Punkten, so dass nach Publikation aller Ergebnisse nur ein indirekter Vergleich zur Wirksamkeit der Substanzen möglich sein wird.

Klinik für Innere Medizin 3 Universitätsklinikum des Saarlandes Homburg

Neue Antikuagulanzien für die Thromboembolieprophylaxe bei Vorhofflimmern

Nová antikoagulancia k profylaxi tromboembolie u pacientů s fibrilací síní.

Převzato z časopisu Dtsch Med Wochenschr 2010;135:2304-2308

Lit.: 25