Teorie sociálních zeitgeberů se mimo jiné zabývá hledáním souvislostí, jak se mohou stresové životní události podílet na rozvoji depresivních epizod. Podle této teorie vedou k narušení sociálních rytmů a zpětně i biologických rytmů. V rámci této teorie je též zvažován vztah k hypomanickým a manickým epizodám a otázkou zůstává, zda je přítomné narušení cirkadiánních rytmů způsobeno pouze vnitřními mechanismy, ke kterým řadíme poruchy funkce nucleus suprachiasmaticus. Klinickým využitím teorie sociálních zeitgeberů v praxi je interpersonální terapie a terapie sociálních rytmů (IPSRT). Kromě toho se objevují i nové farmakologické možnosti, založené na obnově narušeného cirkadiánního rytmu. Příkladem je moderní antidepresivum agomelatin, jehož aplikace může zásadně přispět ke zvýšení kvality antidepresivní léčby včetně výrazného pozitivního efektu při dosahování remise onemocnění a jejího dlouhodobého udržení.

The social zeitgeber theory offers an explanation of how life events trigger depressive episodes. According to this theory, life stress leads to mood episodes by causing disruptions in individuals' social routines and, in turn, their biological circadian rhythms. In this article is also reviewed the evidence that this theory may be applied to (hypo)manic episodes and whether circadian rhythm disruptions are triggered by an internal mechanism, such as an abnormality in ones pacemaker (the suprachiasmatic nucleus). Interpersonal therapy and therapy of social rhythms (IPRST) are the clinical implications of social zeitgebers theory. Furthermore, the new pharmacologic approaches, such as new antidepressant agomelatin, based on restoration of dysrupted circadian rhythms, can contribute to clinical profit for depressive patients, including the positive effect on remission.

Psychiatrická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Circadian, social rhythms and mood disorders

Lit.: 34