Zavedení biologické léčby metastatického renálního karcinomu (mRK) od roku 2006 do určité míry mění i úlohu chirurgické léčby RK. Smyslem článku je dát přehled o integraci chirurgické a biologické léčby u mRK. Biologickou léčbou jsou zde myšleny tři skupiny léků: inhibitory tyrosinkinázy (TKI - sunitinib, sorafenib, pazopanib), mTOR inhibitory (temsirolimus a everolimus) a protilátky proti VEGF (bevacizumab). Byly zpracovány dostupné informace o dané problematice získané zejména cestou PubMed. Většina poznatků se týká užití sunitinibu. Cytoreduktivní nefrektomie (CRNE) měla jednoznačný profit prokázaný v době léčby cytokiny V době biologické léčby zatím nemáme výsledky teprve se rozbíhajících prospektivních randomizovaných studií, ale některé dílčí informace z jiných studií ukazují na možnost profitu z CR NE i v době biologické léčby. Na indikaci neoadjuvantní a adjuvantní léčby zatím nemáme odpověď, opět studie zatím probíhají. Zmenšení inoperabilního tumoru (downsizing) lze očekávat jen asi u 30% pacientů po asi 2-3 cyklech. CRNE je u pacientů v dobrém biologickém stavu stále indikována. Laparoskopický přístup je akceptován. Dostatečný je i výkon záchovný je-li technicky možný. Nedostatečný efekt CRNE je u pacientů ve špatném biologickém stavu, vysoce rizikových tumorů, u tumorů > T3, u metastáz jater, symptomatických metastáz, postižení uzlin retroperitonea a mediastina, elevací LHD a poklesu albuminu. Zmenšení tumoru predoperačné (downsizing) pomocí biologické léčby je indikováno jen přísně individuálně. Neoadjuvantní i adjuvantní léčba jsou zatím cílem klinických studií bez indikace v každodenní klinické praxi. Vysazení TKI před operací se doporučuje alespoň 24 hodin, opětovné nasazení nejdříve za 4 týdny. Bevacizumab je nutné vysadit minimálně 4 týdny před operací.

The targeted therapy of metastatic renal cell carcinoma (mRCC) was introduced 2006 and it has changed to a certain degree even surgical management of RCC. The purpose of this article is to summarize an integration of surgical and targeted therapy of mRCC. The targeted therapy consists of 3 groups of drugs: tyrosine kinase (TK) inhibitors (sorafenib, pazopanib), mammalian target of rapamycin () inhibitors (temsirolimus a everolimus) and monoclonal antibiodies of VEGF (bevacizumab). We have evaluated available information gained especially from PubMed. The majority of knowledge is concerned with sunitinib. The profit of a cytoreductive nephrectomy (CRNE) was proven during the period of cytokines. In targeted therapy period, we haven't got results of ongoing prospective randomized trials yet, but some partial information from other trials show a possible profit of CRNE and targeted therapy. There are still no results about neoadjuvant and adjuvant therapy indication, some trials are ongoing. The downsizing of inoperable tumour can be anticipated only in 30% of patients after 2-3 cycles. The CRNE is still indicated for patients in a good performance status. Laparoscopic approach is well accepted. Nephron-sparing surgery is sufficient, if technically possible. Insufficient effect of CRNE is in bad performance status patients, high-risk tumours, tumours > T3, liver metastases, symptomatic metastases, retroperitoneal and mediastinal lymph nodes involvement, LDH elevation and albumin decline. The preoperative downsizing of tumour using targeted therapy is indicated only in selected patients. Neoadjuvant and adjuvant therapy are for the present purposes of clinical trials without indication in clinical practice. The preoperative withdrawal of TK inhibitor is recommended 24 hours at least, postoperative reuse minimally after 4 weeks. Bevacizumab is necessary to withdraw minimally 4 weeks preoperatively.

Urologická klinika LF UK a FN Plzeň

Integration of surgery and molecular targeted therapy in advanced renal cell carcinoma

Lit.: 39