Probiotikům je v posledních letech věnována zvýšená pozornost. Existuje velké množství prací, které hodnotí jejich účinek u různých onemocnění, ale jen poměrně málo studií je skutečně kvalitních. Probiotika účinkují několika mechanizmy, jako je snížení pH ve střevě, snížená kolonizace patogenními mikroorganizmy a modifikace imunitní odpovědi. Pozitivní účinek jednoho probitioka v určité situaci nemusí však být nutně patrný při použití jiného probiotika. Bylo zjištěno, že probiotika jsou prokazatelně účinná při léčbě gastrointestinálních onemocnění, jako jsou akutní virové gastroenteritidy, průjmy při léčbě antibiotiky, průjmová onemocnění cestovatelů a pouchitis. Studie rovněž doložily jejich účinnost při udržování remise v léčbě idiopatické proktokolitidy a terapii dráždivého tračníku. Ze závěrů studií vyplynulo, že podávání probiotik významným způsobem omezuje riziko těžké nekrotizující enterokolitidy a tím i mortality nedonošených dětí. Obohacování kojeneckých mlék o probiotika je bezpečné, ale dosud chybí údaje o jejich dlouhodobém pozitivním účinku na zdraví dětí. Existují některé údaje o tom, že obohacování kojeneckých mlék prebiotiky vede k nižší nemocnosti a menšímu výskytu atopických onemocnění u jinak zdravých kojenců. Jejich dlouhodobý pozitivní vliv na vyvíjející se imunitní systém však musí být teprve prokázán. Hodnocen je význam probiotik v primární prevenci alergií, existují některé studie prokazující pozitivní vliv probiotik na časnou manifestaci atopického ekzému, jiné podobné studie však byly bez efektu. Studium léčebného použití probiotik vyžaduje randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studie, jen tak lze dobře posoudit účinnost a bezpečnost jednotlivých probiotik. Současné znalosti ukazují, že perorální podávání probiotik může být prokazatelně léčebně užitečné u některých onemocnění.

Probiotics have received increased attention in recent years. There are a large number of papers evaluating their effect in various diseases, but only relatively few studies are of a really high quality. Probiotics act by several mechanisms, such as intestinal pH reduction, decreased colonization by pathogenic microorganisms, and modulation of immune response. A positive effect of one probiotic in a certain situation may not necessarily be apparent with the use of another probiotic. Probiotics have been clearly shown to be effective in treating gastrointestinal diseases, such as acute viral gastroenteritis, antibiotic-associated diarrhoea, traveller‘s diarrhoea, and pouchitis. Studies have also demonstrated their efficacy in maintaining remission in the treatment of idiopathic proctocolitis and irritable bowel syndrome. Study findings imply that administration of probiotics significantly reduces the risk of severe necrotizing enterocolitis and, thus, that of mortality in premature infants. Enrichment of infant milk formulas with probiotics is safe, but data on their long-term positive effect on the health of children are still lacking. There are certain data indicating that enrichment of infant milk formulas with probiotics results in lower morbidity rates and a lower incidence of atopic disease in otherwise healthy infants. However, their long-term positive effect on the developing immune system is yet to be proved. The importance of probiotics in the primary prevention of allergies has been evaluated, with some studies having shown a positive effect of probiotics on early manifestation of atopic eczema; however, other similar studies have shown no effect. The study of therapeutic use of probiotics requires randomized, double-blind, placebo-controlled studies, which is the only way to adequately assess the efficacy and safety of individual probiotics. Current knowledge suggests that oral administration of probiotics may clearly be of therapeutic benefit in some diseases.

Pediatrická klinika UK 2 LF a FN Motol Praha

Prebiotics and probiotics in paediatrics

Obsahuje 4 tabulky

Literatura