Úvod: Hlas je základním prostředkem mezilidské komunikace. V každodenním životě jej používáme jako pracovní nástroj a také je nejpřirozenější cestou, jak vyjádřit své emoce, city, přání a myšlenky. Cíl: Cílem bylo zjistit, zda hlasoví profesionálové subjektivně vnímají problémy s hlasem více než náhodně vybraný vzorek hlasových neprofesionálů Moravskoslezského kraje. Metodika: Průzkum byl proveden formou standardizovaného dotazníku VHI, který byl rozdán náhodně celkem 222 hlasovým profesionálům – pedagogům mateřských a základních škol a 200 obyvatelům Moravskoslezského kraje. Data z dotazníku byla statisticky zpracována. Výsledky: Rozdíl v subjektivním vnímání hlasu není z výsledku této studie patrný. Učitelé základních škol hodnotí svůj hlas o něco hůře než učitelé mateřských škol. V souboru hlasových profesionálů vnímalo mírné problémy se svým hlasem 6,8 % pedagogů a nevyskytla se žádná těžká hlasová porucha podle standardizovaného dotazníku VHI. V souboru hlasových neprofesionálů vnímalo mírné problémy celkem 6 % respondentů a objevily se 2 těžké poruchy hlasu. Závěr: Hlasové obtíže s přibývajícím věkem v souboru populace Moravskoslezského kraje nestoupají, ale u pedagogů ano. Dotazník VHI je jednoduchým a přitom mocným nástrojem pro stanovení hlasových potíží pacienta. Výsledné skóre lze použít pro kvantifikaci míry hlasových potíží pacienta, pro sledování změn potíží vlivem léčby a pro ověření funkčnosti léčebných metod v oblasti poruch hlasu. Jeho zavedení je poměrně nenáročné a nevyžaduje speciální finanční náklady. Tento dotazník by bylo vhodné použít jako prevenci v praxi praktických lékařů a závodní preventivní péče u hlasových profesionálů.

Introduction: Voice is the fundamental instrument of human communication. We are using it as a working tool in our everyday life; but it is also the most natural way of expressing our emotions, feelings, wishes and ideas. Objective: The aim of the thesis was to find out if voice professionals subjectively perceive the voice problems more often than a randomly selected sample of population of Moravian--Silesian Region. Method: The research was carried out by the form of standardized questionnaire which was randomly handed out to 222 voice professionals all together – nursery and primary schools pedagogues and to 200 inhabitants of Moravian-Silesian Region. Data from questionnaires were statistically processed. Results: Differences in subjective perceiving of voice are not evident from the study result. Primary school pedagogues evaluate their voice a bit worse than nursery school pedagogies. Slight problems were perceived by 6.8 % of pedagogues from voice professionals group but any severe voice disorder, according to standardized VHI questionnaire, was not found. In the group of populations were perceived slight of voice problems 6 % of the respondents and were appeared 2 heavy voice disorders. Conclusion: Voice difficulties of inhabitants of Moravian-Silesian Region do not grow together with their age, but in voice professionals group the difficulties grow. VHI questionnaire is a simple yet powerful tool for determining the patient’s voice problems. The resulting scores can be used to quantify the degree of difficulty a patient voice for change tracking problems due to treatment and to verify the functionality of the therapeutic methods of voice disorders. The implementation is relatively simple and does not require special financial costs. This questionnaire should be used as prevention in the practice of general practitioners and preventive care for voice professionals.

Ostravská univerzita v Ostravě LF Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví

Voice problems among the population in Moravian-Silesian region