Hypothyreóza představuje poruchu léčenou zpravidla všeobecným lékařem. Neléčená hypothyreóza může přispívat k hypertenzi, dyslipidémii, neplodnosti, poruše kognitivních funkcí a neuromuskulární dysfunkci. Z údajů z National Health and Nutrition Examination Survey vyplývá, že ve Spojených státech amerických přibližně jedna osoba z 300 trpí hypothyreózou. S věkem prevalence narůstá a u žen je vyšší než u mužů. Hypothyreóza se může rozvinout v důsledku selhání samotné štítné žlázy nebo v důsledku nedostatečné stimulace štítné žlázy hypothalamem nebo hypofýzou. Ve Spojených státech amerických je nejčastější příčinou hypothyreózy autoimunitní onemocnění štítné žlázy. Klinické příznaky hypothyreózy nejsou specifické a mohou být vyjádřeny jen mírně, především u starších jedinců. Mezi nejlepší laboratorní ukazatele funkce štítné žlázy patří hodnota thyreotropního hormonu v séru. Nejsou důkazy, že screeningové vyšetření asymptomatických dospělých zlepší terapeutické výsledky. U většiny pacientů je perorální aplikací syntetického levothyroxinu dosaženo zmírnění potíží a většina pacientů potřebuje celoživotní léčbu. Kombinovaná terapie trijódthyroninem/thyroxinem není v porovnání s monoterapií thyroxinem výhodnější, a proto se nedoporučuje. Pacienti se subklinickou hypothyreózou s hodnotami thyreotropního hormonu > 10 mIU/l a jedinci se zvýšenými titry protilátek proti thyreoperoxidáze patří do skupiny s největším rizikem progrese do klinického onemocnění, a proto by se u nich měla zvážit léčba.

Hypothyroidism is a clinical disorder commonly encountered by the primary care physician. Untreated hypothyroidism can contribute to hypertension, dyslipidemia, infertility, cognitive impairment, and neuromuscular dysfunction. Data derived from the National Health and Nutrition Examination Survey suggest that about one in 300 persons in the United States has hypothyroidism. The prevalence increases with age, and is higher in females than in males. Hypothyroidism may occur as a result of primary gland failure or insufficient thyroid gland stimulation by the hypothalamus or pituitary gland. Autoimmune thyroid disease is the most common etiology of hypothyroidism in the United States. Clinical symptoms of hypothyroidism are nonspecific and may be subtle, especially in older persons. The best laboratory assessment of thyroid function is a serum thyroid‑stimulating hormone test. There is no evidence that screening asymptomatic adults improves outcomes. In the majority of patients, alleviation of symptoms can be accomplished through oral administration of synthetic levothyroxine, and most patients will require lifelong therapy. Combination triiodothyronine/thyroxine therapy has no advantages over thyroxine monotherapy and is not recommended. Among patients with subclinical hypothyroidism, those at greater risk of progressing to clinical disease, and who may be considered for therapy, include patients with thyroid‑stimulating hormone levels greater than 10 mIU per L and those who have elevated thyroid peroxidase antibody titers.

Department of Endocrinology at the Dwight D Eisenhower Army Medical Center in Fort Gordon

Hypothyroidism: an update

Zamrazil, Václav,. Hypothyreóza: noviny - komentář. 2013.

Literatura