Infekce páteře (vertebrální osteomyelitida, discitida, epidurální empyém/absces) patří k vzácnějším infekcím, i když v posledních letech jejich výskyt stoupá. Nejčastějším patogenem je Stafylococcus aureus. Infekce se šíří převážně hematogenní cestou. Riziko nepříznivého osudu pacienta se zvyšuje při zpoždění diagnózy. Autoři prezentují 3 kazuistiky pacientů se syndromem diabetické nohy, u kterých byla v letech 2009–2012 diagnostikována spondylo/discitida, u 2 pacientů i epidurální empyém. Kromě chronického neuropatického defektu na noze se objevily (nebo zhoršily) intenzivní bolesti zad (2krát lumbálně, 1krát v oblasti hrudní páteře), v úvodu bez nové neurologické léze, v ně­kte­rých případech horečky, vždy vysoké laboratorní parametry zánětu nekorelující s lokálním nálezem na noze. Kultivačně byl prokázán dobře citlivý zlatý stafylokok u všech případů z defektů na noze, u 2 pacientů v hemokultuře a z epidurálního empyému. Jednalo se o pacienty s recidivující lokální infekční komplikací defektů u syndromu diabetické nohy. Dva pacienti měli současně přítomné diabetické onemocnění ledvin, funkční stadium 3–4/5 podle K/DOQI. Kompenzace diabetes mellitus (1., 2. typu i sekundárního) se pohybovala od výborné až po zcela neuspokojivou (HbA1c 43–100 mmol/mol). Pro diagnózu spondylodiscitidy, event. epidurálního empyému bylo kromě anamnézy a klinického obrazu zásadní vyšetření páteře magnetickou rezonancí. Terapeuticky probíhala dlouhodobá zpočátku parenterální antibio­tická léčba, klidový režim, pak mobilizace s ortézou, u nemocných s epidurálním empyémem byl nutný neurochirurgický výkon. Po různě dlouhé době rekonvalescence a rehabilitaci byli všichni pacienti opět schopni samostatné chůze. Závěr: Bolesti zad a degenerativní změny páteře patří k běžným nálezům v naší populaci. Při pátrání po zdroji infekce u pacientů s vysokými parametry zánětu (neodpovídající nález v oblasti diabetického defektu) je anamnéza bolesti zad najednou zásadním vodítkem pro diagnózu spondylodiscitidy s nebo bez epidurálního empyému.

Spinal column infection (vertebral osteomyelitis, discitis, epidural empyema/abscess) is a rare condition, albeit its incidence has been increasing in recent years. Staphylococcus aureus is the most frequent pathogen. The routes of infection are predominantly hematogenous. Any delay in making correct diagnosis increases risk of adverse outcome of the patient. The authors present 3 case reports of patients with diabetic foot syndrome, who were diagnosed with spondylodicitis in the period of 2009–2012, two patients had associated epidural empyema. Apart of a chronic neuropathic foot wound, the patients reported severe or deteriorated dorsal pain (2 in the lumbal region, one in thoracic spine), had no new neurologic lesion in the beginning, some had fever, but all had high laboratory parameters of inflammation that did not correlate with local finding on the foot. Methicillin‑sensitive Staphylococcus aureus cultured from the foot defect in all cases, in two patients from blood cultures and from epidural empyema. They were patients with recurrent local infectious complications of diabetic foot ulcers. Two patients had a concomitant diabetic nephropathy, classified into stages 3–4/5 according to K/DOQI. Glycemic control (Type 1, Type 2 and secondary DM) ranged from excellent to unsatisfactory (HbA1c 43–100 mmol/mol). Apart of patient history and clinical examination, the magnetic resonance imaging of the spine was essential for the diagnosis of spondylodiscitis, or epidural empyema. The treatment was founded on long‑term (initially parenteral) antibio­tic treatment, bed rest, then mobilization with orthosis. Neurosurgical procedure was necessary in the patients with epidural empyema. All patients were mobile following a varied time period of convalescence and rehabilitation. Conclusion: Dorsal pain and degenerative changes of the spinal column belong to common findings in our population. When searching for the origin of an infection in patients with elevated inflammatory parameters (inadequate finding for a diabetic ulcer), the history of dorsal pain suddenly becomes the fundamental clue for diagnosis of spondylodiscitis with or without epidural empyema.

Diabetologické centrum 1 interní kliniky Lékařské fakulty UK a FN Plzeň

Spondylodiscitis and epidural empyema as a complication of diabetic foot