V širokém smyslu se pojem estetika užívá pro vnímání, tvorbu a odpověď na umění, stejně jako pro interakci s objekty a scenériemi, které vyvolávají intenzivní pocity, často slast. Neuroestetika je mladý výzkumný směr zabývající se především neuronálním podkladem poznávacích a afektivních procesů spouštěných estetickým nebo uměleckým postojem k uměleckému dílu, dále k objektu, který uměním není, nebo k přírodním jevům. Současnou neuroestetiku umožnil vynález funkčních zobrazovacích metod. Existují dva neuronální systémy estetického hodnocení, stejně jako existuje rozdíl mezi pragmatickým a estetickým zrakovým poznáváním. Lidský mozek rozlišuje rozdíl mezi autentickým obrazem a obrazem, který je označen jako jeho kopie. Společným korovým jmenovatelem zrakové a hudební krásy je mediální očnicová kůra. Aktivace vyvolávaná prožitkem krásy z obou typů podnětů se zde téměř překrývá. Magnetoencefalografie dokládá genderové rozdíly estetického prožitku. Ženy a muži, homosexuálové a heterosexuálové hodnotí atraktivitu lidských tváří odlišně. Lidská schopnost rozlišovat krásu může být evoluční adaptací.

The term aesthetics is used broadly to encompass the perception, production, and response to art, as well as interactions with objects and scenes that evoke an intense feeling, often of pleasure. Neuroaesthetics is a young field of research concerned primarily with the neural basis of cognitive and affective processes engaged when an individual takes an aesthetic or artistic approach towards a work of art, a non-artistic object or a natural phenomenon. Contemporary neuroesthetics is made possible owing to functional imaging methods. There exist two systems of neural aesthetic evaluation and there exist a difference between pragmatic and aesthetic visual cognition. Human brain recognizes a difference between authentic picture and a picture labeled as its copy. There is a common cortical denominator of visual and musical beauty: the medial orbito-frontal cortex (mOFC). The activity produced by the experience of beauty derived from either source overlapping almost completely within it. The strength of activation in this part of the mOFC was proportional to the strength of the declared intensity of the experience of beauty. Magnetoencephalography proves gender differences in aesthetic experience. There are differences in assessment of the attractivity of human faces between females and males and between homosexual and heterosexual people. Human capability of distinguishing beauty could be an evolutionary adaptation.

Oddělení patologie a molekulární medicíny Národní referenční laboratoř prionových chorob Thomayerova nemocnice Praha

On beauty