Biologické a klinické chování metastatického karcinomu ledviny se v mnoha aspektech liší od průběhu metastatického onemocnění u jiných karcinomů. Základní charakteristikou, která odlišuje karcinom ledviny od ostatních zhoubných nádorů, je rezistence vůči cytotoxickým látkám a většinou i vůči léčbě cytokiny, hormonální léčbě a radioterapii. S odlišným biologickým chováním karcinomu ledviny souvisí i odlišný přístup v léčbě tohoto onemocnění. Vzhledem k chemorezistenci má v systémové terapii metastatického karcinomu ledviny hlavní místo cílená léčba. Mechanismem účinku cílené léčby je působení na vaskulární endoteliální růstový faktor, jehož tvorba je u karcinomu ledviny vysoká a hraje důležitou roli v jeho etiopatogenezi a růstu. Účinnost bevacizumabu v léčbě metastatického karcinomu ledviny byla prokázána v mnoha klinických studiích. Registrován byl v této indikaci na základě výsledků klinické studie AVOREN. Klinická studie BEVLiN navazuje na předchozí retrospektivní analýzu studie AVOREN, která naznačovala, že v 1. linii léčby metastatického karcinomu ledviny je při použití kombinace bevacizumabu s interferonem-α možno redukovat dávku, aniž by byla snížena účinnost této kombinace. V 1. linii léčby metastatického karcinomu ledviny je v současné době několik možností, podávání bevacizumabu a interferonu-α je však nejvýhodnější z hlediska možností další léčby. Při použití dalších linií léčby tak řada pacientů přežívá pět i více let. Během poměrně krátké doby se objevilo několik léků s významnou aktivitou v této indikaci a příliv nových stále pokračuje. Další klinické studie by tedy měly zhodnotit, jak maximálně využít potenciál všech těchto nových přípravků, zda je účinnější léčba v kombinacích, nebo sekvenční použití účinných léků. Důležité jsou výsledky i tzv. negativních studií.

Many aspects of biological and clinical behaviour of metastatic renal carcinoma differ from the course of metastatic disease of other carcinomas. The basic characteristic distinguishing renal carcinoma from other malignancies is its resistance to cytotoxic agents, and mostly also to treatment with cytokines, hormonal therapy and radiotherapy. Different biological behaviour of renal carcinoma is related to differing approaches to the treatment of the disease. Considering its chemoresistance, the mainstay of systemic therapy of metastatic renal carcinoma is targeted therapy. The mechanism of action of targeted therapy consists in its action on the vascular endothelial growth factor that is formed in high amounts in renal carcinoma and plays important role in the pathogenesis and growth of the tumour. Efficacy of bevacizumab in the treatment of renal carcinoma has been shown in many clinical studies. It has been approved in this indication based on the results of the AVOREN trial. Another clinical study, BEVLiN, builds on a previous retrospective analysis of the AVOREN trial that has suggested the possibility of use of reduced doses in first-line therapy of metastatic renal carcinoma when the combination of bevacizumab plus interferon-α was used, without reducing the efficacy of the combination. Currently employed first-line treatments of metastatic renal carcinoma include several options, but the administration of bevacizumab plus interferon-α appears to be the most beneficial in terms of possibility of further treatment. The use of further lines of therapy is associated with the survival of many patients for five or more years. Over relatively short time, several drugs have emerged with significant activity in this indication, and the flood of new agents is still rising. Further clinical studies should thus evaluate the options of maximum utilization of all these new preparations, and answer the question whether higher efficacy can be obtained with combinations, or with sequential use of effective drugs. Important factors are also the results of so-called negative studies.

Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc

Bevacizumab in the treatment of metastatic renal carcinoma

Literatura