Úvod: Primárním cílem naší studie bylo zhodnotit frekvenci komplikací spojených s rutinním podáváním antikoagulačních preparátů (nadroparin vs. rivaroxaban) v rámci prevence tromboembolické nemoci (dále TEN) u pacientů po primární náhradě kyčle a kolena. Dále jsme sledovali, do jaké míry tato antikoagulancia ovlivní vybrané laboratorní koagulační parametry, což by mohlo podmiňovat vyšší výskyt krvácivých komplikací. Materiál a metoda: Do prospektivní studie jsme zařadili 162 pacientů, kteří na naší klinice podstoupili primární náhradu kyčelního (n = 71) a kolenního kloubu (n = 91). Z hlediska prevence TEN jsme použili buď nadroparin (nízkomolekulární heparin v injekční formě; firemní název Fraxiparine), nebo rivaroxaban (perorální přímý inhibitor faktoru Xa; firemní název Xarelto). Podle použitého preparátu jsme tedy měli dvě sledované skupiny pacientů. U první byl 12 hodin před operací aplikován na droparin a ve druhé byl za 6 až 10 hodin po operaci podán rivaroxaban. Sledovali jsme výskyt krvácivých stavů, výskyt a velikost pooperačních hematomů, sekreci z rány či po extrakci Redonova drénu, otok kloubu a měkkých tkání, zarudnutí v okolí rány. U všech pacientů byly také sledovány INR, Quick, aPTT a počet trombocytů. Výsledky: Do studie jsme zařadili celkem 162 pacientů (68 mužů a 94 žen). Ve skupině „nadroparin“ bylo 77 pacientů, ve skupině „rivaroxaban“ bylo 85 pacientů. U žádného pacienta se nerozvinula klinicky významná forma TEN. Nezjistili jsme žádnou krvácivou příhodu, která by mohla být dávána do souvislosti s prevencí TEN. Výskyt pooperačních hematomů byl o něco nižší u pacientů s TEP kyčle, kterým byl podáván rivaroxaban (p = 0,019). Naopak u TEP kolen jsme žádné rozdíly nepozorovali. V obou souborech byly rozdílné předoperační i pooperační hodnoty Quickova testu a INR. Závěr: Obě studované intervence dokázaly zabránit vzniku TEN. Přes pozorované rozdíly v laboratorních hodnotách (Quick, INR) jsme nepozorovali v žádné skupině krvácivou příhodu. Až na nižší frekvenci hematomů u TEP kyčle jsme nezjistili žádný další rozdíl mezi oběma skupinami pacientů. Na základě naší studie lze proto považovat obě preventivní intervence za relativně bezpečné.

Introduction: The primary aim of the study was to assess in detail the frequency of complications associated with routine prevention of deep vein thrombosis (DVT) using anticoagulant preparations (nadroparin versus rivaroxaban) in patients after primary total hip (THA) or total knee arthroplasty (TKA). Additionally, we focused on the effects of anticoagulant preparations on selected laboratory parameters, which could be connected with higher presence of bleeding complications. Material and methods: We conducted prospective study involving one hundred and sixty two patients who underwent primary THA (n = 71) and TKA (n = 91). Nadroparin (low molecular weight heparin in injection form, marketed as Fraxiparine) or rivaroxaban (an oral direct inhibitor of factor Xa, marketed as Xarelto) were used as a prevention of DVT. In the first group, we administered nadroparin 12 hours before the surgery and in the second group we administered rivaroxaban 6 to 10 hours after the surgery. We recorded frequency of bleeding complications, incidence and size of haematomas, secretions from wound/after drain extraction, soft tissue effusion, joint swelling and redness around wound. We also examined the INR, Quick´s test, aPTT, and thrombocytes. Results: One hundred and sixty two patients were studied (68 men and 94 women). In the group „nadroparin“, there were 77 patients. The „rivaroxaban“ group included 85 patients. None of the enrolled patients had clinically significant form of DVT. We also did not find any bleeding event, which might be associated with the prevention of DVT. Incidence of postoperative haematoma after THA was lower in patients who were treated by rivaroxaban (p = 0,019). Conversely, we did not found any differences in patients after TKA. On the other hand, we found differences between the groups in preoperative/postoperative INR and Quick´s test. Conclusion: Both interventions demonstrated the efficiency in terms of prevention the DVT. Despite the observed differences in laboratory parameters (Quick, INR), we did not find any bleeding event in the observed groups. Except for the lower rate of haematoma in THA cases treated by rivaroxaban, we found no other differences between the two groups of patients. As a result, both preventative interventions can be considered as relatively safe.

Ortopedická klinika LF UP a FN Olomouc

Early complications after using rivaroxaban and nadroparin for prevention of deep venous thrombosis after total hip and knee arthroplasties

Literatura