Ticagrelor je inhibitor receptoru P2Y12 a má prokázaný účinek na snížení výskytu ischemických příhod jeden rok po akutním infarktu myokardu ve studii PLATO. Jeho účinek v delším časovém období zkoumala studie PEGASUS-TIMI 54. Zařazeno bylo 21 162 nemocných s anamnézou infarktu myokardu 1–3 roky před randomizací, jež byla provedena v poměru 1 : 1 : 1 na ticagrelor 90 mg 2x denně, 60 mg 2x denně a placebo. Všichni nemocní museli být léčeni malou dávkou kyseliny acetylsalicylové. Pacienti byli sledováni 33 měsíců. Primárním sledovaným ukazatelem byl vý- skyt kardiovaskulárního úmrtí, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Primárním sledovaným ukazatelem bezpečnosti byl výskyt krvácení. Obě dávky ticagreloru signifikantně snížily výskyt primárního sledovaného ukazatele za 3 roky v porovnání s placebem: 7,85 % ticagrelor 90 mg 2x denně, 7,77 % ticagrelor 60 mg 2x denně a 9,04 % placebo (HR pro ticagrelor 90 mg 2x denně vs. placebo: 0,85; 95% CI: 0,75–0,96; p = 0,0080; HR pro ticagrelor 60 mg 2x denně vs. placebo: 0,84; 95% CI: 0,74–0,95; p = 0,0043). Výskyt závažného krvácení TIMI byl vyšší při léčbě ticagrelorem (2,60 % pro 90 mg 2x denně, 2,30 % pro 60 mg 2x denně a 1,06 % pro placebo, p < 0,001 pro obě dávky). Smrtelné nebo intrakraniální krvácení se objevilo v 0,63 %, 0,71 %, a 0,60 % (NS). Léčba ticagrelorem více než jeden rok po infarktu myokardu snižuje riziko úmrtí, infarktu myokardu a cévní mozkové příhody s mírným zvýšením velkých krvácení.

Ticagrelor is a P2Y12 receptor antagonist that has been shown to reduce ischemic events for up to a year after an acute coronary syndrome in the PLATO trial. The efficacy and safety of long-term ticagrelor therapy beyond 1 year after a myocardial infarction was evaluated in the PEGASUS trial. The trial randomized 21,162 patients with a history of myocardial infarction within the prior 1–3 years in a double- -blind 1 : 1 : 1 fashion to ticagrelor 90mg twice daily, ticagrelor 60mg twice daily, or placebo, all with low-dose aspirin, and followed them for a median of 33 months. The primary efficacy endpoint was the composite of cardiovascular death, myocardial infarction, or stroke. The primary safety endpoint was TIMI major bleeding. Both doses of ticagrelor significantly reduced the primary efficacy endpoint compared to placebo with Kaplan-Meier rates at 3 years of 7.85% with ticagrelor 90mg BID, 7.77% with ticagrelor 60mg BID, and 9.04% with placebo (HR for ticagrelor 90mg BID vs placebo 0.85, 95% CI 0.75–0.96, p = 0.0080; HR for ticagrelor 60mg BID vs placebo 0.84, 95% CI 0.74–0.95, p = 0.0043). Rates of TIMI major bleeding were higher with ticagrelor (2.60% for 90mg BID and 1.06% for placebo, p < 0.001 for each dose against placebo); the rates of intracranial hemorrhage or fatal bleeding were 0.63%, 0.71%, and 0.60% in the 3 arms, respectively (NS). Treatment of patients more than 1 year after a myocardial infarction with ticagrelor reduces the risk of cardiovascular death, myocardial infarction, or stroke, and increases the risk of major bleeding.

1 interní kardioangiologická klinika LFMU a FN u svaté Anny Brno

Interní kardiologická klinika LFMU a FN a ICRC Brno

Ticagrelor and dual antiaggregation therapy after myocardial infarction – PEGASUS trial

Literatura