Perforátorový DIEAp lalok se stává široce používanou operační technikou k rekonstrukci prsů. Přestože je lalok běžně používán v rekonstrukční chirurgii, postup preprace není dosud zcela založen na důkazech a je více či méně intuitivní. Stále neexistuje dosatek důkazů o vztahu mezi počtem a rozměrem perforátorů a predikcí přežívání laloku. Dobře známá technika cévního delay fenoménu může být velmi užitečná jako záchranný postup, pokud je zhoršená vaskularizace laloku.

The deep inferior epigastric artery perforator (DIEAp) flap is becoming a widely used method of autologous breast reconstruction. Despite the huge use of the DIEAp flap in reconstructive field, an evidenced based approach in perforator selection has not yet been developed. Unfortunately there is no clear evidence about the relation between the number and dimension of the perforator vessel and the prediction of flap survival in a living model. An old technique like the vascular delay could be extremely useful as a lifeboat procedure when the vascularization of the flap after the dissection is inadequate.

Department of Plastic and Reconstructive Surgery St Anne's University Hospital Brno Czech Republic

Department of Plastic and Reconstructive Surgery University of Catania Cannizzaro Hospital Catania Italy

Technika cévního delay fenoménu v oblasti perforasomu: kazuistika u perforátorového DIEAp laloku