Účel studie: Analýza průběhu benigních akutních myozitid u dětí během chřipkové epidemie 2012/2013 včetně rozboru klinických specifik, laboratorních nálezů, diagnostických a terapeutických postupů a prognózy. Metody: Retrospektivně bylo hodnoceno 10 pacientů s myozitidou při chřipkovém onemocnění. Byly analyzovány hematologické a biochemické parametry. K detekci viru byla použita přímá metoda real time-PCR ze stěru z nosohltanu. Výsledky: Průměrný věk nemocných byl 7,1 roku, 8 z 10 pacientů představovali chlapci. Svalové potíže se objevily v době ústupu chřipkových příznaků. Vznikaly velmi náhle a měly charakter silných bolestí svalů bérců. V 9 případech znemožňovaly chůzi. Stoj na špičkách byl popsán u 6 dětí, chůze o široké bázi u jednoho chlapce. Vyšetřením krevního obrazu byla zjištěna leukopenie (8 případů) a trombocytopenie (5 případů). V biochemii byla typická elevace svalových enzymů (kreatinkinázy, aspartátaminotransferázy) a myoglobinu u všech pacientů. U všech dětí byla prokázána chřipka B. K spontánní úpravě potíží došlo během 2–4 dnů ve všech případech. Závěry: Benigní akutní myozitida probíhá pod obrazem přechodného postižení svalů znemožňujícího chůzi, velmi vzácně může být komplikována rhabdomyolýzou se selháním ledvin. Nejčastěji je spojována s chřipkou B a postihuje děti školního věku, převážně chlapce. Dobrá znalost této problematiky vede k usnadnění diferenciální diagnostiky a vyloučení závažnějších příčin poruchy chůze. Symptomatická terapie je plně dostačující, ke spontánnímu ústupu potíží dochází během několika dní. Včasné rozpoznání tohoto onemocnění výrazně eliminuje nadbytečnou diagnostickou i terapeutickou intervenci.

Study aim: Analysis of the course of benign acute childhood myosistis during the influenza epidemic of 2012/2013, with a focus on the clinical specificities, laboratory findings, diagnostic and therapeutic approaches, and prognosis. Methods: A retrospective study was conducted of 10 patients with myositis during influenza infection. The haematological and biochemistry parameters were analysed. A direct real time-PCR assay was used to detect the virus from nasopharyngeal swabs. Results: Eight of 10 patients were males of an average age of 7.1 years. Muscle disorders emerged during recovery from influenza. They were characterized by a sudden onset of severe pain in the calf muscles with the consequent inability to walk in nine patients. Toe walking was reported in six children and wide-base gait in one patient. The full blood count showed leukopenia (eight cases) and thrombocytopenia (five cases). Blood biochemistry typically detected elevated muscle enzymes (creatine kinase and aspartate aminotransferase) and elevated myoglobin in all patients. Influenza B was confirmed in all study patients. They all recovered spontaneously within two to four days. Conclusions: Benign acute childhood myositis presents with the clinical picture of transient muscle disorders resulting in difficulty walking and very rarely can be complicated by rhabdomyolysis and kidney failure. It is most often associated with influenza B and affects school age children, mostly males. Good awareness of the condition facilitates the differential diagnosis and enables to rule out other more serious causes of difficulty walking. Symptomatic therapy is an adequate option and the patient recovers spontaneously within a couple of days. Early recognition of the disease avoids unnecessary diagnostic and therapeutic interventions.

Klinika dětské neurologie FN Brno LF UK Brno Bohunice

Klinika dětských infekčních nemocí FN Brno LF MU Brno Bohunice

Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno LF MU Brno Bohunice

Benign acute childhood myositis as a complication of influenza B and its differential diagnosis