Někteří lidé se na bolest adaptují dobře, zatímco jiní ne; podobné je to se zvládáním porodní bolesti. Právo ženy tišit porodní bolest i přes moderní technický pokrok v medicíně předpokládá nabídnout rodícím ženám i nefarmakologické prostředky zvládání bolesti a specifické zvládací strategie. Ženy samotné během porodu používají pro zvládání bolesti řadu copingových strategií. Předporodní vzdělávání poskytuje ženám příležitost připravit se před porodem na bolesti, které jsou s ním spojené. Nicméně se obvykle uskutečňuje na základě jen minimálního odkazu na literaturu, která se zabývá psychologickými faktory ovlivňujícími zážitek bolesti. Tento přehledný článek se proto snaží ukázat, jak může současný vývoj psychologických poznatků tuto péči zlepšit. Zejména oblast copingových strategií, faktory ovlivňující jejich využívání v praxi a efektivitu. Článek proto vychází z literatury, která se zabývá jak zvládáním akutní bolesti, tak zvládáním bolesti při porodu. V úvodu definuje coping, zaměřuje se především na aktivní copingové strategie (kognitivní i behaviorální) a jejich efektivnost při zvládání porodní bolesti. Zdůrazňuje posílení těch, které jsou při zvládání porodní bolesti adaptivnější, protože množství i typy strategií užitých ke zvládání porodní bolesti jsou velmi individuální a mohou být velmi pestré. Článek dále popisuje některé kognitivní teorie, které vnímají záměr chování jako klíčový prediktor pro výběr copingových strategií, a postoje lékaře, jež mohou výběr copingových strategií ovlivnit. V závěru článek zdůrazňuje nutnost plánování copingových strategií ke zvládání porodní bolesti a shrnuje vliv psychologických poznatků na zlepšení předporodního vzdělávání žen. Apeluje na nutnost promyšleného systému předporodní přípravy, kde by se zvládací dovednosti vyučovaly. Shrnuje doporučení pro realizaci efektivního předporodního vzdělávání: rozšířit copingové strategie o strategie založené na kognitivní bázi. Pomoci ženám najít a pochopit podstatu jejich vlastních zvládacích stylů včetně všech vzorů katastrofizování bolesti a objevit jejich vlastní zvládací strategie pro zvládání porodní bolesti. Posílit pocity vlastní zdatnosti pomocí praktické výuky a upevnit je pomocí podpory lektora. Pomoci ženě uskutečnit plán, který povede ke změně kontextu porodní bolesti. Aktivně podpořit posílení využívání copingových strategií také ze strany partnera rodičky. Výše uvedené předpokládá velmi úzkou spolupráci porodníka, anesteziologa, klinického psychologa, porodní asistentky a dalších zdravotníků při předporodní přípravě. Jsme si vědomi, že některá doporučení v tomto článku nebudou vždy uskutečnitelná za všech podmínek. Čtenáři ale předkládáme takový pohled na zvládání porodní bolesti, který by mohl posílit multidisciplinární péči nejen o rodičku, ale i těhotné a ženy po porodu.

While some people adapt well to pain, others do not. The same applies to coping with labour pain. Irrespective of the huge technical progress in medicine, a woman's right to pain relief should include the offer of non-pharmacological pain control resources and specific coping strategies. During childbirth women themselves manage pain using a range of coping strategies. Antenatal education provides an opportunity prior to birth to help women to prepare for an often painful event. But, this is usually carried out with little reference to the literature regarding psychological factors which influence the experience of pain. This review article seeks to consider how recent developments in psychological knowledge could enhance care. Especially the range of coping strategies and factors influencing their efficacy and implementation. That is why this article draws on the literature on coping with both acute pain and labour pain. The article starts with a definition of coping and focuses primarily on active coping strategies (both cognitive and behavioural) and their effectiveness in coping with labour pain. The article emphasises the strengthening of strategies that are more adaptive in coping with labour pain. The number and types of strategies used in coping with labour pain are individual and varied. The article further describes certain cognitive theories that understand the purpose of our behaviour as a key predictor in selecting coping strategies and attitudes of the doctor, which can influent choice of coping strategies. Finally, the article reconfirms the necessity of planning coping strategies in order to cope with labour pain and provides a summary of the influence of psychological knowledge on the improvement of women's prenatal education. Invokes a well designed system of prenatal preparation for the woman to learn the necessary coping skills. The article makes the recommendations for effective antenatal education: Increase the range of coping strategies to include cognitive based strategies. Help women to identify and understand the nature of their own coping styles including any patterns of pain catastrophizing and to develop their own coping strategies for labour pain. Intensify feelings of self-efficacy by practice and reinforcement by the help of the lector. In woman develop implementation intentions which account for the changing context of labour pain. Actively develop reinforcement of use of identified coping strategies also by partner of woman in childbed. Information mentioned above assume the very narrow cooperation of obstetrician, anaesthesiologist, clinical psychologist, midwife and other healthcare professionals on antenatal education. We realize that certain recommendations cannot always be implemented. Nevertheless, we believe that the view of coping with labour pain presented in this article might help the reader to understand the need for multidisciplinary care for women not only in labour, as well as multidisciplinary prenatal and postnatal care.

Oddělení klinické psychologie FN KV Praha

Oddělení klinické psychologie FN Motol Praha

Ústav ošetřovatelství 2 LF UK a FN Motol Praha

Psychological aspects of coping wits acute labour pain

Literatura