Někteří lidé se na bolest adaptují dobře, zatímco jiní ne; podobné je to se zvládáním porodní bolesti. Právo ženy tišit porodní bolest i přes moderní technický pokrok v medicíně předpokládá nabídnout rodícím ženám i nefarmakologické prostředky zvládání bolesti a specifické zvládací strategie. Ženy samotné během porodu používají pro zvládání bolesti řadu copingových strategií. Předporodní vzdělávání poskytuje ženám příležitost připravit se před porodem na bolesti, které jsou s ním spojené. Nicméně se obvykle uskutečňuje na základě jen minimálního odkazu na literaturu, která se zabývá psychologickými faktory ovlivňujícími zážitek bolesti. Tento přehledný článek se proto snaží ukázat, jak může současný vývoj psychologických poznatků tuto péči zlepšit. Zejména oblast copingových strategií, faktory ovlivňující jejich využívání v praxi a efektivitu. Článek proto vychází z literatury, která se zabývá jak zvládáním akutní bolesti, tak zvládáním bolesti při porodu. V úvodu definuje coping, zaměřuje se především na aktivní copingové strategie (kognitivní i behaviorální) a jejich efektivnost při zvládání porodní bolesti. Zdůrazňuje posílení těch, které jsou při zvládání porodní bolesti adaptivnější, protože množství i typy strategií užitých ke zvládání porodní bolesti jsou velmi individuální a mohou být velmi pestré. Článek dále popisuje některé kognitivní teorie, které vnímají záměr chování jako klíčový prediktor pro výběr copingových strategií, a postoje lékaře, jež mohou výběr copingových strategií ovlivnit. V závěru článek zdůrazňuje nutnost plánování copingových strategií ke zvládání porodní bolesti a shrnuje vliv psychologických poznatků na zlepšení předporodního vzdělávání žen. Apeluje na nutnost promyšleného systému předporodní přípravy, kde by se zvládací dovednosti vyučovaly. Shrnuje doporučení pro realizaci efektivního předporodního vzdělávání: rozšířit copingové strategie o strategie založené na kognitivní bázi. Pomoci ženám najít a pochopit podstatu jejich vlastních zvládacích stylů včetně všech vzorů katastrofizování bolesti a objevit jejich vlastní zvládací strategie pro zvládání porodní bolesti. Posílit pocity vlastní zdatnosti pomocí praktické výuky a upevnit je pomocí podpory lektora. Pomoci ženě uskutečnit plán, který povede ke změně kontextu porodní bolesti. Aktivně podpořit posílení využívání copingových strategií také ze strany partnera rodičky. Výše uvedené předpokládá velmi úzkou spolupráci porodníka, anesteziologa, klinického psychologa, porodní asistentky a dalších zdravotníků při předporodní přípravě. Jsme si vědomi, že některá doporučení v tomto článku nebudou vždy uskutečnitelná za všech podmínek. Čtenáři ale předkládáme takový pohled na zvládání porodní bolesti, který by mohl posílit multidisciplinární péči nejen o rodičku, ale i těhotné a ženy po porodu.
While some people adapt well to pain, others do not. The same applies to coping with labour pain. Irrespective of the huge technical progress in medicine, a woman's right to pain relief should include the offer of non-pharmacological pain control resources and specific coping strategies. During childbirth women themselves manage pain using a range of coping strategies. Antenatal education provides an opportunity prior to birth to help women to prepare for an often painful event. But, this is usually carried out with little reference to the literature regarding psychological factors which influence the experience of pain. This review article seeks to consider how recent developments in psychological knowledge could enhance care. Especially the range of coping strategies and factors influencing their efficacy and implementation. That is why this article draws on the literature on coping with both acute pain and labour pain. The article starts with a definition of coping and focuses primarily on active coping strategies (both cognitive and behavioural) and their effectiveness in coping with labour pain. The article emphasises the strengthening of strategies that are more adaptive in coping with labour pain. The number and types of strategies used in coping with labour pain are individual and varied. The article further describes certain cognitive theories that understand the purpose of our behaviour as a key predictor in selecting coping strategies and attitudes of the doctor, which can influent choice of coping strategies. Finally, the article reconfirms the necessity of planning coping strategies in order to cope with labour pain and provides a summary of the influence of psychological knowledge on the improvement of women's prenatal education. Invokes a well designed system of prenatal preparation for the woman to learn the necessary coping skills. The article makes the recommendations for effective antenatal education: Increase the range of coping strategies to include cognitive based strategies. Help women to identify and understand the nature of their own coping styles including any patterns of pain catastrophizing and to develop their own coping strategies for labour pain. Intensify feelings of self-efficacy by practice and reinforcement by the help of the lector. In woman develop implementation intentions which account for the changing context of labour pain. Actively develop reinforcement of use of identified coping strategies also by partner of woman in childbed. Information mentioned above assume the very narrow cooperation of obstetrician, anaesthesiologist, clinical psychologist, midwife and other healthcare professionals on antenatal education. We realize that certain recommendations cannot always be implemented. Nevertheless, we believe that the view of coping with labour pain presented in this article might help the reader to understand the need for multidisciplinary care for women not only in labour, as well as multidisciplinary prenatal and postnatal care.
- MeSH
- adaptace psychologická * MeSH
- chování MeSH
- kognice MeSH
- lidé MeSH
- matky * psychologie výchova MeSH
- porodní bolesti * psychologie MeSH
- porodní děj psychologie MeSH
- prenatální péče MeSH
- příprava pro nastávající rodiče MeSH
- psychologická teorie MeSH
- role lékaře MeSH
- těhotenství MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Článek představuje oblast aplikované psychologie na léčbu bolesti. Orientuje se na psychologické faktory jako je strach z bolesti, depresi a zvládání u pacienta s chronickou nenádorovou bolestí zad. Ty se ukazují jako ústřední v zážitku bolesti, v dávkování efektivní analgezie i pro léčbu chronické bolesti a invalidity. Proto by léčba pacienta s chronickou bolestí měla být komplexní, interdisciplinární a psychoterapie by měla být součástí programu léčby bolesti, což má signifikantní efekt v celkovém zážitku bolesti, stresu a využívání zdravotní péče. Článek se zaměřuje se na užití kognitivně-behaviorání terapie (KBT). Popisuje multidiciplinární léčbu bolesti, prováděnou multidisplinárním týmem Centrech pro léčbu bolesti, které je KBT součástí.
The article exemplifies the area of applied psychology for pain therapy. It is oriented at psychological factors such as fear of pain, depression and managing in patient with chronic non-tumor back pain. These factors tend to be central in the pain experience, in dosing drug analgesia as well as therapy of chronic pain and invalidity. The therapy of patient with a chronic pain should be therefore complex, interdisciplinary and psychotherapy should be inseparable of the program of pain therapy and thereby exert a significant effect in the general experience of pain, stress and use of medical care. The article concentrates on the use of cognitive-behavioral therapy (CBT). The multidisciplinary therapy of pain, performed by a multidisciplinary team at the Centers of pain therapy, which includes CBT it its activities is described.
[Psychotherapy approach in patient with psoriasis]
Článek se zaměřuje na užití psychoterapeutického přístup v rámci multidisciplinární léčby psoriázy. Vychází z biopsychosociálního modelu dermatóz. Popisuje kazuistiku, která demonstruje vliv psychosociálních faktorů při vzniku, průběhu i exacerbaci onemocnění a důsledky psoriázy na kvalitu života. U pacientů, kteří maladaptivně zvládají kožní nemoc, má dermatolog následující možnosti: pacient specifikuje problém sám, nebo se podaří problémy pacienta spojené s kůží najít společně s týmem. Součástí dermatologického týmu může být klinický psycholog, který užívá psychologické vyšetření a škálu psychologických přístupů ke zlepšení kvality života, efektivní využití sociální opory, zvládání stresu i jednotlivých projevů kožních onemocnění. Psychoterapeutický přístup v diagnostice a léčbě psoriázy si zaslouží více pozornosti dermatologů. Pozitivem by mohlo být širší zavedení psychoterapeutických modelů a pojmů v každodenní dermatologické léčbě, které by se zaměřily na komplexní a vzájemný vliv psychologických faktorů a kůže.
The article focuses on using psychotherapy in terms of multidisciplinary treatment of psoriasis. Rises from biopsychosocial model of dermatosis. Describes case-study, which demonstrates effect of psychosocial factors in formation, course and exacerbation of disorder and concequences of psoriasis to quality of life. In patients, which cope with dermatology illness maladaptivelly, the dermatologist has following possibilities: the patient specifies problem her/himself, or manage the problems of patient connected to skin to find out together with team. Part of the team can be clinical psychologist, which use psychological assessment and spectrum of psychological approaches to improve of quality of life, effective utilisation of social support, stress management and single manifestation of dermatology illnesses. Psychotherapeutical approach in treatment of psoriasis deserves more attention of clinicians dermatologists. Positive would be the wider introduction of psychotherapeutical models and constructs into everyday dermatology practice which recognize the complex interplay between psychology and the skin.
- Klíčová slova
- biopsychosociální léčba,
- MeSH
- dospělí MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- konflikt v rodině psychologie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- pacienti * psychologie MeSH
- psoriáza * etiologie psychologie terapie MeSH
- psychický stres komplikace MeSH
- psychosomatické poruchy komplikace psychologie MeSH
- psychoterapie * metody MeSH
- sociální izolace psychologie MeSH
- sociální opora MeSH
- zdraví rodiny MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- kognitivně behaviorální terapie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * metody MeSH
- péče o umírající * metody MeSH
- psychoterapeutické procesy MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- umírající psychologie MeSH
- zármutek MeSH
- ztráta blízké osoby MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Pokroky současné medicíny výrazně zvýšily šance na léčbu onkologických onemocnění a přispívají k prodloužení života pacientů. O to více prostoru vzniká v rámci komplexní léčby pro psychoterapeutické intervence. Lidé, kteří čelí konci svého života v důsledku onkologického onemocnění, tak činí v různém prostředí. Mohou se rozhodnout zůstat doma, žít s rodinou nebo druhými lidmi, nebo se přestěhovat např. do zařízení následné péče, domova pro seniory, nebo léčebny dlouhodobě nemocných. Mohou být jakéhokoli věku, od mladých dospívajících až po starce. Lidé, kteří se náhle ocitnou v nemocničním prostředí, se musí vyrovnat s významnými změnami tělesných schopností, prostředí, běžných denních činností. Navíc se musí vypořádat s problémy konce života, častokrát mnohem dřív, než předpokládali. Tyto mnohonásobné ztráty se skládají ze ztrát přátel, domácích mazlíčků, všedních denních činností a produktivního, prospěšného a aktivního životního stylu. K těmto záležitostem musí psychoterapeut přihlédnout během terapie. Článek se proto věnuje užití kognitivně behaviorální terapie (KBT) u pacientů čelících konci života. Je popsána komorbidita, indikace, překážky, techniky a doporučeny další návrhy.
Progresses of recent medicine markedly increased opportunities to treat oncological illnesses and support extension of patients´ lives. All the more space rises for psychoterapeutical interventions in terms of comprehensive treatment. People who face the end of the life due to oncological illness do so in many different settings. They may choose to remian at home, live with the family or others or move into extended care facilities, senior homes, or long term facilities. They may be of any age, from early teens to the indiem elderly. People, who find themselves suddenly living in hospital settings are faced with significant changes in their physical abilities, environment, daily routines and control over even minor decision in addiciton to dealing with end of life issues, many times much earlier than they anticipated. These multiple losses are compounded by losses of friends, pets, familiar routines and productive, useful and busy lifestyle. As a resulst must psychotherapist take these issues into concideration during therapy. That is why the article focuses on the use of cognitive-behavioral therapy (CBT) with persons facing the end of life. Commorbidity, indications, barriers and techniques are outlined and future direction recommended.
- MeSH
- bolest komplikace psychologie MeSH
- deprese komplikace psychologie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie * metody MeSH
- kognitivní poruchy komplikace MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- nádory psychologie MeSH
- paliativní péče * MeSH
- péče o umírající metody psychologie MeSH
- umírající * psychologie MeSH
- úzkost komplikace psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Článek popisuje biopsychosociální model smíšených dermatóz, který uvádí do jiných souvislostí diagnostické a léčebné postupy v dermatologii a psychosociální úroveň dermatózy. Zaměřuje se především na psychosociální mechanizmy, které mohou přispívat ke vzniku, formování a udržování dermatologických symptomů. Popisuje některé psychologické faktory, dává obecný přehled o psychosociálních důsledcích kožních nemocí, vlivu stresu na kůži, významu sociální opory a komorbiditě s psychiatrickými onemocněními. Biopsychosociální model dermatóz tak za prvé integruje psychologický přístup do lékařské péče (diagnostiky i léčby) a za druhé zdůrazňuje mezioborovou spolupráci s odborníky na duševní zdraví (klinický psycholog, psychiatr). Tím se nabízí zavedení psychologických přístupů v léčbě dermatóz k její celkově větší úspěšnosti.
This article summarizes the biopsychosoical model of miscellanesous dermatosis, which states in other connections diagnostic a therapeutic procedures in dermatology and psychosocial level of dermatosis. Focuses first of all on psychosocial mechanisms, which can contribute to the formation, expression and maintenance of dermatological symptoms. Describes some psychological factors, also reviews the psychosocial impact of skin diseases generally, the impact of stress on skin, importace of social support and comorbidity with psychiatric diseases. Biopsychosoical model of dermatosis that way first integrates psychological approach into medical treatment (diagnostics and cure) and second, emphasizes interfield cooperation with mental health specialists (clinical psychologist, psychiatrist). This is to offer the introduction of psychological approaches in treatment of dermatosis for its better fruitfulness.
- Klíčová slova
- psychosociální faktory, stres,
- MeSH
- duševní poruchy komplikace MeSH
- komorbidita MeSH
- kožní nemoci etiologie psychologie MeSH
- lidé MeSH
- pacienti psychologie MeSH
- psychický stres komplikace MeSH
- psychologie MeSH
- sociální opora MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
