• MeSH
• deprese komplikace   MeSH
• duševní únava komplikace   MeSH
• kardiovaskulární nemoci psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• osobnost typu A MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sociální facilitace MeSH
• sociální izolace psychologie   MeSH
• úzkost komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Spokojenost žen s porodem lze definovat jako retrospektivní hodnocení porodu rodičkou, které odráží její celkovou úroveň spokojenosti, pohody a emocionální reakce na porodní proces. Cíl: Cílem tohoto výzkumu bylo hledat významné psychosociální faktory, které ovlivňují spokojenost žen s porodem. Metodika: Byla provedena retrospektivní průřezová studie s využitím online dotazníku. Získali jsme 870 řádně vyplněných dotazníků od žen po porodu. Hlavním měřicím nástrojem byla česká verze revidované Škály spokojenosti s porodem (CZ-BSS-R). Výsledky: U celkové škály CZ-BSS-R a jejích dílčích škál byl zjištěn statisticky významný vliv předchozí zkušenosti žen s porodem, vliv psychického stavu ženy před porodem a vliv nerušeného kontaktu ženy s novorozencem po porodu (p < 0,05). Významně spokojenější s porodním zážitkem byly ženy, které měly u porodu přítomnou blízkou osobu (p < 0,05), ale také ženy, které doprovázela při porodu soukromá porodní asistentka nebo dula (p < 0,05). Ženy s porodním plánem byly významně méně spokojené s kvalitou péče během porodu než ženy bez porodního plánu (p > 0,05). Závěr: Zdravotníci, zejména porodní asistentky, mají možnost pozitivně ovlivnit porodní zkušenosti žen. Klíčovými prvky péče zaměřené na ženy jsou respekt k jedinečnosti, znalost toho, co ženy od porodu očekávají, věnování pozornosti psychickému stavu žen před porodem, umožnění ženám nerušený kontakt s novorozencem bezprostředně po porodu, právo volby a nepřetržitá péče porodních asistentek.

Introduction: Women's satisfaction with childbirth can be defined as a retrospective assessment that reflects the overall level of satisfaction, well-being, and emotional response to the birth process. Aim: To search for significant psychosocial factors that influence women's satisfaction with childbirth. Methods: A retrospective cross-sectional study was conducted using an online questionnaire. We obtained 870 properly completed questionnaires from postpartum women. The main measurement tool was the Czech version of the Birth Satisfaction Scale-Revised (CZ-BSS-R). Results: There was a statistically significant effect of women's previous experience of childbirth, the effect of psychological state before childbirth, and the effect of undisturbed contact with the newborn after childbirth (p < 0.05) on women's satisfaction with childbirth (CZ-BSS-R total score and its subscales). Women who had a close person present at the birth (p < 0.05) were significantly more satisfied with the experience, as were women who had a private midwife or doula attend the birth (p < 0.05). Women with a birth plan were significantly less satisfied with the quality of care during labour than women without a birth plan (p > 0.05). Conclusion: Health professionals, especially midwives, can influence a woman's birth experience in a positive way. The key elements of women-centred care are respect for individuality, knowing what women expect from birth, paying attention to women's psychological state before birth, allowing women uninterrupted contact with their newborn immediately after birth, the right to choose, and continuous care from midwives.

• MeSH
• babictví MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelství v péči o matku a dítě MeSH
• péče orientovaná na pacienta MeSH
• porod * MeSH
• porodnická centra MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spokojenost pacientů * MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Psychosociální rizikové faktory se uplatňují v etiopatogenezi schizofrenie spolu s faktory environmentálními a genetickými. V práci jsou prezentová- ny výsledky vyhodnocení úlohy psychosociálních faktorů u schizofrenie v rámci projektu Epidemiologie a genetika schizofrenie. Faktory jako nižší vzdělání, nezaměstnanost, rodinný stav, počet dětí, problémy s blízkými osobami, úmrtí blízké osoby, domácí násilí, fyzické nebo emocionální strá- dání, šikana a komplikace v těhotenství matky byly u nemocných schizofrenií statisticky významně více vyjádřeny než u skupiny kontrolních osob.

Psychosocial risk factors are together with environmental and genetic factors engaged in etiopathogenesis of schizophrenia. In this paper, the results of the project Epidemiology and Genetics of Schizophrenia are presented. Factors like a lower education, unemployment, family status, number of children, problems with close persons, death of the closest person, home violence, physical or emotional deprivation, bullying and complication in the mother´s pregnancy have been statistically more pronounced in the patients with schizophrenia in comparison with control subjects.

• MeSH
• biochemická analýza krve MeSH
• epidemiologické faktory MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• lidé MeSH
• osobnostní dotazník MeSH
• preventivní psychiatrie MeSH
• rizikové faktory * MeSH
• schizofrenie * epidemiologie   etiologie   genetika   MeSH
• sociální psychologie * MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Mutace genů podmiňující náchylnost k některým typům nádorových onemocnění vykazují autozomálně dominantní typ dědičnosti. Uvedení genetických testů pro tyto mutace do praxe iniciovalo i odborné studie zabývající se psychosociální problematikou testovaných jedinců. Genetické testování představuje psychickou zátěž, a to jak pro osoby ještě nepostižené, tak i pro pacienty, u nichž k rozvoji nádorového onemocnění již došlo. Psychosociální charakteristiky zájemce o test zároveň ovlivňují jeho akceptaci testu, psychické ladění, životní styl a zdravotní chování. Psychologickou podporu v průběhu celého procesu genetického testovaní poskytuje testovaným osobám především pracovník genetické poradny. Výsledky a obecné závěry psychosociálních studií mohou napomoci v přesnějším zaměření genetické konzultace a také ve splnění očekávání zájemců o test. Proto jsou sledovány předevšímmotivace vedoucí k podstoupení testu, psychický stav, vliv rodinného zázemí a podpory u testované osoby, a případné zapojení psychologa do procesu genetického testování.

Mutations in predisposing genes for some of the hereditary forms of cancer exhibit autosomal dominant mode of inheritance. Introduction of genetic tests for these mutations to the clinical practice initiated studies focused on the psychosocial factors associated with genetic testing. Undergoing the genetic testing is a stressful experience for both the healthy individuals in risk and the patients already affected with cancer. The psychosocial characteristics of the tested individual influence not only the psychological functioning during the testing but also the acceptance of the test, and generally his life style and health practices. Psychological support during the genetic testing process is mostly provided by the genetic counsellor. The findings of psychosocial studies might be therefore helpful for the focusing of the genetic consultation, and fulfilling the client needs and expectations towards testing. Factors of motivation, psychological state, influence of family situation and support, and optionally the involvement of a psychologist into the process of genetic testing are observed.

• MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• genetické poradenství MeSH
• genetické testování MeSH
• lidé MeSH
• nádory diagnóza   genetika   MeSH
• sociální psychologie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Nízký socioekonomický status (SES), v ČR určený především jen základním dosaženým vzděláním, nedostatek sociální podpory, stres v práci a rodině, hostilita, osobnost D-typu, deprese a anxiozita zvyšují riziko vzniku a zhoršují prognózu kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Jsou překážkou zlepšení zdraví a životního stylu, snižují adherenci k prevenci a léčbě. Korelují, zejména nízký SES, se zvýšenou prevalencí klasických KV-rizikových faktorů. Rozdíly v prevalenci rizikových faktorů, např. podle vzdělání, které jsou výraznější u faktorů ovlivněných životním stylem (kouření, obezita, nedostatečná fyzická aktivita), méně výrazné u faktorů ovlivněných terapií (vysoký TK, hypercholesterolemie), se v posledních letech zvýraznily. Cílená detekce a kontrola klasických KV-rizikových faktorů je u osob s nízkým SES zásadní a významně zlepšuje jejich prognózu. Kontrola psychosociálního stresu a léčba deprese a anxiozity může zlepšit kvalitu života a vést k pozitivní změně životního stylu; důkazy, že předcházejí KV-onemocněním a zlepšují jejich prognózu, nejsou dosud jednoznačné. Psychosociální faktory KV-rizika bychom měli cíleně zjišťovat a snažit se je pozitivně ovlivnit, jakkoliv to vyžaduje čas, empatii a často i týmovou spolupráci.

Low socio-ecomic status, in the Czech Republic determined above all by achieved only basic education, lack of social support, stress at work and in family life, hostility, type D ("distressed“) personality, depression and anxiety increase the risk of developing cardiovascular (CV) disease and worsen its prognosis. Psychosocial factors act as bariers to health promotion and lifestyle improvement and decrease prevention and treatment adherence. They are associated, especially low socio-economic status, with increased prevalence of classical CV risk factors. The differences in prevalence of cardiovascular risk factors, e.g. according to education, are more pronounced in factors due to unhealthy life style (smoking, obesity, less physical aktivity and less pronounced in "treatable" factors (high blood pressure, hypercholesterolemia) and increased recently. Searching for and control of classical CV risk factors is in persons with low socio-economic status fundamental and substantially improves their prognosis. Control of psychosocial stress and treatment of depression and anxiety improves quality of life and facilitates behavioural change, the evidence, that they prevent CV disease and improve outcomes is still inconclusive. Nevertheless, in our patients we should search actively for psychosocial risk factors and try to control them, though it involves time, empathy and often team collaboration.

• Klíčová slova
• anxiozita, kardiovaskulární riziko,
• MeSH
• deprese MeSH
• kardiovaskulární nemoci * etiologie   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• nízký socioekonomický status MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kardiovaskulární onemocnění jsou stále na prvním místě v příčinách úmrtí v České republice. Náhlá srdeční smrt je defi nována jako úmrtí z přirozených příčin, které se vyskytne do jedné hodiny od vzniku symptomů. Ke snížení počtu náhlých srdečních smrtí je třeba vyhledávat pacienty, kteří mají rizikové faktory pro vznik náhlé srdeční smrti. Tyto faktory lze rozdělit na faktory patofyziologické a psychosociální, tj. faktory životního stylu. Psychosociální a socioekonomické faktory hrají významnou roli při vzniku náhlé srdeční smrti a v počtu přeživších pacientů. Tyto faktory můžeme rozdělit na depresivní poruchy, úzkostné poruchy, pocity hněvu a nepřátelství, osobnostní charakteristiky, sociální vazby, podporu, sociální konfl ikt, akutní a chronický životní stres. Autoři uvádějí nejnovější poznatky vlivu jednotlivých rizikových faktorů na vznik náhlé srdeční smrti. Vzhledem ke společenskému významu a ekonomické náročnosti náhlé srdeční smrti je třeba se tomuto problému cíleně věnovat. V současné době neexistují žádné jednoznačné testy a strategie, které by v běžné populaci stratifi kovaly osoby s rizikem náhlé srdeční smrti. Primární prevenci náhlé srdeční smrti je třeba zaměřit na známé rizikové faktory včetně těch psychosociálních.

Cardiovascular diseases continue to be the leading cause of death in the Czech Republic. Sudden cardiac death is defi ned as death from natural causes occurring within one hour of the onset of symptoms. Eff orts to reduce rates of sudden cardiac death require the identifi cation of patients with risk factors for sudden cardiac death. These can be divided into pathophysiological and psychosocial factors (i.e., lifestyle ones). Psychosocial and socioeconomic factors play a major role in the incidence of sudden cardiac death and survival rates. The factors can be subdivided into depressive disorders, anxiety disorders, anger and hostility, personality characteristics, social bonds, support, social confl ict, acute and chronic life-related stress. The authors report the latest concepts regarding the eff ects of individual risk factors on the incidence of sudden cardiac death. Given its societal implications and costs related to sudden cardiac death, the issue should be addressed consistently. No conclusive tests and strategies are currently available to identify and stratify, in the general population, individuals at risk of sudden cardiac death. Primary prevention of sudden cardiac death should focus on established risk factors including the psychosocial ones.

• MeSH
• kardiovaskulární nemoci psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• náhlá srdeční smrt epidemiologie   etiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Psychosociální faktory významně participují na patogenezi komplexních chorob. Jejich působení na mnoha úrovních organismu koresponduje s bio-psycho-sociálním konceptem zdraví a nemoci. Mozek, chování a imunita jsou úzce propojeny a reagují na environmentální kontext. Účinky chronického psychosociálního stresu popisuje model alostatické zátěže, jenž ozřejmuje dynamičnost nastavení biologických procesů a význam mozku pro zpětnovazebnou regulaci v adaptaci na prostředí. Osobnost jedince, jeho kognitivní a emoční charakteristiky, kvalita sociálních vztahů a socioekonomické faktory modifikují stresovou zátěž a mají přímý i nepřímý vliv na zdraví. Řada účinků psychosociálních faktorů je zprostředkována epigeneticky; v období raného vývoje tento mechanismus formuje vulnerabilitu vůči rozvoji patologií souvisejících se stresem. Psychické, genetické, behaviorální a environmentální vlivy spolu průběžně interagují. Nepřímé účinky psychosociálních faktorů spočívají v modifikaci chování a životního stylu. Toto působení je obousměrné, neboť životní styl zpětně ovlivňuje psychické a fyzické zdraví. Přístupy, zaměřené na podporu odolnosti vůči stresu, mají důležité místo v prevenci.

Psychosocial factors significantly participate in the pathogenesis of complex diseases. Their effects correspond to the bio-psycho-social concept of health and disease on many levels. Brain functions, behaviour and immunity are closely linked and responsive to the environmental context. The effects of chronic psychosocial stress are described by the allostatic load model which highlights dynamic adjustment of biological processes and the importance of the brain for feedback regulation in adapting to the environment. The personality of an individual, his cognitive and emotional characteristics, quality of social relationships and socioeconomic factors modify stress load and have a direct and indirect impact on health. Many of the effects of psychosocial factors are mediated epigenetically. In the early development epigenetic mechanisms form the vulnerability to stress-related pathologies. Psychological, genetic, behavioural and environmental factors continuously interact. The indirect effects of psychosocial factors are contained in the modification of behaviour and lifestyle. These effects are bidirectional, because lifestyle in turn has an impact on mental and physical health. Approaches aimed at promoting resilience to stress play an important role in prevention.

• Klíčová slova
• civilizační nemoci, psychosociální determinanty zdraví,
• MeSH
• alostáza fyziologie   MeSH
• cvičení MeSH
• deprese MeSH
• duševní zdraví MeSH
• fyziologická adaptace MeSH
• lidé MeSH
• náchylnost k nemoci MeSH
• odolnost vůči nemocem * fyziologie   genetika   imunologie   MeSH
• osobnost fyziologie   MeSH
• psychický stres komplikace   psychologie   MeSH
• sociální prostředí MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• životní styl * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• epilepsie MeSH
• lidé MeSH
• psychologie MeSH
• psychoterapie MeSH
• sociální problémy MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Článek popisuje biopsychosociální model smíšených dermatóz, který uvádí do jiných souvislostí diagnostické a léčebné postupy v dermatologii a psychosociální úroveň dermatózy. Zaměřuje se především na psychosociální mechanizmy, které mohou přispívat ke vzniku, formování a udržování dermatologických symptomů. Popisuje některé psychologické faktory, dává obecný přehled o psychosociálních důsledcích kožních nemocí, vlivu stresu na kůži, významu sociální opory a komorbiditě s psychiatrickými onemocněními. Biopsychosociální model dermatóz tak za prvé integruje psychologický přístup do lékařské péče (diagnostiky i léčby) a za druhé zdůrazňuje mezioborovou spolupráci s odborníky na duševní zdraví (klinický psycholog, psychiatr). Tím se nabízí zavedení psychologických přístupů v léčbě dermatóz k její celkově větší úspěšnosti.

This article summarizes the biopsychosoical model of miscellanesous dermatosis, which states in other connections diagnostic a therapeutic procedures in dermatology and psychosocial level of dermatosis. Focuses first of all on psychosocial mechanisms, which can contribute to the formation, expression and maintenance of dermatological symptoms. Describes some psychological factors, also reviews the psychosocial impact of skin diseases generally, the impact of stress on skin, importace of social support and comorbidity with psychiatric diseases. Biopsychosoical model of dermatosis that way first integrates psychological approach into medical treatment (diagnostics and cure) and second, emphasizes interfield cooperation with mental health specialists (clinical psychologist, psychiatrist). This is to offer the introduction of psychological approaches in treatment of dermatosis for its better fruitfulness.

• Klíčová slova
• psychosociální faktory, stres,
• MeSH
• duševní poruchy komplikace   MeSH
• komorbidita MeSH
• kožní nemoci etiologie   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• pacienti psychologie   MeSH
• psychický stres komplikace   MeSH
• psychologie MeSH
• sociální opora MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• psychiatrie