V posledních letech se doporučení pro očkování dětí a dospívajících několikrát změnila, a to na základě výsledků klinických studií, udílení licencí novým očkovacím látkám a na základě důkazů o slábnoucí imunitě. Přestože úspěšnost očkování je průkazná, dochází k odkladům nebo odmítnutím, což má za následek propuknutí různých onemocnění. Schémata pro očkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli (acelulární), proti virové hepatitidě typu A a B, proti onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae typu b, proti dětské obrně inaktivovanou vakcínou, proti planým neštovicím a schémata pro očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám se nezměnila. Naproti tomu v roce 2008 nahradila třináctivalentní pneumokoková konjugovaná vakcína původní sedmivalentní vakcínu; byla schválena nová dvoudávková perorální rotavirová vakcína; použití vakcíny proti tetanu, záškrtu a černému kašli (acelulární) se sníženým obsahem účinné látky bylo rozšířeno i na děti ve věku od sedmi do deseti let, kterým bylo podáno méně než pět dávek vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli (acelulární), a na všechny těhotné; booster dávka meningokokové vakcíny se doporučuje u dospívajících ve věku 16–18 let (není‑li první dávka podána až po 16. roce věku); byly schváleny nové vakcíny proti meningokokům pro děti s vysokým rizikem meningokokové nákazy; vakcína proti onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae typu b se začala aplikovat všem dětem ve věku od šesti měsíců; vakcína proti lidskému papilomaviru byla schválena pro použití u dospívajících chlapců a dívek. V chřipkové sezoně 2015–2016 může být dětem ve věku od dvou do osmi let podána buď živá oslabená, nebo inaktivovaná vakcína proti chřipce.

Recommendations for routine vaccinations in children and adolescents have changed multiple times in recent years, based on findings in clinical trials, licensure of new vaccines, and evidence of waning immunity. Despite the overwhelming success of vaccinations, vaccine delay and refusal are leading to pockets of vaccine‑preventable diseases. Schedules for diphtheria and tetanus toxoids, and acellular pertussis (DTaP); hepatitis A and B; Haemophilus influenzae type b (Hib); inactivated poliovirus; varicella; and measles, mumps, and rubella are unchanged. However, since 2008, 13‑valent pneumococcal conjugate vaccine has replaced the 7‑valent vaccine; a new two‑dose oral rotavirus vaccine has been approved; use of the tetanus toxoid, reduced diphtheria toxoid, and acellular pertussis vaccine has been expanded to children seven to 10 years of age who received fewer than five doses of DTaP, as well as during each pregnancy; a booster dose of meningococcal vaccine is recommended in adolescents 16 to 18 years of age (unless the first dose was given after 16 years of age); new meningococcal vaccines have been approved for use in infants at high risk of meningococcal disease; influenza vaccine has been expanded to routine use in all children six months and older; and the human papillomavirus vaccine has been approved for routine immunization of adolescent boys and girls. For the 2015–2016 influenza season, either live attenuated or inactivated vaccine can be administered to healthy children two to eight years of age.

Samuel Simmonds Memorial Hospital Barrow Alaska USA

Texas Tech University Family Medicine Residency at the Permian Basin Odessa Texas USA

Update on routine childhood and adolescent immunizations

Beran, Jiří,. Pravidelná imunizace dětí a adolescentů – aktualizované informace z USA - komentář. 2016.

Mucha, Cyril,. Novinky v očkování dětí a dospívajících - komentář. 2016.

Seifertová, Jarmila. Očkování z pohledu praktického lékaře pro děti a dorost - komentář. 2016.

Literatura