Terapie akutní fáze ischemické cévní mozkové příhody je zaměřena na omezení rozsahu poškození mozku co možná nejčasněji podanou reperfuzní léčbou a následnou sekundárně preventivní farmakoterapií. Klíčovým faktorem ve stanovení správné sekundárně preventivní strategie je objasnění etiologie ischemické cévní mozkové příhody zejména s ohledem na fakt, že riziko recidivy cévní mozkové příhody je nejvyšší během prvního týdne od příhody. Vyloučení potenciálních kardiovaskulárních zdrojů s různým embolizačním potenciálem je zásadním krokem v rámci sekundární prevence cévní mozkové příhody. Jícnová echokardiografi e je zobrazovací metodou volby v diagnostice možných kardiálních zdrojů embolizace do systémové cirkulace. Vzhledem k variabilitě nálezů zejména ve vztahu k reálné incidenci v různých populacích pacientů, a tedy k rozdílné rizikovosti těchto diagnostikovaných fenoménů a dále vzhledem k absenci randomizovaných dat prokazujících účinky intervence spočívající v ovlivnění působení těchto abnormalit je rutinní použití jícnové echokardiografi e u všech pacientů s kryptogenní ischemickou cévní mozkovou příhodou velmi sporné. Zejména u mladých jedinců s kryptogenní mozkovou ischemií bez rizikových kardiovaskulárních faktorů a současně s diagnostikovanou tromboembolickou žilní nemocí, respektive u starších jedinců se strukturálním srdečním onemocněním je vhodné provedení detailního echokardiografi ckého vyšetření s cílem identifi kovat všechny možné kardiální a cévní zdroje a cesty pro systémovou a paradoxní embolii.

Therapy of acute phase of ischemic central vascular accident is focused on immediate actions to suppress the severity of damage with the earliest possible initiation of reperfusion strategy together with initiation and maintenance of adequate therapy to prevent further cerebral reinfarctions. The key factor for adequate and effective secondary prevention is elucidation of the etiology of ischemic central vascular accident because the risk of brain reinfarction is the highest in the fi rst weeks after the primary event. The exclusion of potential cardiac or vascular sources of embolization into the cerebrovascular system is essential in choosing adequate secondary prevention. Origins of embolization are important to identify because they represent different thromboembolic risks. Transesophageal echocardiography is a frequently used diagnostic method after ischemic stroke. However, because of the variability in the frequency of cardiac fi ndings between studies of similar populations, the lack of correlation between cardiac abnormalities thought to be associated with each other and cryptogenic stroke, it is unclear if routine use of echocardiography in patients with cryptogenic stroke should be recommended. Its routine use to elucidate the causes of stroke has a role in some patient groups, especially in young patients who present with cryptogenic stroke and no cardiovascular risk factors, as well as in the setting of a deep venous thrombosis, and older patients with a suspicion for structural heart disease or left ventricular or left atrial thrombus.

1 interní klinika kardiologická Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc Olomouc Česká republika

Neurologická klinika Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc Olomouc Česká republika

Radiologická klinika Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc Olomouc Česká republika

Role of echocardiography in patients after ischemic stroke

Literatura