Hnutí praxe podložené důkazy ( medicíny podložené důkazy ustaveno v snahami o řízení kvality péče v vzbuzuje též odpor. Objevuje se důraz na důkazy podložené praxí včetně vlivu garantované úrovně služby. Cíle přehledu: Nahlédnout současný stav EBP a praxe založené na důkazech v psychologii (EBPP) včetně formulace případu a důrazu na vztah, aby bylo možné uvažovat o tom, jaké požadavky klade na EBP a na jednotlivé pomáhající odborníky setkání s pacientem a sdílené rozhodování, tedy též setkání vědy s hodnotami a důkazů se společenskou žádoucností. Závěry: Praxe podložená důkazy v psychologii se váže na praktikovy kompetence pro rozmanitost, pro spolupráci a pro kritickou reflexi včetně sebereflexe. Metodologická gramotnost umožňuje mj. všímat si vlivu kontextů a vlastních hodnot.

Context: The evidence-based practice movement (EBP) was developing during the seventieth in last century together with other efforts to manage quality of care in medicine; it was established in 1992. It spilled over into psychology and other professions, though it creates hostility, too. The practice-based evidence approach including the importance of service-level parameters has emerged. The aims of the overview: To view the contemporary conditions of the EBP and the EBPP (evidence based practice in psychology) including the evidence-based relationship and case formulation; to consider (on the basis of it) the demands that are placed on the EBP and individual professionals by the shared decision making – that means by encounter of person with person, of science with values, of evidence with social desirability. Conclusions: EBPP seems to be linked with practitioners´ cultural/diversity, collaboration and critical reflection (including self-reflection) competencies. Methodological literacy is needed to be aware of contextual and value ground of EBPP.

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy

Evidence-based practice in psychology: science and values

Literatura