Záměr. Cílem studie bylo (a) vytvořit nástroj pro odhad prekurzorů sklonu k agresivnímu chování, (b) testovat model vztahu mezi charakteristickým způsobem zpracování reality a sklonem k agresivnímu chování moderovaným pocitem nejistoty. Soubor a procedura: Data byla získána od reprezentativního vzorku 3159 českých školáků ve věkovém intervalu 13–15 let v rámci projektu Výzkum o názorech, zkušenostech a pocitech školních dětí. Interval pokrývá kritické období přechodu z dětství do časné adolescence. Respondenti vyplnili dotazník anonymně během výukové hodiny na webovém rozhraní za přítomnosti učitelů. Výsledky. Nálezy naznačují výraznou roli pocitu nejistoty, definovaného postavením jedince v rodině, ve škole i jeho životní spokojeností, jako mediátoru asociace mezi přirozenou dispozicí porušovat sociální normy, vrozenou tendencí reagovat impulsivně bez zvážení případných důsledků, sociální marginalitou a agresivním stylem řešení problémů. Výsledky naznačují možnost výchovné intervence jako účinného prostředku modifikace sociálně nežádoucího chování. Omezení studie. Závěry jsou limitované informačním rozsahem datové báze.

Objectives. The purpose of this paper was (a) to develop a tool for assessment precursors of propensity to aggressive behavior, (b) establish relationship between specific style of reality processing and inclination to solve social problems using aggressive strategies moderated by feelings of insecurity. Subjects and setting. Responses were obtained from a representative sample of 3,159 Czech schoolchildren between 13 and 15 years of age in the context of a project Opinions, experiences and feelings of schoolchildren. The interval covers the critical transition period from childhood to early adolescence. The subjects were asked to fill in the online questionnaire anonymously via the internet during regular classes under the supervision of their teachers. Results. The findings indicated noticeable role of security feeling, defined by a child standing in the family, at school, and life satisfaction, as a mediator of relationship between natural predispositions to break social norms, inherent tendency to react impulsively without taking into account consequences, social marginality and aggressive problem – solving style. The results suggest the possibility of educational intervention as a crucial means in modification of a sociably undesirable behavior. Study limitation. Conclusions are limited by informational scope of the database.

3 LF UK Praha

Národní ústav duševního zdraví Klecany

Precursors of aggressive behavior of adolescents: test of a mediational model

Literatura