Psychiatrické komplikace představují časté nežádoucí účinky kortikoidní léčby u dětských i dospělých pacientů. Kortizol hraje důležitou roli v metabolismu buněk a udržování homeostázy organismu. Podávání exogenních kortikoidů vede k potlačení tvorby endogenního kortizolu a nerovnováze mezi aktivitou glukokortikoidních a mineralokortikoidních receptorů, což je zřejmě podkladem narušení kognitivních funkcí a emoční dysregulace. Nežádoucí účinky se projevují širokým spektrem psychiatrických symptomů a syndromů různého stupně závažnosti od afektivních a úzkostných poruch, psychotických poruch a delirantních stavů, až po narušení kognitivních funkcí. Rovněž je významně zvýšeno riziko suicidálního jednání. Mohou se manifestovat kdykoliv během léčby nebo krátce po jejím skončení, přičemž nejčastěji dochází k jejich rozvoji během počátečních dvou týdnů léčby. Ohrožené vznikem komplikací jsou zejména mladší děti a starší pacienti. Hlavním rizikovým faktorem je vysoká dávka kortikoidů, avšak riziko vzniku komplikací nelze vyloučit ani při podávání velmi nízkých dávek kortikoidů. Zvýšené riziko představují onemocnění spojená s hypoalbuminémií (např. nefrotický syndrom) a s narušením hematoencefalické bariéry (např. SLE). Dalšími rizikovými faktory jsou přítomnost primárního psychiatrického onemocnění v anamnéze a předchozí psychiatrické komplikace po podání kortikoidů, nezanedbatelná je i možnost interakcí s ostatními léky na cytochromu P450. Je pravděpodobné, že dlouhodobě působící kortikoidy (např. dexamethason) způsobují častější psychiatrické komplikace oproti kortikoidům s kratším biologickým poločasem (např. prednison). Strategie léčby jsou založeny převážně na jednotlivých kazuistických sděleních či sériích kazuistik První krokem má být snížení dávky či vysazení kortikoidního preparátu z medikace pacienta, pakliže to primární onemocnění pacienta umožňuje. Pokud redukce dávky kortikoidů není možná nebo není dostačující ke zvládnutí obtíží, je indikováno zahájení specifické psycho-farmakologické léčby. U depresivity je vhodné nasazení antidepresiv typu SSRI, v případě psychotické deprese je prokázán efekt antipsychotik a elektrokonvulzivní terapie. Při podezření na bipolaritu je vhodné nasazení stabilizátorů nálady či atypických antipsychotik. Profylaktické podávání psychofarmak je doporučeno pouze při nutnosti podávat kortikoidy pacientům s anamnézou již proběhlé steroidní psychózy či epizody mánie. Klíčovou složkou prevence je dostatečná informovanost lékařů a důsledná edukace pacientů o riziku rozvoje nežádoucích účinků.

Psychiatrie complications are frequent side effects of corticosteroid therapy in pediatrie and adult patients. Cortisol plays an important role in the cell metabolism and in maintaining the homeostasis. Administration of exogenous corticosteroids leads to the suppression of endogenous cortisol secretion and causes an imbalance between glucocorticoid and mineralocorticoid receptor activity. It is hypothesized that this is the underlying mechanism of the disruption of cognitive functions and emotional dysregulation. Adverse events are manifested by a wide range of psychiatric symptoms and syndromes, of varying degrees of severity. These include disruption of cognitive functions, affective and anxiety disorders, psychotic disorders and delirious states. They also significantly increase the risk of suicidal behavior. They may onset at any time during corticosteroids use with the most frequent occurrence during the first two weeks of treatment. Younger children and the elderly patients are at highest risk. The main risk factor is a high dose of corticosteroids, however complications cannot be ruled out even when administering very low doses. Somatic risk factors include hypoalbu-minemia (eg. nephrotic syndrome) and the disruption of the blood-brain barrier (eg. Systemic Lupus Erythematosus). Other predisposing factors include a history of primary psychiatric disorder, previous psychiatric complications after corticosteroid use, and concomitant medication causing the interactions on the cytochrome P450. Long-acting corticosteroids (eg. dexamethasone) are likely to cause more frequent psychiatrie complications than those with shorter half-life (eg. prednisone). Treatment strategies are based largely on individual case reports or case series. The first step is to reduce the dose or withdraw the corticosteroid if the primary illness allows. If corticosteroid dose reduction is not possible or not sufficient to cope with psychiatric symptoms, the initiation of specific psychopharmacological treatment is indicated. For depression, it is advisable to use SSRI antidepressants, in the case of psychotic depression, the effect of both atypical antipsychotics and electrocon-vulsive therapy has been demonstrated. When bipolar disorder is suspected, the use of mood stabilizers or atypical antipsychotics is recommended. Prophylactic use of medication is reserved for patients with a history of steroid psychosis or episodes of mania. A key component of prevention is the adequate awareness of professionals and consistent education of patients about the risk of developing side effects.

Dětská psychiatrická klinika 2 LF UK a FN v Motole Praha

Psychiatrie adverse effects of corticosteroid treatment

Literatura