Tato studie je výsledkem badatelské činnosti podporované projektem "Včasné Intervence u Závažných Duševních Onemocnění", který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a Státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Úvod: Reforma psychiatrické péče v českém prostředí rozšířila v posledních letech debaty o transformaci stávajících psychiatrických zařízení, o procesu deinstitucionalizace a o možnostech zavádění nových přístupů k poskytování péče osobám s duševním onemocněním. Cíl: Cílem přehledového článku je na základě zahraničních zkušeností s procesem deinstitucionalizace analyzovat možná rizika a příležitosti, které může přinést proces deinstitucionalizace, a diskutovat je v kontextu probíhající reformy psychiatrické péče v České republice. Metoda: Údaje prezentované v tomto článku čerpají ze systematických rešerší a z výzkumných studií, které se zaměřovaly na vyhodnocení deinstitucionali-zace v zemích, které již tímto procesem prošly - se zaměřením na Velkou Británii, USA a Itálii. Data jsou prezentována metodou narativní syntézy. Výsledky: Zahraniční zkušenosti ukazují, že přesun dlouhodobě hospitalizovaných pacientů do komunitních podmínek vede ke zlepšení kvality života, zlepšení fungování v oblasti autonomie a vyjadřování vůle, dále ke snížení symptomů spojených s úzkostí a depresí a zlepšení kvality a kvantity sociálních vztahů. Současně nebylo nedávnými přehledovými studiemi potvrzeno, že by proces deinstitucionalizace vedl ke zvýšení úmrtnosti, bezdomovectví nebo kriminality. Dostupná evidence zároveň ukazuje, že deinstitucionalizace psychiatrické péče přináší v dlouhodobém horizontu potenciál snižování nákladů na péči. Diskuse: Předpokladem úspěšného procesu deinstitucionalizace je systematické rozvíjení komunitních služeb péče o duševní zdraví a zajištění dostupného bydlení pro osoby s duševním onemocněním. Vedle systematického budování komunitních služeb lze proces deinstitucionalizace podpořit prostřednictvím preventivně-detekčních služeb, podpory neformálních pečovatelů a dalších zdrojů klienta.

Introduction: The psychiatric care reform in the Czech Republic has recently opened debates on the transformation of psychiatric facilities, the process of deinstitutionalization and possibilities of an implementation of new approaches to providing care to people with a mental illness. Objective: The aim of the review article is to analyse possible risks and opportunities of the deinstitutionalization and discuss them in the context of the ongoing psychiatric care reform in the Czech Republic. Method: The data presented in the article draws on systematic reviews and research studies that have focused on evaluation of the deinstitutionalization in countries that have already gone through this process, with a focus on the UK, USA and Italy. The data are present-ed via narrative synthesis. Results: Foreign experience shows that a transfer of long-term hospitalized patients to community improves quality of life, leads to improvement in autonomy, expression of will, quality and quantity of social relationships and reduces symptoms of anxiety and depression. At the same time, recent reviews have not confirmed that the deinstitutionalization process would lead to increased mortality, homelessness or criminality. There is also an evidence that deinstitutionalization of psychiatric care has the potential to reduce the cost of care in the long term horizon. Discussion: A precondition for a successful deinstitutionalization is a system-atic community mental health care development and a provision of affordable housing for people with a mental illness. In addition to the systematic building of community services, the deinstitutionalization process can also be promoted through preventive-detection services, support for informal carers and other client resources.

FF UK Praha

Národní ústav duševního zdraví Klecany

Deinstitutionalization of psychiatry care: opportunities, risks and preconditions for its successful implementation

Balon, Richard. Funguje deinstitucionalizace psychiatrické péče?. 2020.

Literatura