• MeSH
• dítě MeSH
• Leschův-Nyhanův syndrom * ošetřování   MeSH
• lidé MeSH
• odlehčovací služba MeSH
• postižené děti MeSH
• sociální práce MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Hodnocení rizika násilného jednání je jedním ze základních úkolů komplexní diagnostiky, především v kontextu znaleckého posouzení a výkonu ochranné léčby. Vývoj hodnocení rizikovosti prošel vývojem od nestrukturovaného (klinického) vyšetření přes statistické (aktuární nástroje) po současnou, třetí generaci nástrojů. V rámci projektu Ministerstva zdravotnictví Podpora nových služeb byla provedena literární rešerše této oblasti a porovnání dostupných nástrojů hodnocení rizika. V současné době jsou standardem nástroje SOP - strukturované odborné posouzení (SPJ - Structured Professional Judgement), jako např. HCR-20V3, SVR-20V2, SAPROF a SAVRY. Tyto nástroje kromě hodnocení rizika a preventivních faktorů umožní i plánování intervencí a monitoraci postupu léčby. K adaptaci do českého prostředí byly zvoleny díky celosvětové rozšířenosti svého použití, možnosti výcviku v jejich používání a prokázanému evidence-based přínosu pro klinickou praxi. Překlad a validizace českých verzí umožní jejich zavedení do výcviku (nejen) forenzních odborníků a jejich rutinní použití v klinické praxi.

Risk assessment of violent behavior is one of the primary tasks of comprehensive diagnostics, especially in the context of expert opinion and forensic treatment. The risk assessment has evolved from unstructured (clinical) examination, through statistical (actuarial tools) to the current, third generation of tools. Within the project of the Ministry of Health - New Services, we carried out a literature review of this area and compared available risk assessment tools. Structured Professional Judgment (SPJ) tools such as HCR-20V3, SAPROF, SVR-20V2, and SAVRY are now standard for long-term risk assessment. In addition to structured risk assessment, these tools will enable intervention planning and treatment progress monitoring. We choose these for an adaptation to the Czech environment due to the worldwide spread of their use, the possibility of training in their use, and proven evidence-based benefits for clinical practice. Translation and validation of Czech versions will allow their introduction into the training of (not only) forensic experts and use in routine clinical practice.

• MeSH
• deinstitucionalizace metody   normy   MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• lidé MeSH
• násilí * klasifikace   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sexuální delikty prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• soudní psychiatrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Tato studie je výsledkem badatelské činnosti podporované projektem "Včasné Intervence u Závažných Duševních Onemocnění", který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a Státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Úvod: Reforma psychiatrické péče v českém prostředí rozšířila v posledních letech debaty o transformaci stávajících psychiatrických zařízení, o procesu deinstitucionalizace a o možnostech zavádění nových přístupů k poskytování péče osobám s duševním onemocněním. Cíl: Cílem přehledového článku je na základě zahraničních zkušeností s procesem deinstitucionalizace analyzovat možná rizika a příležitosti, které může přinést proces deinstitucionalizace, a diskutovat je v kontextu probíhající reformy psychiatrické péče v České republice. Metoda: Údaje prezentované v tomto článku čerpají ze systematických rešerší a z výzkumných studií, které se zaměřovaly na vyhodnocení deinstitucionali-zace v zemích, které již tímto procesem prošly - se zaměřením na Velkou Británii, USA a Itálii. Data jsou prezentována metodou narativní syntézy. Výsledky: Zahraniční zkušenosti ukazují, že přesun dlouhodobě hospitalizovaných pacientů do komunitních podmínek vede ke zlepšení kvality života, zlepšení fungování v oblasti autonomie a vyjadřování vůle, dále ke snížení symptomů spojených s úzkostí a depresí a zlepšení kvality a kvantity sociálních vztahů. Současně nebylo nedávnými přehledovými studiemi potvrzeno, že by proces deinstitucionalizace vedl ke zvýšení úmrtnosti, bezdomovectví nebo kriminality. Dostupná evidence zároveň ukazuje, že deinstitucionalizace psychiatrické péče přináší v dlouhodobém horizontu potenciál snižování nákladů na péči. Diskuse: Předpokladem úspěšného procesu deinstitucionalizace je systematické rozvíjení komunitních služeb péče o duševní zdraví a zajištění dostupného bydlení pro osoby s duševním onemocněním. Vedle systematického budování komunitních služeb lze proces deinstitucionalizace podpořit prostřednictvím preventivně-detekčních služeb, podpory neformálních pečovatelů a dalších zdrojů klienta.

Introduction: The psychiatric care reform in the Czech Republic has recently opened debates on the transformation of psychiatric facilities, the process of deinstitutionalization and possibilities of an implementation of new approaches to providing care to people with a mental illness. Objective: The aim of the review article is to analyse possible risks and opportunities of the deinstitutionalization and discuss them in the context of the ongoing psychiatric care reform in the Czech Republic. Method: The data presented in the article draws on systematic reviews and research studies that have focused on evaluation of the deinstitutionalization in countries that have already gone through this process, with a focus on the UK, USA and Italy. The data are present-ed via narrative synthesis. Results: Foreign experience shows that a transfer of long-term hospitalized patients to community improves quality of life, leads to improvement in autonomy, expression of will, quality and quantity of social relationships and reduces symptoms of anxiety and depression. At the same time, recent reviews have not confirmed that the deinstitutionalization process would lead to increased mortality, homelessness or criminality. There is also an evidence that deinstitutionalization of psychiatric care has the potential to reduce the cost of care in the long term horizon. Discussion: A precondition for a successful deinstitutionalization is a system-atic community mental health care development and a provision of affordable housing for people with a mental illness. In addition to the systematic building of community services, the deinstitutionalization process can also be promoted through preventive-detection services, support for informal carers and other client resources.

• MeSH
• deinstitucionalizace * normy   organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• komunitní psychiatrie etika   organizace a řízení   MeSH
• lidé MeSH
• reforma zdravotní péče metody   organizace a řízení   MeSH
• služby péče o duševní zdraví normy   trendy   zákonodárství a právo   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Test Reyovy‑Osterriethovy komplexní figury (ROCFT) patří k široce užívaným neuropsychologickým metodám zaměřeným na vizuální paměť a zrakově‑konstrukční schopnosti. Je považován za test citlivý k časným projevům různých kognitivních poruch. Cílem předkládané práce je připravit normativní data k testu ROCFT pro českou populaci vyššího věku. Soubor a metodika: Soubor 455 osob (250 žen a 205 mužů) starších 60 let, které splnily kritéria pro zařazení, byl vyšetřen neuropsychologickou baterií v rámci Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí. Sledovány byly vlivy věku, pohlaví a vzdělání na výkon v testu. ROCFT byl administrován v adaptaci podle Meyerse a Meyersové (1995). Výsledky: Výkon v ROCFT klesá ve všech testových proměnných s věkem. Prokázali jsme dále signifikantní vztahy mezi výkonem a pohlavím či vzděláním ve všech podmínkách ROCFT (v kopii, reprodukci po 3 a 30 min i rekognici). Výkony v jednotlivých podmínkách testu mezi sebou významně korelují. Závěry: Na základě regresního modelu jsme připravili rovnice k výpočtu T skórů pro všechny testové proměnné ROCFT. Vytvořené normy jsou demograficky korigovány s ohledem na věk, pohlaví a vzdělání pro české dospělé starší 60 let.

Aim: The Rey-Osterrieth Complex Figure Test (ROCFT) is a widely used measure of memory functioning and visuoconstructive abilities. It is considered to be a sensitive diagnostic tool for the evolution of cognitive impairment. The aim of the present study was to determine the normative values for the ROCFT in a population of older Czech adults. Sample and methods: A sample of 455 subjects (250 women and 205 men) above 60 years of age fulfilled the inclusion criteria and was assessed with a battery of neuropsychological tests as part of National Normative Study of Cognitive Determinants of Healthy Ageing. We examined the effect of age, gender, and education level on the test performance. The ROCFT used in this study was developed by Meyers and Meyers (1995). Results: Our analyses revealed a significant age-related decline in ROCFT performance and significant relationships between gender and education in all ROCFT measures (copy, reproduction after 3 and 30 min and recognition trial). Moreover, the performance correlated significantly across all test measures. Conclusions: Based on regression models, we provide the reader with equations to calculate T scores for all ROCFT measures. Furthermore, normative data corrected for age, education and gender are available for healthy adults over a 60 years of age. Key words: Rey-Osterrieth Complex Figure Test – normative data – healthy older adults – visual memory The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• krátkodobá paměť * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy * normy   MeSH
• paměť MeSH
• psychomotorický výkon fyziologie   MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• vnímání prostoru MeSH
• zraková percepce * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• cirkumcize u mužů * dějiny   MeSH
• dějiny starověku MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH

Cíle. Propoziční hustota (PH), psycholingvistické měřítko, koreluje s kognitivní kapacitou ve starším věku. Tato studie zjišťuje rozdíly v propoziční hustotě v orálních výpovědích na téma z nedávné minulosti u osob zdravých a s mírnou kognitivní poruchou (MKP). MKP je v současnosti přijímána jako prodromální stádium Alzheimerovy nemoci (AN). Soubor. Soubor zahrnoval 33 osob s MKP a 32 zdravých kontrol (průměrný věk 73 let). Obě skupiny byly vyrovnané, a to co do věku a úrovně dosaženého vzdělání. Dle očekávání se lišily v skóru MMSE, který je považován za zjednodušené vyjádření úrovně kognitivního stavu. Hypotézy. Nižší PH byla očekávána u osob s MKP, neboť úkol zatěžoval vybavení z novopaměti. Přičemž obtíž se zapamatováním nových informací, a tedy i vybavením z novopaměti, je jedním z jádrových symptomů AN. Analýza a výsledky. Průměrná propoziční hustota u pacientů s MKP činila 48,74 % (sm. odch. 5,78), u kontrolního vzorku seniorů bez kognitivních poruch to bylo 53,06 % (sm. odch. 4,56). Studentův t-test prokázal statisticky významný rozdíl mezi skupinami (p < 0,001). Cohenovo d 0,83 reprezentuje velký efekt příslušnosti ke skupině. Omezení. Nejpodstatnějším omezením této studie je heterogenita diagnostické jednotky MKP. Dalším omezením byla neznalost premorbidní kognitivní úrovně zdravých kontrol, proto je možné, že v kontrolní skupině byly osoby s již počínající kognitivní poruchou, jež byla při jednorázovém vyšetření nezachytitelná.

Objectives. It has been shown that propositional density (PD), which roughly corresponds to the number of ideas expressed in a text of given length, is related to cognitive performance in the older age. The present study investigated differences in propositional density in oral language production between healthy seniors and patients with mild cognitive impairment (MCI). MCI is generally accepted as a prodromal stage of Alzheimer’s disease (AD). Sample and setting. The sample included 33 MCI persons and 32 healthy controls (mean age 73 years). The groups were equivalent as for the age and education. As expected, there was a significant difference between Mini-Mental State Examination (MMSE) scores between the groups, with MMSE being a simplified measure of their cognitive status. Hypotheses. Lower PD was expected in MCI persons, as the task required recent past recall which is considered one of the early deficiencies in early AD and MCI due to AD. Statistical analysis. Mean PD across groups was compared using the independent samples t-test. Results. Mean propositional density in MCI persons was 48,74% (SD 5,78), and in healthy controls 53,06% (SD 4,56). The difference was statistically significant (p<0,001). Cohen’s d 0,83 represents a large effect size for the group difference. Study limitations. The main limitation is the heterogeneity of the MCI group. Also, the detailed cognitive status of the healthy controls is unknown. Thus the group could include persons with some cognitive impairment which has not been detected yet.

• Klíčová slova
• propozice,
• MeSH
• kognitivní dysfunkce * MeSH
• lidé MeSH
• psycholingvistika * MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí * MeSH
• výzkumná zpráva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• dějiny starověku MeSH
• mumie * dějiny   MeSH
• tetování * dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• Geografické názvy
• Egypt MeSH
• starověké země MeSH