JavaScript NENÍ povolen !

* Zobrazit nápovědu

120 záznamů v Medvik Filtry

Článek

Deinstitucionalizace psychiatrické péče: příležitosti, rizika a předpoklady její úspěšné implementace
[Deinstitutionalization of psychiatry care: opportunities, risks and preconditions for its successful implementation]

Dvořáková, Monika
Autor Autorita Národní ústav duševního zdraví, Klecany FF UK, Praha
Kondrátová, Lucie
Autor Autorita ORCID Národní ústav duševního zdraví, Klecany

Česká a slovenská psychiatrie. 2020 ; 116 (1) : 30-37.

ISSN 1212-0383
Medvik
Zdroj

Tato studie je výsledkem badatelské činnosti podporované projektem "Včasné Intervence u Závažných Duševních Onemocnění", který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a Státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Úvod: Reforma psychiatrické péče v českém prostředí rozšířila v posledních letech debaty o transformaci stávajících psychiatrických zařízení, o procesu deinstitucionalizace a o možnostech zavádění nových přístupů k poskytování péče osobám s duševním onemocněním. Cíl: Cílem přehledového článku je na základě zahraničních zkušeností s procesem deinstitucionalizace analyzovat možná rizika a příležitosti, které může přinést proces deinstitucionalizace, a diskutovat je v kontextu probíhající reformy psychiatrické péče v České republice. Metoda: Údaje prezentované v tomto článku čerpají ze systematických rešerší a z výzkumných studií, které se zaměřovaly na vyhodnocení deinstitucionali-zace v zemích, které již tímto procesem prošly - se zaměřením na Velkou Británii, USA a Itálii. Data jsou prezentována metodou narativní syntézy. Výsledky: Zahraniční zkušenosti ukazují, že přesun dlouhodobě hospitalizovaných pacientů do komunitních podmínek vede ke zlepšení kvality života, zlepšení fungování v oblasti autonomie a vyjadřování vůle, dále ke snížení symptomů spojených s úzkostí a depresí a zlepšení kvality a kvantity sociálních vztahů. Současně nebylo nedávnými přehledovými studiemi potvrzeno, že by proces deinstitucionalizace vedl ke zvýšení úmrtnosti, bezdomovectví nebo kriminality. Dostupná evidence zároveň ukazuje, že deinstitucionalizace psychiatrické péče přináší v dlouhodobém horizontu potenciál snižování nákladů na péči. Diskuse: Předpokladem úspěšného procesu deinstitucionalizace je systematické rozvíjení komunitních služeb péče o duševní zdraví a zajištění dostupného bydlení pro osoby s duševním onemocněním. Vedle systematického budování komunitních služeb lze proces deinstitucionalizace podpořit prostřednictvím preventivně-detekčních služeb, podpory neformálních pečovatelů a dalších zdrojů klienta.

Introduction: The psychiatric care reform in the Czech Republic has recently opened debates on the transformation of psychiatric facilities, the process of deinstitutionalization and possibilities of an implementation of new approaches to providing care to people with a mental illness. Objective: The aim of the review article is to analyse possible risks and opportunities of the deinstitutionalization and discuss them in the context of the ongoing psychiatric care reform in the Czech Republic. Method: The data presented in the article draws on systematic reviews and research studies that have focused on evaluation of the deinstitutionalization in countries that have already gone through this process, with a focus on the UK, USA and Italy. The data are present-ed via narrative synthesis. Results: Foreign experience shows that a transfer of long-term hospitalized patients to community improves quality of life, leads to improvement in autonomy, expression of will, quality and quantity of social relationships and reduces symptoms of anxiety and depression. At the same time, recent reviews have not confirmed that the deinstitutionalization process would lead to increased mortality, homelessness or criminality. There is also an evidence that deinstitutionalization of psychiatric care has the potential to reduce the cost of care in the long term horizon. Discussion: A precondition for a successful deinstitutionalization is a system-atic community mental health care development and a provision of affordable housing for people with a mental illness. In addition to the systematic building of community services, the deinstitutionalization process can also be promoted through preventive-detection services, support for informal carers and other client resources.

MeSH
deinstitucionalizace * normy organizace a řízení zákonodárství a právo MeSH
komunitní psychiatrie etika organizace a řízení MeSH
lidé MeSH
reforma zdravotní péče metody organizace a řízení MeSH
služby péče o duševní zdraví normy trendy zákonodárství a právo MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH
přehledy MeSH

Článek

Socioekonomický kontext duševních onemocnění a reforma psychiatrické péče v ČR jako veřejná strategie
[Socioeconomic context of mental health and the reform of psychiatric care in the Czech Republic as a public strategy]

Duškov, Ivan
Autor Autorita ORCID Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK, Praha

Česká a slovenská psychiatrie. 2019 ; 115 (1) : 32-38.

ISSN 1212-0383
Medvik
Zdroj

Cílem předkládané práce je zdůraznění vysokých socioekonomických nákladů duševních onemocnění, které jsou společně s nízkou kvalitou života duševně nemocných, jejich rodin a blízkých významným sociálním a veřejně politickým problémem. Řešení takto rozsáhlého problému, který se týká jak zdravotního, tak sociálního sektoru (ale i řady dalších resortů a úrovní vládnutí), vyžaduje uplatnění strategického přístupu k tvorbě a implementaci veřejné politiky. Nastavení vhodného systému péče o duševně nemocné a dalších podpůrných veřejných sociálních služeb totiž nelze zajistit jednoduchým operativním zásahem, nýbrž inkrementální (sice robustní, ale uskutečňovanou postupně) změnou ve veřejných politikách podloženou právě principy strategického vládnutí a strategického řízení. Případ Strategie reformy psychiatrické péče v mnoha ohledech strategickému řízení ve veřejné správě odpovídá, avšak jeho deficity je možné spatřit v nedostatečné komunikaci (jak uvnitř odborné veřejnosti, tak směrem k široké veřejnosti) a v nedostatečném zapojení ostatních resortů a dalších aktérů víceúrovňového vládnutí, což je primárně dáno stále převládajícím, ale již dávno překonaným přístupem k nastavení tzv. zdravotně-sociálního pomezí. Předložená práce obsahuje vybrané pasáže z disertační práce autora, která je zaměřena na strategické řízení v resortu zdravotnictví se zvláštním důrazem na politiku duševního zdraví v ČR. Mezi hlavní užité metody lze zařadit desktop research, polostrukturované rozhovory s klíčovými stakeholder)/ celého procesu a participativní pozorování.

The aim of this research is to highlight the high socio-economic costs of mental illnesses, which together with the low quality of life of people with mental health problems and their families are a significant social and public policy problem. Such an extensive problem, that concerns both health and social sectors (as well as a number of other ministries and levels of government), requires a strategic approach to the development and implementation of public policy. Setting up an appropriate system of mental health care and other supportive public social services cannot be ensured by a simple operative intervention, but by an incremental change in public policies based on the principles of strategic governance and strategic management. The case study of the Strategy for Reform of Psychiatric Care reflects the principles of strategic management in public administration, but its deficits can be seen in the lack of communication (both within the professionals and towards the general public) and in the insufficient involvement of other ministries and other actors of multilevel governance, which is primarily given by the prevailing, but long outdated approach to setting up the so-called health and social boundaries. The presented work contains selected passages from the dissertation thesis of the author, which focuses on strategic management in the health care sector with a special emphasis on the mental health policy in the Czech Republic. The main methods used in this article include desktop research, semi-structured interviews with key stakeholders of the public policy process, and participatory observation.