BACKGROUND: Ethics is an inherent part of psychotherapy that protects the interests and rights of all parties engaged in the therapeutic relationship. This article focuses on ethical issues and dilemmas that may arise when using schema therapy. METHOD: We created a narrative review by searching the databases PubMed, Web of Science, and Scopus with the keywords "psychotherapy", "schema therapy", "therapeutic relationship", "ethics", "ethical questions", and "ethical dilemmas". In addition, we focused on the clinical experience of therapists, training instructors, and supervisors. RESULTS: Ethical psychotherapy requires adherence to ethical codes and standards. Among the most important ethical principles are confidentiality, informed consent, boundaries of the therapeutic relationship, and dual relationships. Understanding transference, countertransference, and one's modes and schemas is essential to ethical reflection in schema therapy. The article presents examples of ethical dilemmas in schema therapy and suggests possible solutions. At the same time, we point out the need for further research in this field. CONCLUSION: Similarly to other psychotherapeutic approaches, one of the schema therapist's core competencies is following the profession's ethical principles and productively finding solutions to the occasional ethical dilemmas. Ethics is a prominent part of all psychotherapeutic sessions. Still, it becomes even more central when working with challenging issues such as personality disorders that schema therapy routinely treats. More research on the topic is needed.
- MeSH
- důvěrnost informací etika MeSH
- informovaný souhlas pacienta etika MeSH
- lidé MeSH
- psychoterapie * etika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Telemedicína, tedy praxe poskytování distanční zdravotní péče pomocí informačních a komunikačních technologií, přináší řadu etických úvah. Etické aspekty telemedicíny se s jejím rozvojem stávají stále důležitějším hlediskem při vyvažování mezi výhodami používání pokročilých technologií, zajištěním odpovědných postupů zdravotní péče v prostředí telemedicíny a ochranou práv pacientů. Poskytovatelé vzdálené zdravotní péče, pacienti, tvůrci relevantních politik a vývojáři technologií v oblasti telemedicíny čelí mnoha etickým výzvám, jež je nutné řešit. Klíčová etická témata zahrnují v první řadě ochranu práv pacientů a jejich soukromí, včetně zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči poskytované vzdáleným přístupem. Důležitou součástí je udržení kvalitního vztahu mezi lékařem a pacientem ve virtuálním prostředí. Další oblasti zahrnují obavy o bezpečnost dat a kvalitu poskytované péče s důrazem na dodržování etických standardů v digitálním prostředí. Kritickým zkoumáním uvedených etických dimenzí je třeba vytvořit závazné etické směrnice a právní regulace, které by mohly pomoci zainteresovaným stranám vypracovat efektivní strategie a metodické postupy pro navigaci komplexním prostředím telemedicíny, zachovávat nejvyšší etické standardy a podporovat dobrý život pacientů (ve smyslu welfare). Vyvážený přístup, který zohledňuje benefity telemedicíny a zároveň včas řeší vznikající etické výzvy, by měl vycházet z předem připraveného a respektovaného etického rámce.
Telemedicine, defined as the practice of delivering healthcare services remotely using information and communications technologies, raises a plethora of ethical considerations. As telemedicine evolves, its ethical dimensions play an increasingly pivotal role in balancing the benefits of advanced technologies, ensuring responsible healthcare practices within telemedicine environments, and safeguarding patient rights. Healthcare providers, patients, policymakers, and technology developers involved in telemedicine encounter numerous ethical challenges that need to be addressed. Key ethical topics include prioritizing the protection of patient rights and privacy, which entails ensuring equitable access to remote healthcare services and maintaining the doctor-patient relationship in virtual settings. Additional areas of focus encompass data security concerns and the quality of healthcare delivery, underscoring the importance of upholding ethical standards in the digital realm. A critical examination of these ethical dimensions highlights the necessity of establishing binding ethical guidelines and legal regulations. These measures could assist stakeholders in formulating effective strategies and methodologies to navigate the complex telemedicine landscape, ensuring adherence to the highest ethical standards and promoting patient welfare. A balanced approach to telemedicine ethics should integrate the benefits of telemedicine with proactive measures to address emerging ethical challenges and should be grounded in a well-prepared and respected ethical framework.
Cisársky rez na žiadosť, požiadavka, s ktorou sa v poslednom čase stretávame čoraz častejšie. Možno ho definovať ako primárny cisársky rez vykonaný na žiadosť rodičky bez akejkoľvek relevantnej pôrodníckej alebo inej lekárskej indikácie, s cieľom vyhnúť sa vaginálnemu pôrodu. Najčastejšou príčinou žiadostí rodičiek o cisársky rez je strach z pôrodu a s tým súvisiacou bolesťou. V súčasnosti je v medicíne uznávané právo pacienta aktívne sa spolupodieľať na výbere liečebných postupov vrátane metód pôrodu. Akceptovali sme nárok pacientov na rôzne estetické operačné zákroky za predpokladu, že poskytnú informovaný súhlas. Rovnaký princíp by sa mal zachovať aj pri cisárskom reze na požiadanie.
Caesarean section on request, a request that we have been encountering more and more recently. This can be interpreted as a primary caesarean section performed as a request of the mother without any relevant obstetrical or other medical indications in order to avoid vaginal delivery. The most common reason for mothers’ requests for caesarean section is the fear of childbirth and the associated pain. Currently, medicine recognises the patient’s right to actively participate in the choice of treatment procedures, including methods of delivery. We have accepted patients’ claim for various aesthetic surgical interventions, in case they provide informed consent. The same principle should be maintained for caesarean sections on request.
- MeSH
- císařský řez * etika psychologie zákonodárství a právo MeSH
- informovaný souhlas pacienta etika zákonodárství a právo MeSH
- lékařská etika MeSH
- lidé MeSH
- osobní autonomie MeSH
- pacientova volba zákonodárství a právo MeSH
- porod psychologie MeSH
- porodní bolesti psychologie MeSH
- práva pacientů * etika zákonodárství a právo MeSH
- strach MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Respekt k autonomii pacienta je jedním ze čtyř základních etických principů platných pro současnou západní medicínu. Pacient musí udělit dobrovolný informovaný souhlas s postupem léčby. V něm by se měly odrážet pacientovy preference, jeho žádosti i hodnotový systém. Poskytovatel je povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách. Cílem příspěvku je ukázat způsob praktické výuky týkající se rozhodování o léčbě pacientů s těžkými komunikačními problémy, včetně možných řešení. Data jsou sbírána tázacími archy, do kterých lékaři zapisují eticky sporné situace z vlastní praxe. Data jsou důsledně generalizována a připravována metodou story-tellingu. Kazuistiky jsou vyučovány metodou Case Based Learning. Případová studie je příběhem pana Karla (80 let), který je v péči dcery. Je neslyšící, dorozumívá se znakovou řečí, s počínající demencí Alzheimerova typu, zhoršuje se mu zrak. Operací šedého zákalu je možnost problém vyřešit. Pan Karel zákrok odmítá. Dcera na lékaře naléhá, aby otci sdělil, že se o operaci nejedná. Argumentuje komplikovanou péčí o dementní hluchoslepou osobu. Podle lékařova názoru má operace pro pacienta jednoznačnou benefici a velmi nízkou pravděpodobnost poškození. Výsledkem analýzy případové studie jsou expertní názory (medicínský, etický a právní).
Respect for patient’s autonomy is one of the four basic ethical principles applicable to contemporary Western medicine. The patient must provide voluntary informed consent to the treatment procedure. It should reflect the patient’s preferences, requests, and value system. The provider is obliged to ensure that the patient is sufficiently informed in a comprehensible manner about his/her health condition. The aim of the study is to show the method of practical teaching regarding decision-making on the treatment of patients with severe communication problems, including possible solutions. Data are collected through questionnaires in which doctors write down ethically questionable situations from their own practice. Data are consistently generalized and prepared using the story-telling method. Case studies are taught using the Case Based Learning method. The case study is conceived as a story of Mr. Karel (80 years old), who is in the care of his daughter. He is deaf, communicates through sign language, has been diagnosed with Alzheimer’s type dementia, and his eyesight is deteriorating. Cataract surgery is an option to solve the problem. Mr. Karel, however, refuses the procedure. The daughter urges the doctor to tell the father that it is not an operation. In the doctor’s opinion, the operation has a definite benefit for the patient and a very low probability of harm. The result of the case study analysis are expert opinions (medical, ethical and legal).
- Klíčová slova
- Case Based Learning,
- MeSH
- dobročinnost MeSH
- informovaný souhlas pacienta etika MeSH
- jednopřípadové studie jako téma MeSH
- metody pro podporu rozhodování * MeSH
- osobní autonomie MeSH
- pacientova přání ohledně budoucí terapie etika MeSH
- sdělení pravdy etika MeSH
- studium lékařství specializační postgraduální * metody MeSH
- MeSH
- biomedicínské technologie etika MeSH
- důstojnost lidského života * MeSH
- genetické testování etika MeSH
- individualizovaná medicína etika metody MeSH
- infekční nemoci diagnóza MeSH
- informovaný souhlas pacienta etika MeSH
- klinické laboratorní techniky * etika MeSH
- lékařská etika MeSH
- lidé MeSH
- nádory diagnóza MeSH
- prenatální diagnóza etika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- důvěrnost informací * etika normy MeSH
- informovaný souhlas pacienta * etika zákonodárství a právo MeSH
- internetové poradenství metody normy MeSH
- lidé MeSH
- odborná způsobilost normy MeSH
- psychosociální intervence metody normy MeSH
- telemedicína * metody normy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Otázka kompetence pacienta bývá v praxi často řešena bez většího teoretického konceptu. Takový přístup, zaměřený na zjišťování kompetence pouze na základě intuice a zkušeností lékaře, může však v některých případech vést k jejímu neadekvátnímu posouzení u konkrétního pacienta. V konečném důsledku pak může dojít k tomu, že bude respektováno rozhodnutí nekompetentní osoby nebo naopak nerespektováno rozhodnutí osoby kompetentní. Obě varianty mohou mít závažné etické, ale i právní důsledky. Tento článek se proto zabývá teoretickými i praktickými otázkami kompetence u zletilých pacientů.
The issue of a patient´s competence is often solved in practice without a major theoretical concept. Such an approach, focused only on the basis of intuitions and experiences of physicians, however, may lead in some cases to an inadequate assessment of competence of a particular patient. Ultimately, it can happen that the decision of an incompetent person will be respected or that the decision of the competent person will be disrespected. Both possibilities can have ethical as well as legal consequences. This article addresses both theoretical and practical issues of competence in adult patients.
- MeSH
- informovaný souhlas pacienta * etika zákonodárství a právo MeSH
- lidé MeSH
- pacientův souhlas se zdravotní péčí * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Obecné nařízení o ochraně soukromých údajů (General Data Protection Regulation, GDPR) Evropské unie (EU) stanovuje právní odpovědnost při shromažďování a zpracování osobních informací o osobách žijících v EU. Tento dokument má zvláštní důsledky pro dálkové monitorování implantovaných elektronických přístrojů v kardiologii (cardiac implantable electronic device, CIED). Tato zpráva společné pracovní skupiny Evropské asociace pro srdeční rytmus (European Heart Rhythm Association) a Výboru pro regulační záležitosti Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC) doporučuje jednotný právní výklad GDPR. Výrobce i nemocnice je nutno považovat za společné správce údajů shromážděných dálkovým monitorováním (v závislosti na architektuře systému) a musejí mít uzavřenu vzájemnou smlouvu definující jejich příslušné úlohy; byla vypracována obecná předloha této smlouvy. Alternativou k tomuto uspořádání jsou dva nezávislí správci. Správci údajů jsou i kardiologové v soukromé praxi. Poskytovatelé monitorovacích platforem jako třetí strana mohou působit jako zpracovatelé údajů. Výrobci musejí vždy shromažďovat a zpracovávat minimální objem nezbytných identifikovatelných údajů, a kdykoli je to možné, mít přístup pouze k pseudonymizovaným údajům. Byla popsána zranitelná místa v oblasti kybernetické bezpečnosti při přenosu údajů mezi implantovaným přístrojem u pacienta a vysílačem/přijímačem; výrobci proto musejí používat bezpečné komunikační protokoly. Pacienty je třeba informovat o nakládání s jejich dálkově monitorovanými údaji a jejich použití, a ještě před implantací přístroje je nutno získat jejich informovaný souhlas. Rozbor v současnosti používaných formulářů souhlasu odhalilo velké rozdíly v jejich délce a obsahu a někdy i používání velmi odborných výrazů; proto byl navržen standardní informační list a obecný formulář souhlasu. Kardiologové pečující o pacienty s dálkově monitorovanými CIED by měli mít o těchto otázkách povědomí.
The European Union (EU) General Data Protection Regulation (GDPR) imposes legal responsibilities concerning the collection and processing of personal information from individuals who live in the EU. It has particular implications for the remote monitoring of cardiac implantable electronic devices (CIEDs). This report from a joint Task Force of the European Heart Rhythm Association and the Regulatory Affairs Committee of the European Society of Cardiology (ESC) recommends a common legal interpretation of the GDPR. Manufacturers and hospitals should be designated as joint controllers of the data collected by remote monitoring (depending upon the system architecture) and they should have a mutual contract in place that defines their respective roles; a generic template is proposed. Alternatively, they may be two independent controllers. Self-employed cardiologists also are data controllers. Third-party providers of monitoring platforms may act as data processors. Manufacturers should always collect and process the minimum amount of identifiable data necessary, and wherever feasible have access only to pseudonymized data. Cybersecurity vulnerabilities have been reported concerning the security of transmission of data between a patient's device and the transceiver, so manufacturers should use secure communication protocols. Patients need to be informed how their remotely monitored data will be handled and used, and their informed consent should be sought before their device is implanted. Review of consent forms in current use revealed great variability in length and content, and sometimes very technical language; therefore, a standard information sheet and generic consent form are proposed. Cardiologists who care for patients with CIEDs that are remotely monitored should be aware of these issues.
- Klíčová slova
- GDPR,
- MeSH
- bezpečnost MeSH
- data management etika organizace a řízení trendy zákonodárství a právo MeSH
- formuláře souhlasu etika statistika a číselné údaje MeSH
- informovaný souhlas pacienta etika MeSH
- kardiologie metody MeSH
- lidé MeSH
- monitorování fyziologických funkcí * etika přístrojové vybavení MeSH
- osobní údaje etika organizace a řízení trendy zákonodárství a právo MeSH
- průzkumy zdravotní péče statistika a číselné údaje MeSH
- telemedicína etika metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Having the means to share research data openly is essential to modern science. For human research, a key aspect in this endeavor is obtaining consent from participants, not just to take part in a study, which is a basic ethical principle, but also to share their data with the scientific community. To ensure that the participants' privacy is respected, national and/or supranational regulations and laws are in place. It is, however, not always clear to researchers what the implications of those are, nor how to comply with them. The Open Brain Consent (https://open-brain-consent.readthedocs.io) is an international initiative that aims to provide researchers in the brain imaging community with information about data sharing options and tools. We present here a short history of this project and its latest developments, and share pointers to consent forms, including a template consent form that is compliant with the EU general data protection regulation. We also share pointers to an associated data user agreement that is not only useful in the EU context, but also for any researchers dealing with personal (clinical) data elsewhere.
- MeSH
- informovaný souhlas pacienta * etika MeSH
- lidé MeSH
- mozek diagnostické zobrazování MeSH
- neurozobrazování * etika MeSH
- šíření informací * etika MeSH
- subjekty výzkumu * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
- Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. MeSH
- úvodníky MeSH
