Telemedicína, tedy praxe poskytování distanční zdravotní péče pomocí informačních a komunikačních technologií, přináší řadu etických úvah. Etické aspekty telemedicíny se s jejím rozvojem stávají stále důležitějším hlediskem při vyvažování mezi výhodami používání pokročilých technologií, zajištěním odpovědných postupů zdravotní péče v prostředí telemedicíny a ochranou práv pacientů. Poskytovatelé vzdálené zdravotní péče, pacienti, tvůrci relevantních politik a vývojáři technologií v oblasti telemedicíny čelí mnoha etickým výzvám, jež je nutné řešit. Klíčová etická témata zahrnují v první řadě ochranu práv pacientů a jejich soukromí, včetně zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči poskytované vzdáleným přístupem. Důležitou součástí je udržení kvalitního vztahu mezi lékařem a pacientem ve virtuálním prostředí. Další oblasti zahrnují obavy o bezpečnost dat a kvalitu poskytované péče s důrazem na dodržování etických standardů v digitálním prostředí. Kritickým zkoumáním uvedených etických dimenzí je třeba vytvořit závazné etické směrnice a právní regulace, které by mohly pomoci zainteresovaným stranám vypracovat efektivní strategie a metodické postupy pro navigaci komplexním prostředím telemedicíny, zachovávat nejvyšší etické standardy a podporovat dobrý život pacientů (ve smyslu welfare). Vyvážený přístup, který zohledňuje benefity telemedicíny a zároveň včas řeší vznikající etické výzvy, by měl vycházet z předem připraveného a respektovaného etického rámce.
Telemedicine, defined as the practice of delivering healthcare services remotely using information and communications technologies, raises a plethora of ethical considerations. As telemedicine evolves, its ethical dimensions play an increasingly pivotal role in balancing the benefits of advanced technologies, ensuring responsible healthcare practices within telemedicine environments, and safeguarding patient rights. Healthcare providers, patients, policymakers, and technology developers involved in telemedicine encounter numerous ethical challenges that need to be addressed. Key ethical topics include prioritizing the protection of patient rights and privacy, which entails ensuring equitable access to remote healthcare services and maintaining the doctor-patient relationship in virtual settings. Additional areas of focus encompass data security concerns and the quality of healthcare delivery, underscoring the importance of upholding ethical standards in the digital realm. A critical examination of these ethical dimensions highlights the necessity of establishing binding ethical guidelines and legal regulations. These measures could assist stakeholders in formulating effective strategies and methodologies to navigate the complex telemedicine landscape, ensuring adherence to the highest ethical standards and promoting patient welfare. A balanced approach to telemedicine ethics should integrate the benefits of telemedicine with proactive measures to address emerging ethical challenges and should be grounded in a well-prepared and respected ethical framework.
BACKGROUND: eHealth was widely used during the COVID-19 pandemic. Much attention was given to the technical aspects of eHealth, such as infrastructure and cost, while the soft skill of compassion remained underexplored. The wide belief in compassionate care is more compatible with in-person interactions but difficult to deliver via e-platforms where personal and environmental clues were lacking urges studying this topic. PURPOSE: to explore the experience of delivering compassionate care via an eHealth platform among healthcare professionals working to contain the COVID-19 pandemic. METHODS: A qualitative study design with an interpretative phenomenological analysis approach was used. Twenty healthcare professionals (fifteen nurses and five physicians) who provided care using technology platforms, such as telephone hotlines, mobile apps, and social media, were interviewed individually. ETHICAL CONSIDERATIONS: Permission to conduct the study was obtained from the Institutional Review Board. RESULTS: Participants stated that "eHealth enabled compassionate care during the pandemic" by ensuring patient care availability and accessibility. They shared experiences of "communicating compassionate care via eHealth" with suggestions of addressing patients' needs with empathy, adopting a structured protocol to guide eHealth communication, and using more advanced visual-media methods to promote human-to-human interaction. They recommended "setting realistic mutual expectations" considering the limitations of eHealth in handling complex health situations and staffing shortages. Participants considered "low eHealth literacy hinders compassion." Additionally, they recommended the need for "institutional/system-level support to foster compassionate care." CONCLUSION: Participants recognized the importance of integrating compassion into eHealth services. Promotion of compassionate care requires standardization of eHealth services with institutional and system-level support. This also includes preparing adequate staffing who can communicate compassionate care via eHealth, set realistic expectation, and adjust communication to eHealth literacy level while meeting the needs of their patients.
- MeSH
- COVID-19 * MeSH
- dospělí MeSH
- empatie * MeSH
- kvalitativní výzkum * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pandemie MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- telemedicína * etika MeSH
- zdravotnický personál psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče organizace a řízení MeSH
- telemedicína * etika přístrojové vybavení trendy MeSH
- zabezpečení počítačových systémů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- zprávy MeSH
- MeSH
- informovaný souhlas pacienta zákonodárství a právo MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- osobní údaje etika zákonodárství a právo MeSH
- telemedicína * ekonomika etika zákonodárství a právo MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem etika MeSH
- zabezpečení počítačových systémů etika zákonodárství a právo MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- důvěrnost informací etika psychologie MeSH
- internetové poradenství metody MeSH
- klinická psychologie metody MeSH
- lidé MeSH
- pedagogická psychologie metody MeSH
- průzkumy a dotazníky normy MeSH
- psychologické testy * normy MeSH
- telemedicína * etika metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Telemedicína v současné době představuje především pasivní transfer dat od pacienta směrem k lékaři, zatímco telerehabilitace je aktivním terapeutickým nástrojem. Telerehabilitace a její aplikace jsou především doménou fyzioterapeutů, ergoterapeutů, klinických logopedů, klinických psychologů a dalších nelékařských profesí. Case modelem telerehabilitace v ČR je model Virtuální ambulance pro distanční terapii v RÚ Kladruby, který zahrnuje všechny základní oblasti rehabilitace (fyzioterapie, ergoterapie, psychologie, logopedie). Využívá v Česku vyvinutých platforem, které splňují základní kyberbezpečnostní nároky na zabezpečenou komunikaci s pacientem.
Currently, Telemedicine mainly represents the passive transfer of data from the patient to the doctor, while telerehabilitation is an active therapeutic tool. Telerehabilitation and its applications are mainly the domain of physiotherapists, occupational therapists, clinical speech therapists, clinical psychologists, and other non-medical professionals. Case model of telerehabilitation in the Czech Republic is the model of the Virtual Ambulance for distance therapy in the Rehabilitation Centre Kladruby, which covers all basic areas of rehabilitation (physiotherapy, occupational therapy, psychology, speech therapy). It uses platforms developed in the Czech Republic that meet the basic cyber security requirements for secure communication with the patient.
Obecné nařízení o ochraně soukromých údajů (General Data Protection Regulation, GDPR) Evropské unie (EU) stanovuje právní odpovědnost při shromažďování a zpracování osobních informací o osobách žijících v EU. Tento dokument má zvláštní důsledky pro dálkové monitorování implantovaných elektronických přístrojů v kardiologii (cardiac implantable electronic device, CIED). Tato zpráva společné pracovní skupiny Evropské asociace pro srdeční rytmus (European Heart Rhythm Association) a Výboru pro regulační záležitosti Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC) doporučuje jednotný právní výklad GDPR. Výrobce i nemocnice je nutno považovat za společné správce údajů shromážděných dálkovým monitorováním (v závislosti na architektuře systému) a musejí mít uzavřenu vzájemnou smlouvu definující jejich příslušné úlohy; byla vypracována obecná předloha této smlouvy. Alternativou k tomuto uspořádání jsou dva nezávislí správci. Správci údajů jsou i kardiologové v soukromé praxi. Poskytovatelé monitorovacích platforem jako třetí strana mohou působit jako zpracovatelé údajů. Výrobci musejí vždy shromažďovat a zpracovávat minimální objem nezbytných identifikovatelných údajů, a kdykoli je to možné, mít přístup pouze k pseudonymizovaným údajům. Byla popsána zranitelná místa v oblasti kybernetické bezpečnosti při přenosu údajů mezi implantovaným přístrojem u pacienta a vysílačem/přijímačem; výrobci proto musejí používat bezpečné komunikační protokoly. Pacienty je třeba informovat o nakládání s jejich dálkově monitorovanými údaji a jejich použití, a ještě před implantací přístroje je nutno získat jejich informovaný souhlas. Rozbor v současnosti používaných formulářů souhlasu odhalilo velké rozdíly v jejich délce a obsahu a někdy i používání velmi odborných výrazů; proto byl navržen standardní informační list a obecný formulář souhlasu. Kardiologové pečující o pacienty s dálkově monitorovanými CIED by měli mít o těchto otázkách povědomí.
The European Union (EU) General Data Protection Regulation (GDPR) imposes legal responsibilities concerning the collection and processing of personal information from individuals who live in the EU. It has particular implications for the remote monitoring of cardiac implantable electronic devices (CIEDs). This report from a joint Task Force of the European Heart Rhythm Association and the Regulatory Affairs Committee of the European Society of Cardiology (ESC) recommends a common legal interpretation of the GDPR. Manufacturers and hospitals should be designated as joint controllers of the data collected by remote monitoring (depending upon the system architecture) and they should have a mutual contract in place that defines their respective roles; a generic template is proposed. Alternatively, they may be two independent controllers. Self-employed cardiologists also are data controllers. Third-party providers of monitoring platforms may act as data processors. Manufacturers should always collect and process the minimum amount of identifiable data necessary, and wherever feasible have access only to pseudonymized data. Cybersecurity vulnerabilities have been reported concerning the security of transmission of data between a patient's device and the transceiver, so manufacturers should use secure communication protocols. Patients need to be informed how their remotely monitored data will be handled and used, and their informed consent should be sought before their device is implanted. Review of consent forms in current use revealed great variability in length and content, and sometimes very technical language; therefore, a standard information sheet and generic consent form are proposed. Cardiologists who care for patients with CIEDs that are remotely monitored should be aware of these issues.
- Klíčová slova
- GDPR,
- MeSH
- bezpečnost MeSH
- data management etika organizace a řízení trendy zákonodárství a právo MeSH
- formuláře souhlasu etika statistika a číselné údaje MeSH
- informovaný souhlas pacienta etika MeSH
- kardiologie metody MeSH
- lidé MeSH
- monitorování fyziologických funkcí * etika přístrojové vybavení MeSH
- osobní údaje etika organizace a řízení trendy zákonodárství a právo MeSH
- průzkumy zdravotní péče statistika a číselné údaje MeSH
- telemedicína etika metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Telemedicína není novou disciplínou, nicméně technologický pokrok a sofistikované nástroje umělé inteligence jí v posledních letech poskytly nový impuls. Makroetická analýza telemedicíny se opírá o pět etických principů. Představená etická teorie vychází z klasického principialismu, ale v určitých podstatných detailech se od něj liší. Uchovává si však všechny čtyři principy lékařské etiky: princip beneficence, principy nonmaleficence, respektu k autonomii a férovosti. Tato teorie je aplikována na etickou analýzu telemedicíny a je předloženo několik konkrétních morálních norem, jimiž by se telemedicína měla řídit. Telemedicína nevzbuzuje nikterak nové či zásadní etické problémy a možná rizika by měla být považována nikoliv za překážky jejího využívání, ale spíše za příležitosti jak zajistit její eticky korektní využití v lékařské praxi.
Telemedicine is by no means new, but technological advances and sophisticated artificial intelligence tools have given it a new impetus in recent years. In this paper I focus on the ethical reflection of telemedicine. Firstly, I define telemedicine and identify its main modalities. The next part of this paper is a macroethical analysis of telemedicine based on five ethical principles. I then present an ethical theory that is based on classical principlism but differs from it in specific essential details. It retains, however, all four principles of medical ethics – the principle of beneficence, the principle of non-maleficence, the principle of respect for autonomy and the principle of fairness. In the next section I apply this theory to an ethical analysis of telemedicine and finally I provide some specific moral norms that should guide it. Telemedicine does not raise any new or fundamental ethical issues, while at the same time, we emphasize that the potential risks of telemedicine should not be seen as obstacles to its use, but rather as opportunities to ensure its ethically correct use in medical practice.
- MeSH
- lékařská etika MeSH
- telemedicína * etika MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- distanční studium metody organizace a řízení MeSH
- elektronické zdravotní záznamy MeSH
- konziliární vyšetření a konzultace organizace a řízení MeSH
- konzultace na dálku MeSH
- lidé MeSH
- telemedicína * etika organizace a řízení trendy MeSH
- výměna zdravotnických informací etika trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Mobile technologies are constantly evolving and with the development of Internet of Things we can expect continuous increase of various applications. Mobile technologies have undeniable opportunities to play an important role in health services. Concerning purely technical aspects, almost every problem can be solved. However, there are still many unsolved and unclear issues related with ethics and governance mechanisms for mobile phone applications. These issues are even more critical in medical and health care applications of mobile technologies. This paper tries to analyse ethical, and privacy-related challenges that may occur when introducing Personal Portable Devices (PPD) to collect and record personal health data in health care and welfare environment.
- MeSH
- analýza selhání vybavení metody MeSH
- design vybavení etika MeSH
- důvěrnost informací zákonodárství a právo MeSH
- internet etika zákonodárství a právo MeSH
- mobilní aplikace etika zákonodárství a právo MeSH
- telemedicína etika zákonodárství a právo MeSH
- zabezpečení počítačových systémů etika zákonodárství a právo MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
