Cíl: Obsahem článku jsou výsledky výzkumného šetření. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaký vliv má intenzivní kombinovaná terapie za využití ergoterapeutických a psychoterapeutických prvků na kognitivní výkon a emoční stav osob trpících demencí u Alzheimerovy nemoci s pozdním nástupem. Výzkumný soubor byl vybrán ze zařízení poskytujícího sociální služby v Ústeckém kraji. Soubor a metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno u N = 48 (100 %) probandů, při zastoupení N = 34 (72,9 %) žen ve věkovém rozmezí 66,1-71,0 roku a N = 13 (27,1 %) mužů ve věkovém rozmezí 67,170,2 roku se stanovenou diagnózou demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním nástupem (dle MKN-10; F00.1). Mimo zmiňované relevantní znaky jsme dle analýzy lékařské dokumentace u daných probandů zaznamenali poruchy emotivity. Posledním rozhodujícím relevantním znakem byla také aktivní účast na aktivitách daného zařízení. Probandi výzkumného souboru byli náhodným výběrem rozděleni do skupiny experimentální a kontrolní. U obou skupin byla pravidelná terapie poskytována daným zařízením. Experimentální skupina měla navýšený počet intenzivních terapií po dobu 2 měsíců (8 týdnů) 5x týdně po dobu cca 50 minut. Intervence probíhala individuální či skupinovou terapií. Na intervenci se podílely pomocné vědecké síly, které v daný čas vykonávaly pravidelnou praxi. Vstupní a výstupní testování bylo zajištěno využitím standardizovaných testů. Pro šetření kognitivního výkonu byl využit MMSE (krátký test kognitivních funkcí) a pro emoční stav byla aplikována BDI-II (Beckova sebeposuzovací škála depresivity pro dospělé). Výsledky: Zjištěné výsledky (na hladině významnosti a = 0,05) prokazují, že sledovaná experimentální skupina dosahovala mírně lepších výsledků ve sledovaném období v komparaci se skupinou kontrolní, a to v oblasti kognitivního výkonu. V případě afektivity pak byly výsledky po dvouměsíčním sledování u obou skupin téměř neměnné. V tomto případě se nám nepovedlo prokázat vliv krátkodobé intenzivní rehabilitace.

Objective: The content of the article is the results of a research survey. The aim of the research was to determine the effect of intensive combination therapy using occupational therapy and psychotherapy elements on the cognitive performance and emotional state of people suffering from dementia in late-onset Alzheimer ́s disease. The research group was selected from facilities providing social services in the Ústí Region. Material and methods: The research was conducted in N = 48 (100 %) probands, with the representation of N = 35 (72.9 %) women in the age range of 66.1-71.0 years and N = 13 (27.1 %) men in the age range of 67.1-70.2 years with a diagnosis of dementia in late-onset Alzheimer ́s disease (according to ICD-10; F00.1). In addition to the mentioned relevant features, we recorded emotional disorders in the probands according to the analysis of medical documentation. The last decisive relevant feature was also active participation in the activities of the facility. The probands of the research group were randomly divided into experimental and control groups. In both groups, regular therapy was provided by the facility. The experimental group had an increased number of intensive therapies for 2 months (8 weeks) 5 times a week for about 50 minutes. The intervention took place with individual or group therapy. Auxiliary scientific forces took part in the intervention, performing regular practice at the time. Input and output testing was provided using standardized tests. In the area of cognitive performance was used MMSE (short test of cognitive functions) and in the area of emotional state was applied BDI-II (Beck ́s selfassessment scale of depression for adults). Results: The obtained results (at the level of significance a = 0.05) show that the observed experimental group achieved slightly better results in the observed period in comparison with the control group, in the field of cognitive performance. In the case of affectivity, the results after two months of follow-up in both groups were almost unchanged. In this case, we failed to demonstrate the effect of short-term intensive rehabilitation.

Filozofická fakulta UP Olomouc

Pedagogická fakulta UJEP Ústí nad Labem

Psychiatrická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Výzkumné centrum FZS UJEP Ústí nad Labem

Results of the research of the effectiveness of specific therapy for people with dementia in Alzheimer ́s disease with late onset

Literatura

000      

00000naa a2200000 a 4500

001      

bmc21023585

003      

CZ-PrNML

005      

20220218091413.0

007      

ta

008      

210930s2021 xr d f 000 0|cze||

009      

AR

040    __

$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2

041    0_

$a cze $b eng

044    __

$a xr

100    1_

$a Vostrý, Michal $7 ola20181006757 $u Pedagogická fakulta UJEP, Ústí nad Labem; Výzkumné centrum FZS UJEP, Ústí nad Labem

245    10

$a Výsledky šetření účinnosti specifické terapie u osob s demencí u Alzheimerovy nemoci s pozdním nástupem / $c Michal Vostrý, Slavomil Fischer, Ilja Žukov, Barbora Lanková, Martin Kupka

246    31

$a Results of the research of the effectiveness of specific therapy for people with dementia in Alzheimer ́s disease with late onset

504    __

$a Literatura

520    3_

$a Cíl: Obsahem článku jsou výsledky výzkumného šetření. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaký vliv má intenzivní kombinovaná terapie za využití ergoterapeutických a psychoterapeutických prvků na kognitivní výkon a emoční stav osob trpících demencí u Alzheimerovy nemoci s pozdním nástupem. Výzkumný soubor byl vybrán ze zařízení poskytujícího sociální služby v Ústeckém kraji. Soubor a metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno u N = 48 (100 %) probandů, při zastoupení N = 34 (72,9 %) žen ve věkovém rozmezí 66,1-71,0 roku a N = 13 (27,1 %) mužů ve věkovém rozmezí 67,170,2 roku se stanovenou diagnózou demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním nástupem (dle MKN-10; F00.1). Mimo zmiňované relevantní znaky jsme dle analýzy lékařské dokumentace u daných probandů zaznamenali poruchy emotivity. Posledním rozhodujícím relevantním znakem byla také aktivní účast na aktivitách daného zařízení. Probandi výzkumného souboru byli náhodným výběrem rozděleni do skupiny experimentální a kontrolní. U obou skupin byla pravidelná terapie poskytována daným zařízením. Experimentální skupina měla navýšený počet intenzivních terapií po dobu 2 měsíců (8 týdnů) 5x týdně po dobu cca 50 minut. Intervence probíhala individuální či skupinovou terapií. Na intervenci se podílely pomocné vědecké síly, které v daný čas vykonávaly pravidelnou praxi. Vstupní a výstupní testování bylo zajištěno využitím standardizovaných testů. Pro šetření kognitivního výkonu byl využit MMSE (krátký test kognitivních funkcí) a pro emoční stav byla aplikována BDI-II (Beckova sebeposuzovací škála depresivity pro dospělé). Výsledky: Zjištěné výsledky (na hladině významnosti a = 0,05) prokazují, že sledovaná experimentální skupina dosahovala mírně lepších výsledků ve sledovaném období v komparaci se skupinou kontrolní, a to v oblasti kognitivního výkonu. V případě afektivity pak byly výsledky po dvouměsíčním sledování u obou skupin téměř neměnné. V tomto případě se nám nepovedlo prokázat vliv krátkodobé intenzivní rehabilitace.

520    9_

$a Objective: The content of the article is the results of a research survey. The aim of the research was to determine the effect of intensive combination therapy using occupational therapy and psychotherapy elements on the cognitive performance and emotional state of people suffering from dementia in late-onset Alzheimer ́s disease. The research group was selected from facilities providing social services in the Ústí Region. Material and methods: The research was conducted in N = 48 (100 %) probands, with the representation of N = 35 (72.9 %) women in the age range of 66.1-71.0 years and N = 13 (27.1 %) men in the age range of 67.1-70.2 years with a diagnosis of dementia in late-onset Alzheimer ́s disease (according to ICD-10; F00.1). In addition to the mentioned relevant features, we recorded emotional disorders in the probands according to the analysis of medical documentation. The last decisive relevant feature was also active participation in the activities of the facility. The probands of the research group were randomly divided into experimental and control groups. In both groups, regular therapy was provided by the facility. The experimental group had an increased number of intensive therapies for 2 months (8 weeks) 5 times a week for about 50 minutes. The intervention took place with individual or group therapy. Auxiliary scientific forces took part in the intervention, performing regular practice at the time. Input and output testing was provided using standardized tests. In the area of cognitive performance was used MMSE (short test of cognitive functions) and in the area of emotional state was applied BDI-II (Beck ́s selfassessment scale of depression for adults). Results: The obtained results (at the level of significance a = 0.05) show that the observed experimental group achieved slightly better results in the observed period in comparison with the control group, in the field of cognitive performance. In the case of affectivity, the results after two months of follow-up in both groups were almost unchanged. In this case, we failed to demonstrate the effect of short-term intensive rehabilitation.

650    17

$a Alzheimerova nemoc $x psychologie $7 D000544 $2 czmesh

650    _7

$a průzkumy zdravotní péče $7 D019538 $2 czmesh

650    17

$a výsledek terapie $7 D016896 $2 czmesh

650    _7

$a emoce $7 D004644 $2 czmesh

650    _7

$a kognice $7 D003071 $2 czmesh

650    _7

$a ergoterapie $7 D009788 $2 czmesh

650    _7

$a kognitivní remediace $7 D000072466 $2 czmesh

650    _7

$a kognitivně behaviorální terapie $7 D015928 $2 czmesh

650    _7

$a kombinovaná terapie $7 D003131 $2 czmesh

650    _7

$a testy pro posouzení mentálních funkcí a demence $7 D000073216 $2 czmesh

650    _7

$a psychiatrické posuzovací škály $7 D011569 $2 czmesh

650    _7

$a duševně nemocní $x psychologie $7 D028642 $2 czmesh

650    _7

$a senioři $x psychologie $7 D000368 $2 czmesh

650    _7

$a lidé $7 D006801 $2 czmesh

655    _7

$a hodnotící studie $7 D023362 $2 czmesh

655    _7

$a práce podpořená grantem $7 D013485 $2 czmesh

700    1_

$a Fischer, Slavomil, $d 1962- $7 mzk2006368452 $u Pedagogická fakulta UJEP, Ústí nad Labem

700    1_

$a Žukov, Ilja, $d 1961- $7 xx0155219 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

700    1_

$a Lanková, Barbora $7 xx0255125 $u Pedagogická fakulta UJEP, Ústí nad Labem

700    1_

$a Kupka, Martin, $d 1976- $7 js20080208004 $u Filozofická fakulta UP, Olomouc

773    0_

$t Česká a slovenská psychiatrie $x 1212-0383 $g Roč. 117, č. 4 (2021), s. 190-196 $w MED00010990

856    41

$u http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2021_4_190_196.pdf $y domovská stránka časopisu

910    __

$a ABA008 $b A 504 $c 617 $y p $z 0

990    __

$a 20210930163244 $b ABA008

991    __

$a 20220218091406 $b ABA008

999    __

$a ok $b bmc $g 1703285 $s 1144078

BAS    __

$a 3

BMC    __

$a 2021 $b 117 $c 4 $d 190-196 $i 1212-0383 $m Česká a slovenská psychiatrie $x MED00010990

LZP    __

$c NLK120 $d 20220218 $a NLK 2021-36/dk