Dosud užívaná antikoagulancia (inhibitory faktoru Xa, inhibitory trombinu či antivitaminy K) tlumí dominantně společnou cestu koagulace. Vzhledem k tomu, že k nejčastějším indikacím podávání antikoagulancií patří stagnace krve a aktivace reparačně zánětlivých pochodů (při fibrilaci síní či tromboembolické nemoci), se nabízí působit selektivně na tuto vnitřní větev koagulační kaskády a zachovat tak hemostázu iniciovanou poškozením cévní stěny. Nejperspektivnější cestou s nejvíce doklady o účinnosti a bezpečnosti je inhibice faktoru XI. Prověřována je strategie blokády na bázi monoklonálních protilátek (abelacimab a osocimab) či klasickými malými molekulami (asundexian a milvexian) či blokáda syntézy faktoru XI inhibujícími oligonukleotidy typu ASO. V posledních letech tato oblast dospěla do pokročilých fází klinického hodnocení a jsou k dispozici nová zajímavá data.

Currently used anticoagulation agents (factor Xa inhibitors, thrombin inhibitors and antivitamin K) dominantly block the common coagulation pathway. The most frequent anticoagulant indication is blood stagnation and activation of reparatory and inflammatory processes (atrial fibrillation or thromboembolic disease). Therefore, a selective influence on the intrinsic pathway of the coagulation cascade is an option so that the hemostasis initiated by blood vessel wall disruption is preserved. The most promising way supported by evidence of efficacy and safety is factor XI inhibition. Other strategies are being investigated – blockade with monoclonal antibodies (abelacimab and osocimab) or classic small molecules (asundexian and milvexian) and factor XI synthesis blockade with inhibitory oligonucleotides called antisense oligonucleotides. In recent years, this area of expertise has reached advanced phases of clinical evaluation, and new exciting data have emerged.

Ústav farmakologie 3 LF UK Praha

Will we change the strategy of anticoagulation therapy?

Literatura