Žilní tromboembolická nemoc je v řadě případů chronické, recidivující onemocnění, a proto je vždy nutná různě dlouhá sekundární tromboprofylaxe. Délka a způsob tromboprofylaxe je na rozhodnutí ošetřujícího lékaře po dohodě s pacientem. Sekundární tromboprofylaxe by měla trvat minimálně tři měsíce. Potom je třeba na základě zhodnocení okolností, určujících individuální riziko recidivy TEN a krvácení, rozhodnout o ukončení nebo pokračování léčby. K dlouhodobé léčbě by měli být vybírání pacienti, kteří během třech měsíců neměli při antikoagulaci žádné velké krvácení, obávají se spíše recidivy TEN než krvácení, přetrvává u nich velký rizikový faktor, mají žilní malformaci, antifosfolipidový syndrom, závažnou laboratorní trombofilii nebo prodělali TEN opakovaně.

In many cases, venous thromboembolism (VTE) is a chronic, recurring condition; therefore, secondary thromboprophylaxis of varying duration is always required. The duration and method of thromboprophylaxis depends on the attending physician’s decision upon agreement with the patient. Secondary thromboprophylaxis should last at least three months. Afterwards, based on evaluation of factors determining the individual risk of VTE recurrence and bleeding, a decision has to be made on treatment termination or continuation. Extended anticoagulant therapy (no scheduled stop date) should be used preferably in patients who had no major bleeding with anticoagulation therapy during a period of three months, are concerned about VTE recurrence rather than bleeding, have a persistent major risk factor, venous malformation, antiphospholipid syndrome, serious laboratory thrombophilia, or have experienced VTE repeatedly.

1 interní klinika kardiologická LF UP a FN Olomouc

Long-term anticoagulation therapy following deep vein thrombosis

Převzato z Med. praxi 2020; 17(4): 229-232

Literatura