-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Biomarkery jako prognostické a prediktivní faktory u pacientů s hepatocelulárním karcinomem podstupujících radiologické onkologické intervence
[Biomarkers as prognostic and predictive factors in patients with hepatocellular carcinoma undergoing radiological oncological interventions]
J. Zavadil, T. Rohan, J. Juráček, I. Kiss, L. Ostřížková, V. Válek, O. Slabý, T. Andrašina
Jazyk čeština Země Česko
Typ dokumentu práce podpořená grantem, přehledy
- Klíčová slova
- transarteriální chemoembolizace, termální ablace,
- MeSH
- chemoembolizace metody MeSH
- hepatocelulární karcinom * chirurgie diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- prognóza MeSH
- radioterapie škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Východiska: Radiologické onkologické intervenční výkony patří mezi důležité metody terapie hepatocelulárního karcinomu. V časných stadiích lze vedle chirurgických postupů využít termální ablační metody. Při středně pokročilém onemocnění hrají významnou roli metody založené na transarteriálním přístupu, zejména transarteriální chemoembolizace. Úspěšnost intervenčních zákroků závisí nejen na biologické povaze a velikosti nádoru, na technickém provedení a reakci organizmu na léčbu, ale také na molekulárních změnách spojených s těmito procedurami. Kromě klasických prediktivních a prognostických faktorů, mezi které se řadí věk, komorbidity pacienta, Child-Pugh skóre, vlastnosti tumoru, přítomnost velkých cév v okolí a trombóza portální žíly, se ve studiích stále častěji zmiňují prognostické a prediktivní faktory molekulární a také sérové biomarkery. Rutinně užívaným prognostickým biomarkerem je v současnosti pouze a-fetoprotein. Přesto se objevují studie poukazující na nové sérové biomarkery, které mají potenciál v budoucnu pomoci ke stanovení prognózy onemocnění a predikci úspěšnosti terapie klasickým markerům a zobrazovacím metodám. Mezi tyto biomarkery se nejčastěji řadí g-glutamyltranspeptidáza, des- g-karboxyprotrombin, některé typy mikroRNA, zánětlivé a hypoxické látky, jejichž sérové hladiny jsou ovlivněny samotnými intervenčními výkony. Hodnocení těchto molekul by mohlo vést k optimalizaci lékařské intervence (volby metody terapie, načasování léčby) nebo změně managementu sledování pacientů po intervenčních výkonech. Ačkoli několik biomarkerů ukázalo slibné výsledky, většina sérových biomarkerů stále vyžaduje ověření ve velkých studiích fáze III. Cíl: Cílem této práce je podat ucelený přehled klasických a molekulárních biomarkerů, které by potenciálně mohly pomoci v prognostické stratifikaci pacienta a umožnit tak lépe predikovat úspěšnost a efekt radiologických intervenčních metod.
Background: Hepatocellular carcinoma is the most common malignant liver tumor in adults and thermal ablation and transarterial embolization are important methods of therapy. Thermal ablation can be used in early stages. Methods based on the transarterial approach, especially transarterial chemoembolization, play an important role in intermediate stage diseases. The success of procedures depends not only on the biological nature and the size of the tumor, on the technical design of the procedure and on the patient‘s response to treatment, but also on the molecular changes associated with these procedures. In addition to classic predictive and prognostic factors including age, patient comorbidities, Child-Pugh score, tumor characteristics, presence of large surrounding vessels, and portal vein thrombosis, molecular prognostic and predictive factors (serum biomarkers) are often mentioned in studies. Currently, only a-fetoprotein is routinely used as a prognostic biomarker; however, there are studies referring to new serum biomarkers that can potentially help to classical markers and imaging methods to determine the cancer prognosis and predict the success of therapy. These biomarkers most often include g-glutamyltranspeptidase, des- g-carboxyprothrombin, some types of microRNAs, inflammatory and hypoxic substances, whose serum levels are changed by the intervention therapies. Evaluation of these molecules could lead to the optimization of the medical intervention (choice of therapy method, timing of treatment) or change the management of patient follow-up after interventions. Although several biomarkers have shown promising results, most serum biomarkers still require validation in phase III studies. Purpose: The aim of this work is to present a comprehensive overview of classical and molecular biomarkers that could potentially help in the prognostic stratification of patients and better predict the success and effect of radiological intervention methods.
CEITEC Středoevropský technologický institut MU Brno
Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno
Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno
Biomarkers as prognostic and predictive factors in patients with hepatocellular carcinoma undergoing radiological oncological interventions
Citace poskytuje Crossref.org
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc23005373
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20230523160430.0
- 007
- ta
- 008
- 230425s2023 xr f 000 0|cze||
- 009
- AR
- 024 7_
- $a 10.48095/ccko2023104 $2 doi
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Zavadil, Jan $u Klinika radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN Brno $u Radiodiagnostický ústav, FN Ostrava $7 xx0238305
- 245 10
- $a Biomarkery jako prognostické a prediktivní faktory u pacientů s hepatocelulárním karcinomem podstupujících radiologické onkologické intervence / $c J. Zavadil, T. Rohan, J. Juráček, I. Kiss, L. Ostřížková, V. Válek, O. Slabý, T. Andrašina
- 246 31
- $a Biomarkers as prognostic and predictive factors in patients with hepatocellular carcinoma undergoing radiological oncological interventions
- 520 3_
- $a Východiska: Radiologické onkologické intervenční výkony patří mezi důležité metody terapie hepatocelulárního karcinomu. V časných stadiích lze vedle chirurgických postupů využít termální ablační metody. Při středně pokročilém onemocnění hrají významnou roli metody založené na transarteriálním přístupu, zejména transarteriální chemoembolizace. Úspěšnost intervenčních zákroků závisí nejen na biologické povaze a velikosti nádoru, na technickém provedení a reakci organizmu na léčbu, ale také na molekulárních změnách spojených s těmito procedurami. Kromě klasických prediktivních a prognostických faktorů, mezi které se řadí věk, komorbidity pacienta, Child-Pugh skóre, vlastnosti tumoru, přítomnost velkých cév v okolí a trombóza portální žíly, se ve studiích stále častěji zmiňují prognostické a prediktivní faktory molekulární a také sérové biomarkery. Rutinně užívaným prognostickým biomarkerem je v současnosti pouze a-fetoprotein. Přesto se objevují studie poukazující na nové sérové biomarkery, které mají potenciál v budoucnu pomoci ke stanovení prognózy onemocnění a predikci úspěšnosti terapie klasickým markerům a zobrazovacím metodám. Mezi tyto biomarkery se nejčastěji řadí g-glutamyltranspeptidáza, des- g-karboxyprotrombin, některé typy mikroRNA, zánětlivé a hypoxické látky, jejichž sérové hladiny jsou ovlivněny samotnými intervenčními výkony. Hodnocení těchto molekul by mohlo vést k optimalizaci lékařské intervence (volby metody terapie, načasování léčby) nebo změně managementu sledování pacientů po intervenčních výkonech. Ačkoli několik biomarkerů ukázalo slibné výsledky, většina sérových biomarkerů stále vyžaduje ověření ve velkých studiích fáze III. Cíl: Cílem této práce je podat ucelený přehled klasických a molekulárních biomarkerů, které by potenciálně mohly pomoci v prognostické stratifikaci pacienta a umožnit tak lépe predikovat úspěšnost a efekt radiologických intervenčních metod.
- 520 9_
- $a Background: Hepatocellular carcinoma is the most common malignant liver tumor in adults and thermal ablation and transarterial embolization are important methods of therapy. Thermal ablation can be used in early stages. Methods based on the transarterial approach, especially transarterial chemoembolization, play an important role in intermediate stage diseases. The success of procedures depends not only on the biological nature and the size of the tumor, on the technical design of the procedure and on the patient‘s response to treatment, but also on the molecular changes associated with these procedures. In addition to classic predictive and prognostic factors including age, patient comorbidities, Child-Pugh score, tumor characteristics, presence of large surrounding vessels, and portal vein thrombosis, molecular prognostic and predictive factors (serum biomarkers) are often mentioned in studies. Currently, only a-fetoprotein is routinely used as a prognostic biomarker; however, there are studies referring to new serum biomarkers that can potentially help to classical markers and imaging methods to determine the cancer prognosis and predict the success of therapy. These biomarkers most often include g-glutamyltranspeptidase, des- g-carboxyprothrombin, some types of microRNAs, inflammatory and hypoxic substances, whose serum levels are changed by the intervention therapies. Evaluation of these molecules could lead to the optimization of the medical intervention (choice of therapy method, timing of treatment) or change the management of patient follow-up after interventions. Although several biomarkers have shown promising results, most serum biomarkers still require validation in phase III studies. Purpose: The aim of this work is to present a comprehensive overview of classical and molecular biomarkers that could potentially help in the prognostic stratification of patients and better predict the success and effect of radiological intervention methods.
- 650 _7
- $a lidé $7 D006801 $2 czmesh
- 650 17
- $a hepatocelulární karcinom $x chirurgie $x diagnóza $7 D006528 $2 czmesh
- 650 _7
- $a nádorové biomarkery $7 D014408 $2 czmesh
- 650 _7
- $a prognóza $7 D011379 $2 czmesh
- 650 _7
- $a chemoembolizace $x metody $7 D016461 $2 czmesh
- 650 _7
- $a radioterapie $x škodlivé účinky $7 D011878 $2 czmesh
- 653 00
- $a transarteriální chemoembolizace
- 653 00
- $a termální ablace
- 655 _7
- $a práce podpořená grantem $7 D013485 $2 czmesh
- 655 _7
- $a přehledy $7 D016454 $2 czmesh
- 700 1_
- $a Rohan, Tomáš $u Klinika radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN Brno $7 xx0237558
- 700 1_
- $a Juráček, Jaroslav $u CEITEC – Středoevropský technologický institut, MU Brno $7 xx0165783
- 700 1_
- $a Kiss, Igor, $u Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno $d 1965- $7 xx0031864
- 700 1_
- $a Ostřížková, Lenka $u Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno $7 mzk2005269739
- 700 1_
- $a Válek, Vlastimil, $u Klinika radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN Brno $d 1994- $7 xx0264435
- 700 1_
- $a Slabý, Ondřej, $u CEITEC – Středoevropský technologický institut, MU Brno $d 1981- $7 js20030220015
- 700 1_
- $a Andrašina, Tomáš $u Klinika radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN Brno $7 xx0074370
- 773 0_
- $w MED00011030 $t Klinická onkologie $x 0862-495X $g Roč. 36, č. 2 (2023), s. 104-111
- 856 41
- $u https://www.prolekare.cz/casopisy/klinicka-onkologie/2023-2-3/biomarkery-jako-prognosticke-a-prediktivni-faktory-u-pacientu-s-hepatocelularnim-karcinomem-podstupujicich-radiologicke-onkologicke-intervence-133971 $y plný text volně dostupný
- 910 __
- $a ABA008 $b B 1665 $c 656 $y p $z 0
- 990 __
- $a 20230425 $b ABA008
- 991 __
- $a 20230523160426 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 1930291 $s 1191587
- BAS __
- $a 3
- BAS __
- $a PreBMC
- BMC __
- $a 2023 $b 36 $c 2 $d 104-111 $i 0862-495X $m Klinická onkologie $x MED00011030 $y 133971
- LZP __
- $c NLK109 $d 20230523 $b NLK111 $a Meditorial-20230425