Spasticita je závažným klinickým projevem poškození centrálního motoneuronu, k němuž dochází při ischemii, hemoragii, traumatu, zánětu, nádoru či v rámci neurodegenerativních onemocnění. Rozlišují se dva typy spasticity - cerebrální a spinální. U cerebrálních lézí dochází ke ztrátě vlivu mozkové kůry na kmenové inhibiční struktury, zatímco u spinálních lézí je přítomna spastická dystonie a převažuje postižení flexorů. Pro posouzení typu a stupně spasticity je důležité u každého nemocného provést pečlivé klinické vyšetření. K tomu slouží řada škál a dotazníkových metod. Nejčastěji se používá Ashworthova stupnice svalového hypertonu a její modifikace. Cílem léčby spasticity je zlepšit funkci spastických končetin, zvýšit soběstačnost pacienta, snížit výskyt komplikací, zmírnit doprovodné bolesti, zlepšit kvalitu života. Léčba spasticity zahrnuje rehabilitaci a farmakologickou léčbu, případně ji lze řešit chirurgicky. Jednotlivé léčebné postupy je možno zvolit podle stupně a intenzity spasticity, ale záleží i na aktivitách a cílech konkrétního nemocného. Obvykle se začíná kombinací rehabilitace a farmakologické léčby. Z léčiv se nejčastěji používá baklofen a tizanidin, případně kanabinoidy. Lokalizovanou spasticitu lze ovlivnit aplikací botulotoxinu do spastických svalových skupin. U těžké difuzní spasticity má velmi dobrý efekt intratékální podání baklofenu pumpovými systémy. V indikovaných případech lze přistoupit k chirurgickému řešení (myelotomie, DREZotomie). Léčba spasticity je dlouhodobá a vyžaduje multidisciplinární přístup.

Spasticity is one of the serious clinical manifestations of damage to the central motoneuron, which occurs during ischemia, hemorrhage, trauma, inflammation, tumor or as part of neurodegenerative disorders. There are two types of spasticity - cerebral and spinal. In cerebral lesions, there is a loss of the influence of the cerebral cortex on trunk inhibitory structures, while in spinal lesions, spastic dystonia of a severe degree is present and flexor involvement predominates. A careful clinical examination of each patient is important to assess the type and degree of spasticity. A number of scales and questionnaire methods are used for this. Ashworth scale of muscle hypertonia and its modifications are most often used. The goal of spasticity treatment is to improve the function of spastic limbs, enable better independence, reduction of complications, decrease of accompanying pain, and improvement quality of life. The treatment of spasticity consists of rehabilitation, pharmacological or can be solved surgically. Individual treatment procedures are chosen according to the degree and intensity of spasticity, but it also depends on the activities and goals of the specific patient. Treatment of spasticity in most cases begins with a combination of rehabilitation and pharmacological treatment. The most often used drugs are baclofen and tizanidine, or cannabinoids. Focal spasticity can be treated by administration of botulinum toxin into spastic muscle groups. In severe diffuse spasticity, the intrathecal administration of baclofen by continuous pump systems has a very good effect. In some cases, a surgical approach to spasticity treatment (myelotomy, DREZotomy) can also be chosen. The treatment of spasticity is a long-term process and requires multidisciplinary approach.

Neurologická klinika 3 LF UK a FNKV Praha

Treatment of spasticity

Literatura