Intervalové časování je jedním z druhů časové percepce, který operuje s časovými intervaly v rozsahu desetin až desítek sekund a je pod silnou kognitivní kontrolou. Řada studií poukazuje na vzájemnou provázanost mezi pozorností, pracovní pamětí a intervalovým časováním. Časová percepce je v dětském věku méně přesná než u dospělých a skrze postupné zrání specifických mozkových struktur dochází k jejímu postupnému zpřesňování. Děti, kterým bylo diagnostikováno ADHD, vykazují výraznější variabilitu v časových úlohách, než je tomu u dětí z intaktní populace. Toto narušení časové percepce je pro ADHD příznačné a v průběhu dospívání se kompenzuje skrze maturaci specifických mozkových struktur, která vede ke snížení rozdílů mezi zdravou populací a lidmi, kterým bylo diagnostikováno ADHD. I přesto je však u dospělé populace s ADHD narušené časování nadále přítomno. Je tedy otázkou, zda narušení časové percepce představuje jádrový symptom, který by mohl sloužit jako jeden z indikátorů při diagnostice ADHD.

Interval timing is considered to be a specific type of time perception, which operates in durations ranging from tenths of a second to approximately a few tens of seconds and is under strong cognitive control. Recent studies show a mutual connection between interval timing and particular cognitive functions such as attention and working memory. Time perception tends to be less precise in child age than later in adulthood. It becomes more precise throughout the child’s development thanks to the gradual maturation of specific brain structures, which also correspond with attentional and memory functions. Children which were diagnosed with ADHD show significantly more variability during timing tasks when compared to children without ADHD. Alteration in time perception is one of the typical symptoms of ADHD and it is partially compensated through maturation of specific brain structures during the development. This leads to less pronounced differences between these two groups in adolescence but deficits in timing still persist in adults with ADHD. Therefore it is important to ask if deficits in timing represent a possible core symptom, which could be used as one of the indicators of ADHD during diagnostics.

Katedra fyziologie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova Praha

Katedra psychologie Filozofická fakulta Univerzita Karlova Praha

Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova Praha

Katedra zoologie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova Praha

Národní ústav duševního zdraví Klecany

Specifics and development of interval timing in the intact population and the population diagnosed with ADHD

Literatura